Krsek se kvůli větrníkům utkal s Finy u arbitrážního soudu. Musel doplatit 60 milionů
Investiční skupina Green Horizon Renewables (GHR), která se zabývá developmentem obnovitelných zdrojů energie, musela ve Finsku povolat právníky. Společnost Tomáše Krska se tam neshodla se svým partnerem Oaklins Merasco, finským poradcem na fúze a akvizice, který jí pomáhal s prodejem jejích větrníků. Rozsoudit je musel až finský arbitrážní soud, podle jehož rozhodnutí mu musela GHR doplatit zhruba 61 milionů korun.
Krskova společnost o sporu informovala ve své nově zveřejněné výroční zprávě k roku 2022. Na dotaz e15 pak dodala, že se týkal neshody ohledně výše kontraktu mezi GHR a jejími poradci. Více se k tomu vyjádřit nechtěla s vysvětlením, že arbitrážní řízení bylo důvěrné.
Kontrakt týkající se odměny externích poradců se v tomto oboru může lišit případ od případu, takže původ sporu nelze jednoduše odvodit. Z výroční zprávy pouze vyplývá, že se prodej týkal souboru finských větrných elektráren o výkonu přes 200 megawattů, které nakonec koupila americká společnost Blackrock.
Mluvčí Krskovy mateřské BHM Lubomíra Černá podotýká, že společnost Green Horizon Renewables je spjata pouze s historickými investicemi a že nové energetické projekty už BHM rozvíjí pod jinou entitou – BHM Renewables. „Arbitráž ani hospodářské výsledky GHR nemají vliv na další aktivity skupiny BHM, navíc samotná arbitráž dopadla pro naši společnost dobře, protože protistrana požadovala řádově vyšší částku, než kterou vyměřil arbitrážní soud,“ říká Černá. Dodala, že všechny závazky byly vůči poradenské společnosti vypořádány.
Podle výroční zprávy k roku 2022 přitom zmíněná suma může bolet. Zatímco v roce 2021 společnost vydělala 567 milionů korun, o rok později se propadla do ztráty 32 milionů. Do těchto čísel se přitom doplatek nepromítl, negativně tedy dopadne na výsledky loňské, případně letošní.
GHR investovala do developmentu obnovitelných zdrojů, což je obor s nárazovými příjmy, které se do výsledků promítají až tehdy, kdy firma dokončí a prodá některý ze svých projektů. Nové projekty už ale pro BHM budou realizovat nové společnosti v rámci skupiny BHM Renewables. I tak lze ale odhadovat, že energetická část BHM bude opět v zisku nejdříve v příštím roce.
Momentálně BHM projektuje jak větrné, tak solární parky, většinu ve Finsku. Do konce tohoto roku chce dokončit development fotovoltaických elektráren o výkonu 250 megawattů, do konce toho příštího pak větrné elektrárny o výkonu jednoho gigawattu. V delším horizontu – do konce roku 2030 – uvažuje dokonce o 3 gigawattech větrného výkonu, alespoň těch vyprojektovaných.
Firma dosud veškeré vyprojektované elektrárny prodala. Dnes sice uvažuje, že si část nových elektráren ponechá, jisté ale je, že by to byla menšina.
Krsek je jedním z největších českých developerů obnovitelných zdrojů. Nejaktivnější je v této oblasti firma Belectric, německá dceřiná společnost skupiny ČEZ, která už postavila bezmála 5 gigawattů solárních elektráren. Dalším významným hráčem s českými kořeny je Zdeněk Sobotka a jeho společnost Solek, která už postavila takřka 300 megawattů solárních parků, zejména v Latinské Americe.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
