„Bankovní rada znovu zdůraznila, že je v případě potřeby připravena posunout hladinu kurzového závazku,“ řekl Singer po jednání bankovní rady s tím, že vzhledem k sílícím protiinflačním vlivům se přitom pravděpodobnost tohoto kroku oproti minulému zasedání bankovní rady zvýšila.
Pokud podle Singera budou tlaky směrem k poklesu cen a obnovení rizik deflačního vývoje ekonomiky pokračovat, ČNB zasáhne. Mezi rizika, která by mohla tlumit růst cen, podle něj patří pomalejší růst mezd a silnější kurz koruny k euru. „ČNB je v souladu s kurzovým závazkem 27 korun za euro připravena automaticky, tedy bez nutnosti dalšího rozhodnutí bankovní rady, provádět časově i objemově neomezené intervence,“ uvedl guvernér ČNB.
Koruna po prohlášení ČNB ztratila k euru proti středě 17 haléřů, v 15 hodin se obchodovala za 27,54 korun za euro.
Zeman: Oslabování může krátkodobě pomoci, dlouhodobě škodí
„Považuji to za něco, jako je podávání drogy, která má smysl, když pacient je ve velmi špatném zdravotním stavu, tak v rámci paliativní léčby mu třeba podáte morfiny, ale protože naše ekonomika se zotavuje, tak oslabovaná koruna vyvolává vážné problémy. Je to nástroj, který může krátkodobě pomoci, ale dlouhodobě uškodit,“ řekl novinářům Zeman na závěr návštěvy Libereckého kraje. Podle prezidenta přibývá ekonomů, kteří dříve považovali intervenci za užitečnou a teď mění názor.
ČNB rovněž zopakovala, že režim intervencí neskončí určitě dříve než v druhé polovině roku 2016. Prodloužení režimu deklarovala bankovní rada poprvé již na počátku února. Například analytička České spořitelny Dana Hájková však míní, že ukončení režimu intervencí je pravděpodobné spíše až v roce 2017.
Analytici: ČNB chce zabránit přílišnému posílení koruny
Vyjádření bankovní rady interpretuje analytik Komerční banky Marek Dřímal jako verbální intervenci proti spekulacím, že by mohl nastat útok spekulantů na korunu. „Celkově je potřeba chápat dnešní rétoriku ČNB jako snahu zabránit přibližování koruny k hranici kurzového závazku,“ uvedl také hlavní ekonom ING Jakub Seidler.
Podle Dřímala by ČNB chtěla vidět kurz koruny v pásmu 27,50 až 27,80, kde se nacházel v druhé polovině loňského roku. „Další cílené oslabení koruny ale podle nás zatím nehrozí,“ uvedl. „Nic nenapovídá tomu, že by se přibližovaly scénáře, kterými ČNB dříve podmínila případné další zvyšování kurzového závazku, tedy zesílení deflačních tlaků schopných způsobit propad domácí poptávky,“ uvedl i Seidler.
Ekonomové nicméně nepředpokládají, že by koruna posílila pod 27 korun za euro. Například hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek upozornil, že ČNB má při bránění hladiny 27 korun za euro v podstatě neomezené možnosti. Kvůli tomu je také podle hlavního ekonoma České spořitelny Davida Navrátila jakýkoliv pokus testovat kurz koruny ze strany spekulantů od počátku odsouzen k neúspěchu.
Devizové intervence spustila ČNB v listopadu 2013 kvůli obavě z deflace. Na trhu centrální banka tehdy působila jen několik dnů a nakoupila devizy v hodnotě zhruba 200 miliard korun, tedy asi sedm miliard eur. Následně kurz nad 27 korunami za euro držel trh.
ČNB v době nastavení úrokových sazeb na technické nule používá devizový kurz jako další nástroj uvolňování měnových podmínek a doufá, že se inflace ve střednědobém horizontu opět vrátí k dvouprocentnímu cíli ze současných téměř nulových hodnot (viz graf).
