Minimální mzda v ČR 2026: Kolik dostanete v čistém a jak si stojíme proti Německu či Polsku?
- Minimální mzda v Česku se v roce 2026 zvýšila, navýšení se týká i měsíčních a hodinových výdělků.
- Ani po zvýšení však česká minimální mzda nedosahuje úrovně Polska či Německa.
- Podívejte se, kolik zaměstnancům po odvodech přibližně zůstane a jak si Česko stojí ve srovnání s okolními státy.
Minimální mzda v Česku překročila hranici 22 tisíc korun hrubého měsíčně. Spolu s ní se zvýšila i minimální hodinová mzda, která nyní dosahuje více než 130 korun na hodinu. Přesto zůstává česká minimální mzda jednou z nejnižších ve střední Evropě. Kolik bude činit minimální mzda v čistém a jak si stojíme v porovnání s ostatními státy?
Obsah článku:
- Výpočet: Kolik dělá minimální mzda v čistém?
- Minimální hodinová mzda 2026: Kolik je zákonné minimum?
- Srovnání minimální mzdy: Polsko a Německo utíkají Česku
- Minimální mzda v Rakousku: Vyšší výdělky i bez zákona
- Minimální mzda na Slovensku a v Maďarsku: Kdo je na chvostu?
Zvýšení minimální mzdy 2026: Kolik si nově vyděláte?
Začátek roku 2026 přinesl do české legislativy mnoho změn. Příjemná změna potkala i výši minimální mzdy. Od 1. ledna 2026 došlo k zákonnému navýšení hrubé minimální mzdy na 22 400 korun měsíčně. Oproti roku 2025 tak mzda vzrostla o 1 600 korun, což při standardním čtyřicetihodinovém úvazku značí zvýšení minimálních hodinových nákladů na 134,40 koruny.
Zvýšení vychází z nového valorizačního mechanismu, který vláda zavedla v rámci úprav zákoníku práce. Ten má zajistit, že minimální mzda nebude každý rok předmětem politického dohadování a bude se zvyšovat podle předem daného klíče. MPSV tak usiluje o to, aby minimální mzda postupně dosáhla zhruba 47 procent průměrné mzdy.
Pozn.: Vývoj minimální mzdy v ČR v letech 2015 až 2026 (Zdroj: MPSV).
Kolik dělá minimální mzda v čistém?
Přes dvacet tisíc měsíčně však uvidíme jen na papíře – hrubá částka se ještě sníží o odvody na sociální a zdravotní pojištění a daň z příjmu. Kolik tedy činí minimální mzda v čistém?
U zaměstnance bez dětí a bez dalších slev se čistá minimální mzda v roce 2026 pohybuje zhruba kolem 19 000 korun měsíčně. Přesná částka se však může lišit dle:
- uplatnění základní slevy na poplatníka,
- počtu vyživovaných dětí,
- invalidity či dalších daňových zvýhodnění.
Rozdíl mezi zaměstnancem bez dětí a rodičem s jedním či dvěma dětmi tak může činit i několik tisíc korun měsíčně. Nejen z tohoto důvodu se vyplatí využít tzv. kalkulačku minimální mzdy, která umožňuje spočítat čistý příjem na konkrétních datech.
Minimální hodinová mzda 2026: Kolik je zákonné minimum?
Vedle měsíční částky je důležitá i minimální hodinová mzda, která se uplatňuje mimo jiné u zkrácených úvazků nebo při kontrole dodržování zákonných povinností zaměstnavatele.
Minimální hodinová mzda pro rok 2026 činí 134,40 koruny při standardním úvazku 40 hodin týdně.
Zaměstnavatel nesmí jít pod tuto hranici ani při nepravidelném rozvržení pracovní doby. Zároveň musí počítat s tím, že hodinové náklady mohou být v určitých sektorech ještě citelně vyšší.
Srovnání minimální mzdy: Polsko a Německo utíkají Česku
I přes nominální navýšení minimální mzdy na 22 400 korun zůstává Česko v rámci středoevropského prostoru výrazně pozadu za svými sousedy. Německo i Polsko nastavily laťku pro rok 2026 výrazně výše. Dá se tak předpokládat, že tlak na odliv pracovníků z tuzemského pohraničí jen tak nepoleví.
V Německu se pracuje za výrazně vyšší mzdy než v Česku. Vyšší mzdy se však zdaleka nevztahují jen na kvalifikované profese nebo manažery firem. Rozdíl je patrný už na úrovni minimální mzdy, která je u našich západních sousedů nastavena výrazně výše.
Německo má stanovenou pouze minimální hodinovou mzdu. Ta od ledna 2026 činí 13,90 eura za hodinu, tedy přibližně 330 korun. Při plném úvazku se tak německá minimální mzda dostává výrazně nad českou, a to i po zohlednění vyšších životních nákladů.
Vyšší mzdu však najdeme i na východě. Polsko má od roku 2026 minimální mzdu ve výši 4 806 zlotých hrubého, což při aktuálním kurzu odpovídá zhruba 27 700 korunám. Polská minimální mzda tak českou překonává hned o několik tisíc korun měsíčně.
Minimální mzda v Rakousku: Vyšší výdělky i bez zákona
Zatímco Praha, Berlín i Varšava sází na zákonem stanovené mzdové minimum, Vídeň zůstává věrná svému systému kolektivního vyjednávání. Mzdy jsou v Rakousku výsledkem přímého dialogu mezi odbory a zaměstnavatelskými svazy v rámci jednotlivých sektorů. Tyto smlouvy (tzv. Kollektivverträge) pokrývají bezmála 98 procent všech zaměstnanců v zemi.
V roce 2026 se většina sektorových dohod shoduje na minimální měsíční odměně na úrovni 1 700 až 1 800 eur. V hrubém vyjádření jde o částku přesahující 42 000 korun, což je takřka dvojnásobek české minimální mzdy. K rakouskému standardu je navíc nutné připočíst i zákonné bonusy na dovolenou a Vánoce.
Minimální odměna se však zdaleka neliší jen podle oboru, rozdíly můžeme najít i v závislosti na profesní kvalifikaci a počtu odpracovaných let. Junior v retailu má jiný mzdový start než kvalifikovaný technik v průmyslu, což motivuje k profesnímu růstu a věrnosti oboru.
Minimální mzda na Slovensku a v Maďarsku: Kdo je na chvostu?
Přestože česká minimální mzda zaostává za západními standardy, v rámci postkomunistického bloku se stále drží v horní polovině žebříčku. Po lednovém navýšení si tak Praha udržuje odstup od Budapešti a vede těsný souboj s Bratislavou.
V Maďarsku činí minimální mzda 328 600 forintů měsíčně, což odpovídá zhruba 20 800 korunám. I po přepočtu tak zůstává pod českou minimální mzdou. Rozdíl je patrný nejen v absolutních číslech, ale i v kupní síle, která je v Maďarsku dlouhodobě pod tlakem vysoké inflace.
Rozdíl mezi českou a slovenskou minimální mzdou je v podstatě marginální. Na Slovensku je minimální mzda stanovena na 915 eur měsíčně, tedy přibližně 22 200 korun. Slovenská minimální mzda se tak pohybuje velmi blízko české úrovně, v některých přepočtech ji dokonce mírně převyšuje. Rozdíly mezi oběma zeměmi jsou však spíše kosmetické a v praxi je často převáží rozdílné ceny bydlení nebo daně a odvody.
VIDEO: Kdybychom uměli pořádně matematiku, Česko je o 1,5 bilionu korun bohatší, tvrdí Nešetřil z projektu Matika Česku v pořadu FLOW.
