Zpráva podle ekonomů ukazuje, že největší světová ekonomika zůstává i na jaře slabá. Vrhá také nové pochybnosti na to, zda americká centrální banka (Fed) bude v příštích měsících ochotna přistoupit k dalšímu zvýšení úrokových sazeb, jak její někteří činitelé minulý měsíc naznačovali.
Analytici v anketě agentury Reuters v průměru očekávali, že vznikne 164 tisíc nových míst. V dubnu zaměstnavatelé po zpřesnění dat vytvořili zhruba 123 tisíc míst, což bylo o 37 tisíc méně, než kolik statistici odhadli v předběžných údajích. U míry nezaměstnanosti se čekal pokles na 4,9 procenta z dubnových pěti procent.
Další zhoršení vykázala takzvaná míra participace, která měří podíl Američanů v produktivním věku, kteří jsou zaměstnaní nebo hledají práci. Tato míra klesla o 0,2 procentního bodu na 62,6 procenta, přičemž kategorii pracovní síly minulý měsíc opustilo 458 tisíc lidí. Zatímco počet zaměstnaných vzrostl o 26 tisíc, registrovaných nezaměstnaných ubylo 484 tisíc, což signalizuje, že velké množství lidí vzdalo hledání práce.
Růst mezd se nijak nezrychlil a průměrná hodinová mzda v dubnu proti předchozímu měsíci stoupla o 0,2 procenta. Její meziroční růst zůstal na 2,5 procenta. Podle ekonomů je nutné, aby mzdy rostly alespoň tříprocentním tempem, pokud se má inflace dostat ke dvouprocentní cílové úrovni Fedu.
Květnové údaje zkreslila celoměsíční stávka u telekomunikačního operátora Verizon, celkový obraz ale zásadně nezměnila. Podle ministerstva stávka snížila počet pracovních míst o 34 tisíc. Počet nově vytvořených pracovních míst byl nejnižší od září 2010. Ve zpracovatelském průmyslu se zaměstnanost snížila o 36 tisíc, což byl nejhlubší pokles od února 2010.
Americká ekonomika zpomalila v prvním čtvrtletí celoročně přepočtený růst na 0,8 procenta, což bylo nejpomalejší tempo za poslední rok. V předešlém kvartálu rostla ekonomika o 1,4 procenta, výrazně pod loňským celoročním tempem 2,4 procenta.
Po zprávách z amerického trhu práce se dnes dolar propadl na třítýdenní minimum vůči koši šesti hlavních světových měn.
