Češi se řadí mezi průkopníky v těžbě bitcoinu, ta ale bude generovat stále méně „mincí“

Těžba bitcoinu

Těžba bitcoinu Zdroj: profimedia

Těžba kryptoměn
Těžba kryptoměn
Těžba kryptoměn
Těžba kryptoměn
Těžba kryptoměn
7
Fotogalerie

Kryptoměny nabízejí řadu příležitostí ke zbohatnutí. Jednou z nich je i takzvaná těžba bitcoinů, jež v mnohém připomíná zlatou horečku. Místo lopat a krumpáčů je ale potřeba disponovat sofistikovanějším vybavením. Čtěte, jak taková těžba probíhá a co vyžaduje. Mezi významné inovátory jejích principů patří i Čech Marek Palatinus, který v rámci projektu SlushPool přišel s kolektivní těžbou kryptoměn.

Těžba kryptoměn představuje další ze způsobů, jak zkoušet vydělávat na virtuálních měnách. Analytici ale upozorňují, že vždy jde o rizikovou investici a lidé by nikdy neměli investovat více peněz, než kolik jsou ochotni ztratit.

Těžba bitcoinu a jeho princip

Takzvaná těžba digitálních měn úzce souvisí s blockchainem, tedy decentralizovaným řetězcem transakcí té které kryptoměny. Decentralizovaný systém má výhodu, že správnost údajů řetězci kontroluje obrovské množství na sobě nezávislých uživatelů po celém světě.

Mining jako fárání 21. století

Ti ve své podstatě "nedolují" nic jiného než poslední platný "článek" řetězu plateb. Ten vždy ale obsahuje matematickou šifru, jež musejí stroje vyřešit. Kdo to udělá první, "vytěží" blok.

Kurz bitcoinu sledujte na aktuálním grafu zde >>>

Pro správnou funkčnost a dostatečnou stabilitu blockchainu je nutné zajistit, aby se na kontrole jeho údajů a přidávání nových článků „řetězu“ transakcí podílelo co nejvíce počítačů. To prakticky znemožňuje jakékoliv podvody. Ten, kdo by se o odklon bitcoinových transakcí pokusil, narazil by na nekompatibilitu ostatních prvků sítě.

Těžaři ale "kontrolu" transakcí nedělají zadarmo. Za poskytnutí výpočetního výkonu si nárokují odměnu. Ta sestává jednak z nově vygenerovaných bitcoinů, jednak z transakčních poplatků. Počet "mincí", které ale těžbou vznikají, se každých několik let snižuje na polovinu - v rámci procesu zvaného půlení. Postupem času klesne toto číslo až na nulu. K tomu má ale dojít kolem roku 2140. 

Odměna za vyřešení jedné šifry během těžby byla koncem roku 2019 12,5 bitcoinu. Nové bloky s šiframi se objevují každých deset minut. V květnu 2020 se ale uvedená odměna snižuje na polovinu.

Těžba a její výnosnost

Dalším zdrojem příjmů jsou pro těžaře i zmíněné poplatky. Transakční poplatek je součástí každé platby bitcoinem, nastavuje si je každý plátce bitcoinem sám a těžař si tak může vybrat, který blok bude těžit i podle toho, kolik za něj dostane.

Ten, kdo je ochoten za transakci zaplatit více, dočká se rychlejšího potvrzení platby. Podle odhadů si tak těžaři mohou přijít celkově až na zhruba 15 tisíc korun měsíčně, a to už při investici do těžebních strojů kolem stovky tisíc korun. Klíčovou proměnnou je však vývoj kurzu kryptoměny. Část analytiků vidí hranici profitability kolem sedmi tisíc dolarů za jeden bitcoin.

Miner jako speciální zařízení

Přestože existují i aplikace na těžbu bitcoinů mobilem, vyplatí se – na rozdíl od ostatních kryptoměn (altcoinů) – používat speciální hardware (ASIC minery). U ostatních kryptoměn mnohdy stačí i výkonnější grafické karty.

Těžař bitcoinu se tak musí připravit na investici v řádu desítek tisíc korun. Například speciální přístroje řady Antminer, přes které se nyní bitcoin těží především, stojí přes 40 tisíc korun. Jejich výrobce, čínská společnost Bitmain, má navíc na svou produkci prakticky monopol.

Vše o kryptoměnách čtěte zde >>>

Stále populárnější jsou také těžební farmy, které bitcoiny a další kryptoměny těží ve velkém, při zapojení velkého množství minerů naráz. Objevují se zejména v oblastech, kde jsou nízké ceny elektřiny a chladné počasí, které snižuje náklady na chlazení těžebního stroje. Nevýhodou celé praxe je ale relativně vysoká spotřeba elektrické energie.

Obří farma s tisíci procesory a padesátkou pracovníků se nachází například v čínském městě Ordos. Ve velkém se těžaři začali stěhovat také na Island nebo do kanadské provincie Quebec.

Těžba bitcoinu v poolu

Další úroveň těžby jsou mining pooly, tedy komunita těžařů, která společně hledá „šifru“ a poté si rozdělí odměnu. Pooly jsou reakcí na obrovské množství těžařů na síti, čímž vzniká minimální pravděpodobnost k včasnému rozřešení „šifry“ nad blokem. Největšími takovými pooly jsou Antpool a BTC.com. Jen tyto dva pooly mají větší než 30procentní podíl na těžbě, s podílem kolem deseti procent jim ale konkuruje v úvodu zmíněný český projekt SlushPool. Ten se profiluje jako vůbec první uskupení svého druhu na světě.

Mining - výzvou může být už samotné nastavení

Těžební hardware je nutné prostřednictvím IP adresy propojit s počítačem, přes který lze hlídat a upravovat parametry těžby. Ty jsou však značně proměnlivé, řada těžařů říká, že jim vyladění sestavy na plný výkon zabralo řadu dnů až týdnů, přestože měli s IT množství zkušeností.