„Asijské měny se v reakci na rozhodnutí čínské centrální banky propadají pro nejistotu, kterou to vyvolává nad stavem čínské ekonomiky. Vzhledem k tomu, že okolní země jsou na čínském růstu závislé, přenáší se tato nejistota i na ně,“ uvádí analytik Consequ Martin Lobotka. Čínská devalvace urychlila trend, který v asijských ekonomikách započal už během minulého roku. Jihokorejská měna je tak nyní nejníže od září roku 2009, Indonésané a Malajsijci zažili slabší měnu naposledy během asijské krize v roce 1997.
Dvojí uvolnění čínskou centrální bankou srazilo jüan během pár dnů o několik procent. Vývoj okolních měn tak vracel jejich ekonomikám cenovou konkurenceschopnost. „Oslabení čínské měny sice není nijak výrazné, ale vzhledem k exportní orientaci a konkurenci v Asii může poškozovat ostatní podobně orientované země,“ míní analytik Petr Dufek z ČSOB.
„Bude to pro nás bonus navíc, jelikož materiál nakupujeme doma a produkci vyvážíme do zámoří,“ říká například pro malajsijský deník Business News šéf tamní firmy na obalové materiály SCGM, Datuk Seri. Právě ringgit propadl v uplynulém roce z regionálních měn nejvíce. Od září loňského roku oslabil proti americkému dolaru o třetinu.
Trend propadu asijských měn může setrvat i nadále. „Nelze vyloučit další pokles čínské měny, a čím slabší bude jüan, tím pravděpodobnější bude reakce dalších států. Hrozbu konkurenčních devalvací zvyšuje i blížící se růst sazeb v USA, který by mohl vést k dalšímu odlivu prostředků z rozvíjejících se trhů a tím k tlaku proti jejich měnám,“ dodává analytik České spořitelny Luboš Mokráš.
