Evropské akciové trhy se letos potýkají s mimořádným nezájmem nových firem. Za prvních šest měsíců proběhlo na kontinentu pouze 34 primárních úpisů akcií neboli IPO, nejméně od finanční krize v roce 2009. Burzovní nováčci v prvním pololetí prodali investorům cenné papíry v hodnotě 2,4 miliardy eur, což je nejnižší částka za 14 let a oproti loňskému roku jde o pokles o 42 procent, přestože ani rok 2022 na IPO bohatý nebyl.
Důvodem je nejistá ekonomická situace ve světě. Řada zemí se potýká s vysokou inflací a balancuje na pokraji hospodářské recese. Podle odborníků však hraje roli také skutečnost, že burzy v Německu, Francii či v Británii zkrátka nejsou pro mladé podniky tolik atraktivní jako ty ve Spojených státech. Ekonomická nestabilita se sice letos projevila na počtu burzovních nováčků i tam, nejde však o tak hluboký propad jako v případě Evropy. Pro srovnání: v New Yorku se v prvním pololetí uskutečnilo 75 IPO a společnosti přes ně získaly 11,5 miliardy dolarů.
„Už v letech 2019 a 2020 byl patrný vysoký zájem o IPO v USA, takže se jedná o dlouhodobý trend. Americký kapitálový trh nabízí širší základnu investorů a vyšší valuace. Vyšší valuace jsou důležité, protože díky nim mohou firmy získat až o stovky milionů eur více než v Evropě. Americký trh také nabízí lepší zázemí technologickým společnostem,“ vysvětluje analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak. Příkladem za všechny může být britský výrobce počítačových čipů Arm, jenž na jaře oznámil, že místo na domácím trhu upíše své akcie na americkém Nasdaqu. Od tamních investorů chce vybrat mezi osmi až deseti miliardami dolarů.
„Nižší ocenění trhu v Evropě reflektuje zdejší relativně horší očekávaný ekonomický vývoj, nadále trvající geopolitické riziko konfliktu na Ukrajině, jež také souvisí s hrozbou eskalace energetické krize. Tyto faktory zároveň odrážejí větší opatrnost investorů vůči evropským firmám,“ přidává se akciový analytik České spořitelny Jan Šafránek.
Hlavní akciové indexy ve Spojených státech S&P 500 a Nasdaq Composite za rok 2023 zpevnily o 18, respektive o 35 procent, zatímco panevropský benchmark Stoxx Europe 600 pouze o necelých sedm procent a třeba britský FTSE 100 je letos dokonce lehce v minusu.
Vedle klesajícího počtu IPO zároveň přibývá firem, které plánují, že své akcie z evropských trhů stáhnou a přesunou se za oceán. Patří k nim například jihoafrický těžař zlata AngloGold Ashanti či irský producent stavebních materiálů CRH. „Viditelný je úbytek velkých jmen hlavně na burze v Londýně. Tento odliv souvisí s tím, jak město ztrácí po brexitu svou pozici globálního finančního centra,“ podotýká portfolio manažer Cyrrusu Tomáš Pfeiler.
Zatím to navíc nevypadá, že by se situace měla ve druhém pololetí významně zlepšit, ačkoli zrovna minulý měsíc proběhlo dosud největší a nejzajímavější evropské IPO roku – vstup rumunského výrobce elektřiny Hidroelectrica na burzu v Bukurešti. „Ani u této společnosti ale není vývoj akcií po IPO nijak světoborný. Aktuálně se jeho akcie obchodují na úrovni 109 lei, přičemž IPO cena byla 104 lei. Přitom hrozí, že ještě v srpnu jejich cena spadne pod 104 lei. Tento slabší vývoj není pro investory velkým lákadlem, aby se zajímali o další nové emise,“ soudí Tomčiak.
„Výraznější oživení bych letos už neočekával, situace by ovšem mohla být znatelně lepší v příštím roce,“ myslí si Šafránek. „IPO proces může trvat relativně dlouhou dobu a nyní, když se zdá, že se Evropa vyhne hlubší recesi a zvyšuje se pravděpodobnost na snižování úrokových sazeb Evropské centrální banky v horizontu jednoho roku, mohou firmy opět začít ve zvýšené míře připravovat plány na IPO s očekáváním lepšího apetitu investorů,“ dodává analytik.
Exodu mladých firem do USA se snaží zabránit také evropští politici. Třeba britský ministr financí Jeremy Hunt v červenci představil sérii reforem, které mají zvýšit zájem podniků o londýnskou burzu. Podobné kroky chystají i úředníci v Bruselu. „Z dlouhodobého hlediska bude pro množství IPO v Evropě klíčové, zda se kontinentu podaří dohánět Spojené státy v počtu inovativních technologicko-průmyslových společností, které budou v dalších letech hrát na trhu prim z hlediska investorského zájmu,“ míní Šafránek.
