ČNB loni trestala nejpřísněji v historii. Miliony zaplatil ČEZ i legendární zloděj hroznů
Česká národní banka loni trestala nejvíce v novodobé české historii. Za byznysové prohřešky dostali hráči na domácích finančních trzích celkem 136 pokut v celkové výši bezmála 79 milionů korun. To je téměř o pětinu vyšší suma, než jakou centrální bankéři vybrali na trestech v roce 2022. Zároveň jde o nejvyšší roční částku, kterou centrální banka vytrestala domácí finanční byznys přinejmenším od roku 2003, kdy začala tento údaj systematicky publikovat. Brutálně narostly především tresty za porušení zákonů o praní špinavých peněz. Experti nicméně zdůrazňují, že ty nejpalčivější prohřešky tuzemského finančního byznysu zůstávají nepostrestány.
„Zaměření dohledové činnosti ČNB v oblasti legalizace výnosů z trestné činnosti bylo podstatně ovlivněno nově přijímanými přísnějšími unijními opatřeními v reakci na přetrvávající válečný konflikt,“ uvádí červnová zpráva o dohledu nad finančním trhem České národní banky.
Centrální bankéři primárně sledovali toky peněz od úvěrových institucí, a to ve spolupráci s Finančním analytickým úřadem ministerstva financí. Zatímco v roce 2022 udělila ČNB na tomto poli celkové pokuty za necelých půl milionu korun, loni to bylo bezmála devatenáct milionů, tedy zhruba pětatřicetkrát tolik.
„ČNB po letech relativní tolerance vůči nedostatkům v dodržování pravidel AML začala sankcionovat i drobné prohřešky a současně využívá i škálu pokut směrem k její horní hranici včetně snahy o aplikaci ‚odstrašujících‘ opatření,“ uvádí ekonom a partner poradenské společnosti Moore Czech Petr Kymlička s tím, že klíčovou agendou regulátora je kontrola dodržování sankcí vůči Rusku.
„Ve střednědobém horizontu ale dodržování legislativy proti praní špinavých peněz již nebude patřit mezi nejvíce řešené problémy, neboť účastníci finančního trhu zavedou dostatečná systémová opatření,“ dodává Kymlička.
Zatím poslední pokutou z tohoto soudku byl třímilionový trest pro jednoho z nejvýznamnějších hráčů na domácím trhu platebních institucí Global Payments. Firma si nezjišťovala některé významné informace ohledně vlastnické struktury klientů či obsazení jejich řídících orgánů. Běžná výše pokuty za porušení pravidel proti praní špinavých peněz ale byla v posledním roce kolem pěti milionů korun, což analytici označují za exemplární výši trestu.
Největší podíl pokut za celkově bezmála osmadvacet milionů korun ale směřoval za problémovými úvěráři. Vůbec nejvyšší, osmimilionová pokuta mířila za společností Private Active Investors. Společnost moravského podnikatele s vínem Tomáše Šupy vyhodnotila ČNB jako takzvanou černou banku, která neoprávněně, tedy bez licence, přijímala vklady obyvatelstva. Šupa se mimo jiné nechvalně proslavil tím, že jím spoluvlastněné a řízené Vinařství Neoklas Šardice bylo loni pravomocně odsouzeno za krádež pětačtyřiceti tun hroznů. Sám Šupa dostal podmíněný trest.
S téměř dvouapůlmilionovou pokutou se ale musel popasovat i polostátní ČEZ, kterého regulátor vytrestal za to, že nepublikoval klíčovou kurzotvornou informaci týkající se dividendového protinávrhu ministerstva financí. Pětimilionovou pokutu pak za nezvládnutý nebankovní úvěrový byznys nezohledňující rizikovost dlužníků dostal slovenský úvěrář Minihotovost. „Zejména nebankovní finanční instituce hledají nové inovativní metody, jak zákazníkům poskytovat poměrně drahé úvěry. Potenciální zisk z úvěrů je velmi vysoký a takovýto lukrativní byznys si nechtějí nechat ujít,“ připomíná ekonom společnosti Finlord Boris Tomčiak.
Někteří z expertů poukazují na to, že cílení trestů i důvody jejich udělování se nicméně částečně rozcházejí s tím, jaké hlavní pasti české finanční trhy pro peníze lidí představují. „Oblasti, kde se v tuzemsku odehrávají velká zvěrstva, jsou buď zcela mimo dohled ČNB, typicky nejrůznější podvody, nebo jsou pokutovány jen směšně za administrativní pochybení,“ uvádí analytik společnosti Fichtner Tomáš Tyl. To se podle něho typicky týká fondů podle paragrafu 15, podléhajících regulaci ČNB jen zcela okrajově, či dluhopisových emitentů, z nichž ti s emisemi do milionu eur zůstávají pro regulátora dokonce zcela neviditelnými.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
