Porucha na bitcoinu? Měl překonat zlato, místo toho přišel strach o budoucnost
- Bitcoin a další kryptoměny procházejí nezvyklým dlouhým obdobím cenové slabosti.
- Během víkendu se cena největší kryptoměny zřítila pod 80 tisíc dolarů, zbytek trhu klesal ještě dramatičtěji.
- Část investorů dává od bitcoinu ruce pryč i kvůli možnému ohrožení ze strany kvantových počítačů. Experti tyto obavy mírní.
Bitcoin uzavřel poklesem už čtvrtý měsíc v řadě. Největší kryptoměna, která patří mezi vůbec nejvýnosnější investice posledních deseti let, se tím ocitá – stejně jako zbytek trhu virtuálních měn v nezvyklé cenové nouzi. Naposledy nabral její kurz takto setrvalý směr dolů v roce 2018, připomněl server Coindesk.
Od říjnového historického cenového maxima 126 tisíc dolarů už virtuální mince odepsala desítky procent. A to přesto, že slabý dolar, rostoucí deficity vyspělých států a očekávání dalšího snižování sazeb by měly podle skalních zastánců bitcoinu kryptoměně svědčit podobně dobře jako zlatu. Tomu se minulý týden podařil tak výrazný jednodenní nárůst ceny, že celková tržní kapitalizace drahého kovu poskočila o více než 1,6 bilionu dolarů – tedy o částku odpovídající hodnotě všech bitcoinů v oběhu. I když zlato následně podobně kolosálním způsobem oslabilo, přesto si za posledních dvanáct měsíců udržuje téměř stoprocentní zhodnocení. Bitcoin během stejného období klesl o zhruba dvacet procent.
Sedmnáct let stará virtuální měna se vůči zlatu nachází v nesouměřitelném postavení i z dalších úhlů pohledu. Zatímco cenovou rally na žlutém kovu zásadním způsobem nastartovaly masivní nákupy ze strany centrálních bank, bitcoin za sebou až takto silnou institucionální váhu nemá. Pro centrální bankéře je kryptoměna zatím přinejlepším experimentální hračkou, ačkoliv podle svých zastánců disponuje vlastnostmi, které z ní dělají digitální obdobu žlutého kovu.
Bitcoin je vzácný, protože nemůže existovat více než 21 milionů mincí. Na rozdíl od zlata je snadno přenositelný a plně digitální, zároveň se dá používat s výrazně vyšší mírou anonymity než bankovní bezhotovostní platby a bitcoinové transakce nelze zcenzurovat. Investoři ale teď na takové teoretické poučky neslyší. S výjimkou zdánlivě nevyčerpatelného kupce Michaela Saylora a jeho firmy Strategy, jež během pondělí oznámí další přírůstek do její sbírky více než 700 tisíc bitcoinů.
Bitcoin ve stínu AI i zlata
„Rozhodně je to pro celý kryptoprůmysl těžké období. Nejprve mu loni část peněz investorů odlákalo nadšení z umělé inteligence a teď stojí stranou sázek na další znehodnocování státních měn. Bitcoin by musel vystoupat a pak se udržet nad hladinou stovky tisíc dolarů, aby se v jeho případě dalo mluvit o pokračování růstového trendu,“ vysvětluje pro agenturu Bloomberg Stephane Ouellette, zakladatel správce aktiv FRNT Financial.
„Zděšení, které vidím mezi držiteli bitcoinu, mi přijde poněkud úzkoprsé vzhledem k tomu, že od roku 2022 kryptoměna posílila o více než 400 procent, zlato o necelých 200, stříbro o 350 a index Nasdaq o 140 procent. Jinými slovy: bitcoin v letech 2023 a 2024 všechno překonal tak drtivě, že to ostatní aktiva stále nedohnala,“ hodnotí analytik Bloombergu Eric Balchunas. Podle něj bude otázka udržitelnosti státních dluhů a kupní síly peněz během let stále naléhavější; bitcoin jen v první řadě potřebuje po letech růstu pomyslnou pauzu k nadechnutí.
Jiní experti nicméně dodávají mnohem závažnější důvody, proč se teď bitcoin a kryptoměny jeví z cenového pohledu jako rozbité. Obávají se, že kryptoměny mohou být výhledově rozbité i doslova, a to vlivem očekávaného budoucího nástupu supervýkonných kvantových počítačů. Ty by teoreticky dokázaly svou výpočetní silou zfalšovat elektronické podpisy, jejichž ověření je podmínkou odeslání virtuální mince z digitální peněženky. V krajním případě by mohlo dojít k tomu, že by z nich zmizely bitcoiny nebo jiná kryptoaktiva.
Jak zacenit kvantovou hrozbu?
Přestože v současnosti nepředstavují kvantové počítače pro bitcoin a další kryptoměny žádnou bezprostřední hrozbu, někteří finančníci už ji vnímají jako riziko. Například stratég investiční banky Jefferies Christopher Wood v lednu odstranil bitcoin ze svého modelového portfolia, kde mu přisuzoval desetiprocentní váhu. Reagoval tím právě na budoucí nástup kvantových počítačů a nynější relativní nepřipravenost bitcoinu na tento pokrok. Místo největší kryptoměny by do portfolia zařadil rovným pětiprocentním dílem zlato a akcie jeho těžařů.
Obavy investorů z kvantové hrozby vnímá i obří blockchainový fond RockawayX, přestože jsou podle jeho zakladatele Viktora Fischera podobné strachy neopodstatněné. K ohrožení fungování velkých kryptoměn s veřejnými blockchainy by mohlo dojít ne v řádu jednotek, ale desítek let. „Navzdory tomu se může stát otázka připravenosti na nástup kvantových počítačů klíčovým narativem roku 2026,“ podotkl Fischer v textu na blogu RockawayX.
Kryptohrozba přitom řešení má. Kdo by nechtěl o virtuální mince přijít, musel by si je pro jistotu přeposlat na jiný typ adres. Ty ve virtuálních peněženkách uživateli slouží podobně jako bankovní číslo účtu. Už dlouho existují různé typy bitcoinových adres, přičemž některé jejich starší varianty jsou k vykradení ze strany kvantových počítačů náchylnější. Bitcoinová komunita se ale zatím neshodla na tom, jak přesně by měl vypadat přechod na adresy zaručeně odolné vůči kvantové hrozbě.
VIDEO: Česká národní banka by měla kromě zlata nakupovat i bitcoin, řekl profesor ekonomie Krištoufek v pořadu FLOW:
„Bohužel u tohoto procesu hrozí, že se komunita opět pohádá a nebude schopna se domluvit na jednom společném řešení,“ varoval nedávno autor knihy Lightning Network: Platby budoucnosti Michal Novák a připomněl tvrdé rozkoly mezi bitcoinisty nad zdánlivými technikáliemi v roce 2017. Tehdy se hádali o ideální datovou propustnost sítě bitcoinových transakcí.
Nutnost usilovněji pracovat na zvýšení odolnosti bitcoinu vůči kvantovým počítačům obhajuje Novák také směrnicemi amerického Národního institutu pro standardy a technologie (NIST), autority v oblasti kybernetických norem. Podle nařízení Bílého domu, které NIST implementuje, musejí americké federální úřady opustit kvantově prolomitelné algoritmy do roku 2035. To však automaticky neznamená, že lidstvo bude kvantové počítače běžně používat už za devět let.
„V oblasti kvantových počítačů se velkolepě prezentuje každé malé zlepšení. Většinou proto, že výzkumníci chtějí získat další finance na vývoj. Hláška, že ten který objev ‚může prolomit bitcoin‘, zní atraktivně pro média i investory. Ale realita je zatím jinde. Osobně jsem v tomhle ohledu úplně klidný,“ tvrdil v loňském rozhovoru pro e15 Adam Back, expert na šifrovací metody citovaný v programové dokumentaci bitcoinu.
„Pokud by ale dnes někdo získal přístup k dostatečně výkonnému kvantovému počítači, mohl by ukrást více než 6,5 milionu bitcoinů,“ nechce brát Novák ani sebemenší riziko na lehkou váhu. Tím spíše v situaci, kdy více než třetina existujících bitcoinů by kvůli formátu jejich adresy byla v ohrožení.
Ani Back, jedna z nejrespektovanějších osobností světa bitcoinu, ale nepopírá, že by dílčí technologický update mohl kryptoměně pomoci. „Existují kryptografické metody, které zůstanou bezpečné i ve chvíli, kdy se kvantové počítače stanou realitou. Co může bitcoinová komunita udělat, je připravit se na možnost budoucího využití těchto metod,“ řekl už dříve britský expert e15. „Je dost možné, že se ten mechanismus nikdy reálně nevyužije. Ale dává smysl ho mít připravený – podobně jako pojištění. I kdyby ho 99 procent lidí nikdy neaktivovalo, stačí, že se o něj komunita postará, a už to snižuje nejistotu. Možná to však zabere pár let, protože vývoj v bitcoinu je velmi opatrný a postupuje obezřetně. Má to ale své dobré důvody,“ dodává.
Řekli o bitcoinu. Jak na kryptoměnu reagoval svět byznysu
Kryptoměna bitcoin se dostala do oběhu 3. ledna 2009. Během patnácti let existence zaujala nejen vývojem svého kurzu, ale i tím, jaké reakce vzbudila mezi známými podnikateli, investory nebo politiky. Následuje chronologicky řazený výčet silných výroků o nejstarší virtuální měně.
2010
„Pokud tomu nevěříš nebo nerozumíš, nemám čas tě přesvědčovat, sorry.“ Reakce dodnes neznámého tvůrce bitcoinu Satoshiho Nakamota, když na diskuzním fóru popisoval technické parametry kryptoměny.
2011
„Od peněžního systému chceme, aby zprostředkovával transakce a aby díky tomu rostlo hospodářství jako celek. V případě bitcoinu se ale nic takového neděje. Na něm bohatnou ti, kteří ho mají dostatek a neutrácejí.“ Lauerát Nobelovy ceny za ekonomii Paul Krugman.
2014
„Držte se od bitcoinu dál. Je to v podstatě jen šálení smyslů.“ Šéf Berkshire Hathaway Warren Buffett se o čtyři roky později zmínil o bitcoinu znovu kriticky. Vyjádřil přesvědčení, že virtuální měna špatně skončí, a přirovnal ji k jedu na krysy.
2015
„Vůbec netuším, co to je, a pokud vím, tak nikdo bitcoinem neplatí. Ta měna nemá nějakou dobrou pověst." Andrej Babiš v roli ministra financí takto komentoval zprávu, že kryptoměnu bylo možné koupit i na pobočkách České pošty.
2017
„Bitcoin je ukazatelem toho, jak velká je ve světě poptávka po praní špinavých peněz.“ Larry Fink, šéf společnosti BlackRock, která je největším správcem aktiv na světě. V roce 2023 ale svůj názor změnil. Právě jeho firma se začala připravovat na spuštění prvního bitcoinového burzovně-obchodovaného fondu (ETF). Růst kurzu bitcoinu na podzim 2023 navíc glosoval slovy, že jde o přesun investorů za kvalitou, a tou kvalitou je podle Finka právě dominantní kryptoměna.
2018
„Bitcoin je příklad investice, na který sedí teorie většího hlupáka. Sama o sobě kryptoměna nic neprodukuje. Kdybych si teď mohl vsadit na její pokles, udělám to.“ Zakladatel Microsoftu Bill Gates, později, v roce 2022, na téma kryptoměn dodal, že kdo má méně peněz než Elon Musk, neměl by bitcoin vůbec kupovat.
2021
„V době, kdy na standardní měně máte úroky pod úrovní inflace, jenom blázen by se nedíval po alternativách. Konkrétně bitcoin je skoro stejný bullshit jako ty běžné peníze. Klíčové slovo je ,skoro’“. Elon Musk, šéf Tesly a SpaceX, jehož firmy drží bitcoiny ve své rozvaze.
2023
