Evropa letos prožívá nejsilnější boom primárních nabídek akcií napříč kontinenty. Jen od počátku nabraly firmy na starém kontinentu 55 miliard dolarů nového kapitálu. Jak ukazují data společností PwC a Dealogic, jde takřka o desetinásobek sumy, kterou firmy uvedením svých akcií na burzu získaly za loňské první pololetí.
Oproti předchozímu roku, poznamenanému prvotním pandemickým otřesem, vzrostl zájem firem o vstup na trh napříč světem. Evropské firmy ale nabírají kapitál zhruba dvojnásobným tempem oproti zbytku světa.
„V době vrcholící pandemie se primární emise odkládaly. Současný růst je složen z těchto odložených akcí, plus k tomu přibývají emise, ke kterým vedou obecně dobré ekonomické podmínky,“ soudí Aleš Prandstetter, šéf obchodníka s cennými papíry eFrank.cz.
Aktuálně historicky nejdražší evropské akcie jsou zároveň pro firmy příslibem, že se jejich podíly výhodně prodají. Investorský zájem o nové akcie zase živí přebytek peněz ve finančním systému, konkrétně v Evropě pak omezená nabídka investičních příležitostí, když významný podíl dluhopisů zemí eurozóny nestačí ani pokrýt rostoucí míru inflace.
„Tento stav přitom trvá už řadu let. Z hlediska finančního plánování je tedy lepší umístit část kapitálu i do nových emisí na burzách. I kdyby ceny akcií po IPO stouply jenom mírně, třeba o pět či deset procent, stále budou mnohem atraktivnější než nákup dluhopisů,“ domnívá se ekonom společnosti Finlord Boris Tomčiak. „Při nákupu akcií s investičním horizontem 15 a více let lze očekávat vyšší výnosy než u státních dluhopisů,“ doplňuje Tomčiak.
Investoři na primární emise slyší více i díky loňské výkonnosti nově příchozích akcií na trh. Index Renaissance International IPO, mapující výnos akciových nováčků, například od loňského březnového pandemického nárazu do prosince vzrostl o 78 procent, tedy například třikrát více než evropské akcie jako celek. Letos se ovšem růst indexu zastavil a sázkaři na nové akciové emise jsou od ledna prakticky na svém.
„Ekonomiky prožívají v důsledku pandemie velkou transformaci. Co bylo dříve důležité, dnes již není, naopak se zásadně zvýšil důraz na třeba na technologickou vyspělost. Potřeba financování této proměny též vede k růstu IPO,“ dodává Prandstetter.
Mezi nejvýraznější evropské emise patřil letos například polský startup InPost z e-commerce, který dokázal od investorů za třetinový podíl prodaný přes burzu získat přes 3 miliardy eur. Přes 800 milionů eur získal primární emisí v Česku masivně podnikající developer CTP, bezmála 1,7 miliardy eur pak nabral legendární švec Dr. Martens.
Celkově světové firmy letos nabraly vstupem na světové burzy podle dat PwC a Delogic 300,9 miliard dolarů, tedy o 336 procent více peněz oproti loňskému prvnímu pololetí. Dvě třetiny této sumy stihly firmy nabrat během prvního čtvrtletí, které se tak stalo historicky rekordním. Takřka 40 procent kapitálu nabraly firmy z finančního sektoru. Během pandemie nejvíce skloňované technologie pak se 79 miliardami obsadily až druhou příčku.
