Burzovní zotavení. Londýn, Frankfurt i Praha těží z víry investorů v brzký návrat k normálu

Londýn v čase koronaviru

Londýn v čase koronaviru Zdroj: Profimedia

Burza ve Frankfurtu
Pražská burza
Londýnská burza
4
Fotogalerie

Hlavní indexy na západoevropských burzách se dál zotavují z mohutných propadů. Investory pozitivně naladil středeční růst akcií na Wall Street a sílící přesvědčení, že koronavirová pandemie odeznívá. Panevropský index STOXX 600 vykazuje téměř dvouprocentní růst a z mnohaletého minima, na kterém se ocitl v polovině března, už zpevnil o více než 20 procent. Před velikonoční přestávkou míří investoři stále do rizika a evropské akciové indexy z toho těží jedno- až dvouprocentní zisky, říká hlavní analytik Patria Finance Tomáš Vlk.

Akcie zpevňují už čtvrtým dnem. V polovině března, kdy šíření koronaviru přerostlo v pandemii, spadl hlavní index STOXX 600 až na 270 bodů. Nyní je zhruba 24 procent pod svým maximem.

K růstu cen akcií přispívá všeobecný optimismus, že pandemie může být blízko vrcholu. Zájem je proto o akcie firem z cestovního ruchu, ačkoliv analytici upozorňují, že tento sektor se k normálu nevrátí ještě dlouho po odeznění pandemie.

„Sčítání škod stále pokračuje, ale ani výrazné zhoršení makrodat podle nás už investory nevyděsí, pokud budou věřit, že jde pouze o přechodný problém následovaný návratem k normálu. Právě v tom, že se trh utvrzuje v rychlém odeznění problému, vidíme klíčovou podmínku současného optimismu,“ uvedl Tomáš Vlk z Patria Finance.

Index DAX, který sleduje obchodování na burze ve Frankfurtu nad Mohanem, přidává zhruba 2,3 procenta na 10 569 bodů. Hlavní index londýnské akciové burzy FTSE 100 vykazuje růst asi o 2,2 procenta na 5803 bodů, zatímco index pařížské burzy CAC 40 má k dobru přibližně 1,8 procenta na 4524 bodů. Burza v Miláně podle indexu FTSE/MIB vykazuje růst o 2,1 procenta na 17 734 bodů. Pražská burza kopíruje vývoj na ostatních západaoevropských burzách, také přidává kolem dvou procent. 

Nová data budou chodit hlavně ze zámoří. Nové žádosti o dávky v nezaměstnanosti budou zřejmě opět hodně vysoké. „Ani překročení odhadovaných 5,5 milionu by však tržní sentiment nemělo podstatným způsobem narušit,“ dodal Vlk.

Investoři mimo jiné sledují pokračující jednání ministrů financí zemí Evropské unie, kteří hledají kompromis nad tím, jak sestavit záchranný program pro ekonomiku. Dosavadní jednání pokrok nepřinesla, spory panují i nad tím, zda by eurozóna mohla mimořádně emitovat společné dluhopisy, takzvané koronabondy. Proti tomu se stavějí tradičně spořivější země, jako je Německo či Nizozemsko, které se o dluhy nechtějí dělit.