„V diskuzi zaznělo, že pokud by byl k dispozici standardní nástroj úrokových sazeb, jeho použití by vedlo k rychlejšímu návratu inflace k dvouprocentnímu inflačnímu cíli,“ uvedl dále záznam z jednání bankovní rady. Opakovaně také na jednání zaznělo, že řada ukazatelů potvrzuje pozitivní tendence v ekonomice a že k tomu podstatně přispělo zavedení kurzového závazku v listopadu 2013.
Jednání bankovní rady se před týdnem zúčastnilo všech sedm centrálních bankéřů. Rada tehdy rozhodla pokračovat v režimu devizových intervencí s cílem udržet kurz poblíž 27 korun za euro. Úrokové sazby nechala na minimech.
Bankovní rada tehdy konstatovala, že pravděpodobnost možného posunutí kurzového závazku ze současných 27 korun za euro, tedy dalšího oslabení koruny, se proti únorovému zasedání rady zvýšila. Podle dřívějšího vyjádření analytiků bylo cílem prohlášení především zabránit přílišnému posílení koruny k 27 korun za euro.
Bankovní rada zároveň ve čtvrtek potvrdila, že neukončí režim devizových intervencí dříve než ve druhé polovině roku 2016. Upozornila, že v případě dlouhodobého posílení tlaků na pokles cen a obnovení rizik deflačního vývoje je připravena kurzový závazek ze 27 korun za euro posunout. Devizové intervence zahájila ČNB v listopadu 2013 s cílem zabránit deflaci.
Pavel Páral: Zbytečná a drahá válka proti ČNB
