Světové akcie mají za sebou největší a nejrychlejší růstový skok od velké finanční krize v roce 2009. Akciový index MSCI mapující globální burzy posílil jen od poloviny března o více než 40 procent a je jen o pět procent slabší než na svém historickém vrcholu v polovině letošního února.
Symbolicky už uzavřel nadvládu pandemie na burzách americký technologický index Nasdaq, který si v posledních dnech sáhl na svůj nový rekord a překonal hranici 10 tisíc bodů.
Živelný růst akcií prý ovšem není tažen sázkami na lepšící se kondici globální ekonomiky, ale žije z peněžních rotaček centrálních bank. „Optimismus trhů je přehnaný a neodpovídá stavu ekonomiky a ani ziskovosti firem,“ zdůrazňuje šéf investiční společnosti Vltava Fund Danie Gladiš. „Je tažen hlavně spekulativní mánií retailových investorů a samozřejmě přívalem nově tištěných peněz, které se tentokrát dostávají z velké části přímo ke spotřebitelům,“ dodává Gladiš.
Světové burzy se z pandemického výpadku dostaly v rekordně krátké době. Zatímco během velké finanční krize po roce 2008 trvala světovým akciím cesta z předkrizového vrcholu k návratu necelých 80 měsíců, současné trhy jsou v obdobné fázi po necelých čtyřech měsících. „Je pravděpodobně, že bez bezprecedentních by byly akciové trhy podstatně níže, neboť firemní zisky i hotovostní toky zaznamenávají dvouciferné meziroční poklesy,“ zdůrazňuje i analytik Consequ Michal Stupavský.
Americký Nasdaq přitom svým růstem bezmála o polovinu během necelých tří měsíců rostl s obdobnou silou naposledy v roce 1999, kdy se začínalo mluvit o akciové bublině dot-com.
Masivní nákupy na burzách následovaly poté, co hlavní centrální banky světa oznámily dodat finančnímu systému nové peníze, jejichž objem v případě amerického FED dosáhne půldruhého bilionu dolarů, přičemž bankéři mohou nakupovat i firemní dluhopisy.
„Dokud budou banky tisknout peníze a kupovat za ně finanční aktiva, půjde jejich cena nahoru,“ soudí někdejší šéf Komerční banky a investor Radovan Vávra.
Rozhodující pro další vývoj burz budou podle analytiků skutečné hospodářské výsledky za druhé čtvrtletí a ochota spotřebitelů utrácet obdobně jako před krizí. „Nesmíme zapomínat i na další velké neznámé, které dosud byly ve stínu šíření nákazy,“ soudí analytik Fincentrum & Swiss Life Select Richard Bechník.
„USA se budou blížit k prezidentským volbám, což je stěžejní pro zahraniční vztahy, především s Čínou,“ dodává Bechnik s tím, že na starém kontinentu se naopak jako hlavní impuls pro burzy vrátí téma podmínek vzájemného obchodu mezi Evropou a Velkou Británií po odchodu z evropské unie.
