Centrální bankéři vytáhli ze svých arzenálů „bazuku“, aby minimalizovali nepříznivé dopady pandemie koronaviru. Ani dramatické snižování sazeb a pumpování peněz do ekonomik ale burzám nepomohly.
Na začátku týdne zažily světové kapitálové trhy od Hongkongu, Sydney přes Frankfurt až po Londýn brutální propady. A to americká centrální banka Fed snížila sazby o jeden procentní bod k blízkosti nuly a zavázala se k nákupům cenných papírů v objemu 700 miliard dolarů. „Světové trhy se hroutí, jsou ve ‚slepém tunelu‘, a to navzdory rekordnímu snížení sazeb v USA,“ zdůrazňuje hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.
Podobně se vyjadřují i další experti. „Ani bazuka, kterou Fed vytáhl, nezabrala. Panika na trzích je větší,“ popisuje hlavní makléř J&T Banky Jan Pavlík.
Američtí centrální bankéři navíc přistoupili nejen k nejrozsáhlejšímu zásahu na podporu ekonomiky v historii, ale ještě ho udělali v neděli na mimořádném zasedání, přičemž pravidelné setkání k měnové politice je plánováno na úterý a na středu.
Neklidní investoři
K Fedu se v pondělí připojili i další centrální bankéři. Japonská centrální banka zdvojnásobí nákupy japonských akcií na 12 bilionů jenů (2,6 bilionu korun). Kromě toho představila novou úvěrovou linku pro firmy. Novozélandská centrální banka pak snížila svou klíčovou sazbu o 0,75 procenta a australští centrální bankéři oznámili, že podpoří likviditu na trzích.
Investory nicméně tato opatření vůbec neuklidnila a zběsile se zbavovali všech rizikových investic včetně akcií. „Převládá strach z dopadů pandemie. Na trzích vzniká panika,“ vykresluje náladu na trzích Aleš Prandstetter, výkonný ředitel makléřské firmy eFrank.cz
Výsledkem byl téměř desetiprocentní propad australských akcií, což představuje největší jednodenní pokles od roku 1987. Burza v Tokiu ztratila 2,5 procenta, v Hongkongu čtyři procenta a čínské akcie přišly v průměru o 3,4 procenta své hodnoty.
Indexy ztrácejí
Ještě větší masakr zažily evropské kapitálové trhy včetně pražské burzy. „Pokles je všude mezi šesti a deseti procenty. Španělsko ztrácí 9,5 procenta,“ vykresluje dopolední vývoj Pavlík. Brzy odpoledne pařížská burza ztrácela téměř deset procent, frankfurtská 8,6 procenta a londýnská zhruba sedm procent.
Tituly v Praze padaly v průměru o více než osm procent. Nejhůře na tom byly akcie bankovní skupiny Erste a Moneta Money Bank, které přišly o zhruba desetinu své hodnoty. Akcie destilérky Stock Spirits Group pak odepisovaly téměř jedenáct procent.
V červených číslech otevřela rovněž největší světová burza v New Yorku. „Je to podobné jako ve finanční krizi 2008,“ shrnuje Prandstetter.
Podle Pavlíka nyní už rozhodování investorů není o kvalitě jednotlivých společností. „Lidi ovlivňují emoce. Když jsou zavřené restaurace a ulice prázdné, tak nikdo nemá chuť nakupovat akcie,“ dodává Prandstetter.
Útěk investorů od všeho, co jen trochu zavání rizikem, včera zle pošramotil rovněž českou měnu. Její kurz se během obchodování na mezibankovním trhu dostal dokonce nad 27 korun za jedno euro, což byla úroveň, kterou Česká národní banka bránila během devizových intervencí. Konkrétně jedno euro stálo včera dokonce 27,12 koruny, což je nejvíce od dubna 2017. Koruna tak dál pokračuje v oslabování vůči evropské měně, které začalo v minulých týdnech.
„Koruna je pod drtivým tlakem. ČNB proto včera na mimořádném jednání snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 1,75 procenta,“ říká hlavní analytik Patria Finance Tomáš Vlk.
Klesnou sazby hlouběji
Kromě očekávání, že centrální banka sníží sazby ještě hlouběji, než učinila včera, čímž sníží atraktivitu české měny pro investory, ale korunu oslabují i další faktory. Do koruny totiž v posledních letech investovala řada bank, fondů a dalších velkých hráčů. Nejprve kvůli spekulacím na posílení české měny po skončení devizových intervencí ČNB, která držela kurz koruny právě na úrovni 27 korun, následně byla koruna zajímavá kvůli rozdílu mezi úrokovými sazbami v Česku a eurozóně.
Trh s korunou je proto nyní překoupený, což může výrazně ovlivnit její kurz. „Zahraniční investoři se dostali do situace, kdy musí uzavírat pozice,“ upozorňuje hlavní ekonom ING Jakub Seidler s tím, že koruna může dál oslabovat. „Problém je, že překoupená koruna může v současné situaci – a při výraznějším snižování sazeb ČNB – začít citelněji oslabovat. Nelze tak vyloučit ani zahájení odprodávání devizových rezerv, pokud by koruna měla po snížení sazeb tendenci oslabit citelněji nad hranici 27 korun za euro,“ dodává Seidler s tím, že je otázkou, při jakém kurzu by na trh centrální banka vstoupila.
