Evropské firmy chrlí na trh záplavu nových akcií. Vyprahlí investoři berou vše
Evropa letos prožívá nejsilnější boom primárních nabídek akcií napříč kontinenty. Jen od počátku nabraly firmy na starém kontinentu 55 miliard dolarů nového kapitálu. Jak ukazují data společností PwC a Dealogic, jde takřka o desetinásobek sumy, kterou firmy uvedením svých akcií na burzu získaly za loňské první pololetí.
Oproti předchozímu roku, poznamenanému prvotním pandemickým otřesem, vzrostl zájem firem o vstup na trh napříč světem. Evropské firmy ale nabírají kapitál zhruba dvojnásobným tempem oproti zbytku světa.
„V době vrcholící pandemie se primární emise odkládaly. Současný růst je složen z těchto odložených akcí, plus k tomu přibývají emise, ke kterým vedou obecně dobré ekonomické podmínky,“ soudí Aleš Prandstetter, šéf obchodníka s cennými papíry eFrank.cz.
Aktuálně historicky nejdražší evropské akcie jsou zároveň pro firmy příslibem, že se jejich podíly výhodně prodají. Investorský zájem o nové akcie zase živí přebytek peněz ve finančním systému, konkrétně v Evropě pak omezená nabídka investičních příležitostí, když významný podíl dluhopisů zemí eurozóny nestačí ani pokrýt rostoucí míru inflace.
„Tento stav přitom trvá už řadu let. Z hlediska finančního plánování je tedy lepší umístit část kapitálu i do nových emisí na burzách. I kdyby ceny akcií po IPO stouply jenom mírně, třeba o pět či deset procent, stále budou mnohem atraktivnější než nákup dluhopisů,“ domnívá se ekonom společnosti Finlord Boris Tomčiak. „Při nákupu akcií s investičním horizontem 15 a více let lze očekávat vyšší výnosy než u státních dluhopisů,“ doplňuje Tomčiak.
Investoři na primární emise slyší více i díky loňské výkonnosti nově příchozích akcií na trh. Index Renaissance International IPO, mapující výnos akciových nováčků, například od loňského březnového pandemického nárazu do prosince vzrostl o 78 procent, tedy například třikrát více než evropské akcie jako celek. Letos se ovšem růst indexu zastavil a sázkaři na nové akciové emise jsou od ledna prakticky na svém.
„Ekonomiky prožívají v důsledku pandemie velkou transformaci. Co bylo dříve důležité, dnes již není, naopak se zásadně zvýšil důraz na třeba na technologickou vyspělost. Potřeba financování této proměny též vede k růstu IPO,“ dodává Prandstetter.
Mezi nejvýraznější evropské emise patřil letos například polský startup InPost z e-commerce, který dokázal od investorů za třetinový podíl prodaný přes burzu získat přes 3 miliardy eur. Přes 800 milionů eur získal primární emisí v Česku masivně podnikající developer CTP, bezmála 1,7 miliardy eur pak nabral legendární švec Dr. Martens.
Celkově světové firmy letos nabraly vstupem na světové burzy podle dat PwC a Delogic 300,9 miliard dolarů, tedy o 336 procent více peněz oproti loňskému prvnímu pololetí. Dvě třetiny této sumy stihly firmy nabrat během prvního čtvrtletí, které se tak stalo historicky rekordním. Takřka 40 procent kapitálu nabraly firmy z finančního sektoru. Během pandemie nejvíce skloňované technologie pak se 79 miliardami obsadily až druhou příčku.
