Evropské burzy oslabily. Investory děsí vidina plonkového růstu ekonomik

Borsa Italiana

Borsa Italiana Zdroj: Reuters

Frankfurtská burza ve čtvrtek vede evropské propady
Varšavská burza
Pražská burza
4
Fotogalerie

Rostoucí hrozba totálního zmrazení ekonomik, bezradnost centrálních bank i vlád a zmařené naděje na rychlé ekonomické oživení. To jsou hlavní důvody, proč investoři vzali v polovině týdne evropské burzy útokem. Hlavní index STOXX Europe 600 se ve čtvrtek snížil o 2,1 procenta a uzavřel na 362,91 bodu. Zaznamenal tak nejprudší jednodenní pokles za více než tři týdny.

I další významné evropské burzy během čtvrtečního obchodování ztrácely. Hlavní index pařížské burzy CAC 40 dnes klesl o 2,1 procenta na 4837,42 bodu. Index DAX burzy ve Frankfurtu nad Mohanem se snížil o 2,5 procenta na 12.703,75 bodu a index milánské burzy FTSE/MIB se propadl dokonce o 2,8 procenta na 19.065,44 bodu. Ztrácela i akciová burza v Londýně. Podle indexu FTSE 100 ztratila 1,7 procenta na 5832,52 bodu.

„Restrikce už se blíží lokálnímu zavírání ekonomik. Šíření nákazy zrychluje i přes tuto snahu, takže se nejen investoři samozřejmě obávají, co bude dál,“ říká analytik Patria Finance Tomáš Vlk. Budoucnost je přitom ještě méně jasná než během první vlny pandemie, centrální bankéři i politici většinu podpůrných nástrojů pro ekonomiky totiž už využili během jara a léta. 

„Pomoc hospodářské politiky, se kterou trhy zvládly druhou americkou vlnu bez velkých problémů, nyní chybí,“ dodává Vlk. Míra tržních obav měřená například evropským indexem strachu v Stoxx tak například jen během čtvrtka vzrostla z 23 na více než 27 bodů, tedy takřka o pětinu. Investorská neuróza narůstá ruku v ruce s formou zaváděných omezení. Negativní signály sahají od zavedení nočního zákazu vycházení ve velkých francouzských městech a nouzový stav v zemi, či po zákaz návštěv v Londýně. 

„Všechna tato opatření postihují především sektor služeb, ale tím nepřímo i celou ekonomiku. Proto reagují akcie negativně,“ říká analytik J&T Banky Pavel Ryska. Spolu s pandemickou hrozbou dopadl v nejméně vhodnou chvíli na evropské burzy i rozkol mezi americkými politiky ve věci dalšího výdajového programu na podporu zámořské ekonomiky. „Akciový trh očekával, že k dohodě dojde, to se však stále nedaří naplnit a šance klesají s blížícími se volbami,“ zdůrazňuje Ryska. Strach ovšem panuje i ze startující výsledkové sezóny za třetí čtvrtletí, či z neúspěchu vyvíjených vakcín proti koronaviru. 

Akciové sázky tak prý budou v příštích týdnech ještě více nejisté. „Obchodování bude nadále velmi nervózní a volatilní,“ říká analytik Komerční banky Bohumil Trampota a jak připomíná Tomáš Vlk, burzy nejsou levné. „Akcie jsou stále poměrně vysoko a rizika se zvýraznila, což podle mě hovoří spíše pro pokles,“ soudí Vlk. Evropské burzy se přitom narozdíl od Ameriky zdaleka nedokázaly otřepat z první vlny pandemie. Zatímco Wall Street šla vstříc novému vrcholu, kontinentální burzy ustrnuly počátkem června zhruba patnáct procent pod svým předkrizovým maximem, kde setrvaly až doposud.