Green Deal bude úspěšný jedině, když se stane ziskový pro lidi i firmy, říká miliardář Vohánka

Je jedním z podnikatelů, kteří svůj vliv přesouvají z byznysu do společnosti. To on spoluzaložil skupinu byznysmenů, která tlačí české politiky k přepnutí ekonomiky z těžkého průmyslu na nové technologie. Martinu Vohánkovi, majiteli firmy Eurowag, se líbí Green Deal a za jeho největší chybu považuje, že si ho politici uzurpovali pro sebe a nezapojili do něj byznys.

Stojíte za myšlenkou takzvané druhé ekonomické transformace. Jak hodnotíte vstřícnost, s níž se k tématu změny struktury české ekonomiky postavila bývalá vláda?

Jen o vládu nejde. My jsme na počátku dali iniciativě do vínku nepolitický charakter. Jasně jsme řekli, že budeme komunikovat s celým politickým spektrem kromě těch stran, které se projevují extremisticky. A to jsme také dělali, takže když je nyní u moci vláda nová, její zástupci s našimi výstupy pracují a stejně tak budeme i nadále komunikovat s novou opozicí.

Trochu jste mi utekl z odpovědi, jestli Fialovu vládu za nastartování moderní ekonomiky pochválíte, nebo ne.

Rozhodně toho mohla udělat víc. Ale musíme vzít v potaz i to, co se stalo v mezičase, tedy válku na Ukrajině, kde to vláda mimochodem odehrála velmi dobře. Ale abych se vrátil k odpovědi: dílčí věci se povedly, ale kde vnímám největší dluh, je transformace vzdělávání. To je něco, na čem mi osobně záleží a záleží na tom také byznysu, protože když nebudeme mít ve společnosti tu správnou vzdělanost a nebude dobrá spolupráce mezi byznysem a univerzitami, česká ekonomika se nebude mít z čeho vytvářet.

Ano, schválil se třeba zákon o vědě a výzkumu, ale je tady ještě celá řada věcí, které teprve před námi stojí. Takže nepochybně to mohlo být o kus lepší. O velký kus lepší, když se podíváme na programové prohlášení.

Patříte k byznysmenům, kteří věří čistým technologiím. Vaše iniciativa představila čísla, podle nichž technologie tvoří zhruba 21 procent českého exportu s potenciálem velkého růstu. Jaká je to vlastně šance pro Českou republiku?

Nemluvme o šanci, to zní příliš abstraktně, ale o zcela reálném trhu, který se před námi otevřel. Český byznys ztratil 45 let vývoje a Západ nám utekl. Snažit se vyhrát na jeho hřištích proto nedává smysl. Ale s tím, jak se inovuje, mění se technologie a poptávka lidí, vznikají nová hřiště. Co je třeba dnes pod agendou Green Dealu, je úplně nová výzva pro celé lidstvo. A tedy ono nové hřiště, kde jsme všichni na stejné startovní čáře.

Jedná se tedy o příležitost zejména pro nové ekonomiky, jako je ta česká. Naše firmy umějí reagovat a umějí využívat nové trendy, aby vítězily. Spočítali jsme, že čisté technologie rostou o třetinu rychleji než zbytek exportu, takže budou v roce 2030 tvořit třetinu českého exportu, což je nesmírně povzbudivá zpráva.

Je tohle rovněž šance pro Evropu, jak se vrátit zpátky nahoru?

Nepochybně ano. V rámci mapy příležitostí nám vyšlo, že nejen Česko je skvěle připravené, ale podobně dobře je na tom i Německo. Zároveň však musíme připustit, že některé obory skončí a některé technologie už s námi nebudou. Dělo se to v každé době. Parní lokomotivy a stroje také dnes nikdo neoplakává, přitom tady byly firmy, které je vyráběly a zaměstnávaly spoustu lidí, a když odvětví končilo, nepochybně to budilo emoce a odpor. Musíme mít na paměti, že jsou tu navíc noví hráči, jako je Čína, kteří si říkají o svůj díl na světovém obchodu.

Vy věříte, že to Česko, potažmo Evropa dokážou?

Ano, doložím to na dvou konkrétních příkladech z tuzemska. Vyráběli jsme skvělá auta, škodovky se spalovacími motory, a vyráběli jsme turbíny pro fosilní energetiku. Dneska vyrábíme turbíny pro obnovitelné zdroje – pro větrníky, vodní elektrárny a tak dále. A elektroauta se stávají lídrem českého clean-tech byznysu, elektrické modely od Škodovky patří mezi nejúspěšnější v Evropě. Takže nebojme se toho, umíme to zvládat.

A co jsou ty parní lokomotivy? S čím se budeme podle vás loučit?

Jde o všechno, co je nějak spojené s fosilní energetikou. Ale nepochybuji, že ji ještě hodně dlouhou dobu budeme potřebovat. Vezměte si náš obor, silniční nákladní dopravu. Elektromobilita či vodík pro těžká nákladní vozidla ještě nejsou tou správnou alternativou. Do určité míry se však bude proměňovat každé odvětví produkující výrobky a služby pro fyzický svět.

Takže dekarbonizace se odkládá, nebo ne?