Konec bezobalového řetězce Bezobalu, který se na trhu držel přes deset let, zaskočil v červenci řadu lidí. Skupina zákazníků v bezobalových obchodech přitom zůstává navzdory zdražování podle majitelů stejná, někde se i mírně zvětšuje. Vyšší ceny potravin jim dokonce trochu hrají do karet – z drahých obchodů se najednou stávají mírně levnějšími, protože ceny biopotravin často nerostou tak výrazně. Těžkou ránu ale obchodům zasadil covid, nyní navíc nejsou imunní vůči rostoucím nájmům, cenám energií a mzdám. O svou budoucnost se tak většina z nich bojí.
„Velké zisky nelze v této branži čekat ani nadále. Budou ji provozovat lidé, kteří tomuto konceptu věří, budou hledat nové formy, například komunitní nebo sdílené, a ty mohou být životaschopné,“ domnívá se majitelka obchodu BezobAlík ve Žďáru nad Sázavou Alena Soukalová. Právě touto cestou spolkové prodejny se chce řetězec Bezobalu vydat v případě posledního obchodu na Hradčanské.
Do nepříznivé situace dostalo zavření Bezobalu prodejny v Ostravě a Frýdku-Místku. Ty totiž mají nápadně podobné jméno Bez obalu, ale je to jiný obchod. „Každý den máme několik dotazů, kdy tedy zavíráme, ačkoli na sociálních sítích i osobně stále informujeme zákazníky, že našich dvou prodejen se to netýká,“ říká spoluzakladatelka prodejen Lucie Sotáková.
Ceny zboží podle majitelky obchodu Bout v Praze Terezy Kovalčíkové nevyrostly již tak výrazně jako během pandemie. Na chvíli vyskočila cena oleje, ale díky tomu, že si drží jen malé zásoby, mohou velmi rychle reagovat na jeho zlevnění. Stáčená drogerie podle ní zdražila jen o pět korun na kilo, což je zhruba 3,5 procenta.
„Začínali jsme s tím, že potrvá, než se dostaneme do černých čísel, a i když to trvá déle, než jsme očekávali, naše hospodaření se rok od roku zlepšuje a my můžeme potvrdit, že nám zákazníků přibývá,“ popisuje Kovalčíková.
Z drahého obchodu „levnějším“
„Vyšší ceny na nás nedopadají vůbec tak dramaticky, z drahého obchodu jsem se najednou stala levnější než supermarkety, protože jsem uměle nezvyšovala marži, ale jen kopírovala nárůst nákupní ceny,“ tvrdí Soukalová. V bezobalovém odvětví podle ní zkrachovali ti, kteří přepálili ceny a byli tak přijatelní jen pro relativně úzkou skupinu lidí, která ale není schopná obchody uživit.
To potvrzuje i Sotáková s tím, že se ceny zvyšují plošně, na bezobalové prodejny to tedy tak tvrdě nedopadá. „Někdy je to naopak ku prospěchu věci, jelikož biopotraviny nezdražují tak razantn, jako ty konvenční, a proto se více lidem otevřela možnost nakoupit si raději ty bio,“ dodává Sotáková.
Že by lidé výrazně šetřili, Soukalová nepociťuje. „Ti, kteří kupují základní potraviny, je kupují dále, a ti, kteří měli předtím na ořechy, semínka a šli po kvalitě, na to většinou mají i nyní,“ tvrdí. Její finanční situace se tak nezhoršila, třetím rokem je podle ní trend dokonce rostoucí nebo minimálně stejný. „Ale ano, někteří určitě šetří, protože musejí,“ dodává. Ti ale podle ní do bezobalových prodejen spíše nechodí, nalákají je slevy v supermarketu.
Stejně to vnímá Sotáková. Někteří bývalí zákazníci již nechodí, ale přibyli jiní. „Hodně lidí se naučilo, že samotným nákupem v bezobalovém obchodě mohou ušetřit – koupí si jen takové množství, jaké potřebují. V supermarketu by si například museli koupit kilo, které by nevyužili, doma by jim prošlo, nebo by se do něj dali škůdci,“ vysvětluje.
Bezobalový koloniál Jelen v Praze také oproti loňskému roku úbytek zákazníků nepociťuje, spíše jich mírně přibývá. „Díky dlouhodobé spolupráci s našimi dodavateli, zejména s malými zemědělci a výrobci s větší flexibilitou, se nám daří ceny zboží držet konkurenceschopné,“ tvrdí zakladatel koloniálu Štěpán Cipra.
Nezájem o bezobal i při rozvozu
Biodomov ve svém obchodě nabízí i balené zboží. Zájem o věci bez obalu u zákazníků pramení hlavně z vnitřního přesvědčení a zájmu o ekologii, u skupiny srdcařů tak podle majitelky Lenky Procházkové Gregorové nenastal v posledních čtyřech letech odliv.
„Zákazníků nám naopak lehoučce přibývá. Snažíme se je motivovat i ekonomickou stránkou nákupu, na bezobalu dosáhneme nižší marže a snažíme se poukazovat na cenový rozdíl identického produktu v obalu a bez něj,“ popisuje. Přesto bezobalová sekce není výdělečná, pokryje jen náklady na svůj chod.
Výrazně však podle Sotákové pociťují už od covidu, že lidé objednávají z online supermarketů, a to hlavně kvůli pohodlí. Rozhodli se proto také v Ostravě a Frýdku-Místku nabídnout rozvoz svého zboží ve vratných obalech. „Zájem o tuto službu však zatím není až tak velký, zřejmě si nemůžeme dovolit takovou reklamu, aby se o tom lidé dozvěděli,“ dodává.
Nejsou jediní, kteří se takto pokusili svoje podnikání více rozjet, před rokem své naděje do rozvozu vkládal právě i řetězec Bezobalu. Ani velké rozvážkové služby u bezobalového zboží paradoxně nepociťují velký boom. Rohlik.cz stále nabízí zboží v kategorii Otoč obal, kde lze najít potraviny od mléčných výrobků až po drogerii a kosmetiku. „Snížení zájmu o potraviny ve vratném obalu si uvědomujeme, za příčiny považujeme zprvu pandemii a následně inflaci,“ uvádí mluvčí Rohlik.cz Denisa Ladka Morgensteinová.
„Kvůli zvýšeným nákladům v této kategorii je výběr dodavatelů omezený, nicméně Rohlik.cz stále hledá nové možnosti a plánuje nabídku rozšiřovat,“ dodává Morgensteinová. Košík dokonce v rámci expanze s novým logistickým modelem do Česka pozastavil bezobalový prodej úplně.
Budoucnost bezobalového prodeje
V Bez obalu mají velké obavy o budoucnost; náklady na provoz i v malých prodejnách neustále rostou. Marži ale zvyšovat nemohou, protože by už zboží bylo příliš drahé. „Jedinou naší nadějí je získat více zákazníků,“ domnívá se Sotáková.
Doufá, že bezobalové obchody nezaniknou. Pravděpodobně jich ale nebude tolik a zůstanou jen ve větších městech. „Částečně je zřejmě nahradí bezobalové koutky v supermarketech – i když v tomto případě je náhrada jen částečná, v bezobalových obchodech se totiž nedbá jen na to, že se potravina sype z velkého balení, ale bedlivě sledujeme i původ a kvalitu,“ tvrdí Sotáková.
Cipra spatřuje budoucnost bezobalových obchodů v nezávislých obchodnících v jednotlivých čtvrtích, nikoli v řetězcích na místech s vysokými nájmy. Stejně to vnímá Kovalčíková: „Specializované obchody našeho typu se více hodí do městských čtvrtí v menší podobě a v hustší síti než soustředěné do obchodních center. Provoz bezobalu je specifický a prostě náročnější, proto ho velké firmy budou vyhodnocovat jako málo výdělečný,“ tvrdí.
Z bezobalů se ani podle Soukalové pravděpodobně masově rozšířený způsob prodeje nestane. „To by se musela nějak změnit legislativa a znevýhodnit ‚zabalené‘ podniky, nebo naopak zvýhodnit bezobaly. Ale to si v praxi neumím představit,“ dodává.
Obchodníci tak budou muset pravděpodobně hledat jiné cesty, jak nové zákazníky zaujmout. Velká skupina lidí, která zelená a udržitelná témata bere vážně, bude podle tiskového mluvčího Košíku Františka Brože i nadále ochotná si za produkty připlatit.
„U běžného zákazníka však ‚zelená‘ témata ustupují do pozadí. Nyní je tedy třeba hledat cesty, jak je opět přiblížit běžné domácnosti, jejíž návyky a potřeby a s tím i priority se za poslední rok výrazně změnily,“ říká Brož.
