Fed vystrašil trhy, vidí svět moc černě | E15.cz

Fed vystrašil trhy, vidí svět moc černě

ilustrační foto
ilustrační foto
• 
ZDROJ: CTK/AP/Patrick Sinkel

Igor ZárubaZdeněk Pečený

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Od oznámení plánů americké centrální banky Fed na ekonomické oživení uplynulo pár hodin a analytici se už ptají, co bude následovat. Prvotní efekt „tance“ twist II, který kopíruje počínání z doby před padesáti lety a spočívá v manipulaci se státními dluhopisy, záhy odezněl.

Radost z poklesu výnosů amerických vládních bondů na padesátileté minimum a posílení dolaru vystřídaly obavy z vážnosti situace. Experti a investoři se shodují: jednorázová akce centrální banky Spojené státy z útlumu nevytáhne.

Očekávané sdělení, že Fed prodá krátkodobé vládní obligace za 400 miliard dolarů a nakoupí za ně až třicetileté cenné papíry, aby dlouhodobě udržel nízké úroky a přiměl firmy a občany k půjčování a nakupování, doplnil tým Bena Bernankeho pomocí pro realitní trh. „Vezmeme peníze ze splacených hypotečních listin a koupíme jiné,“ slíbil guvernér.

Finanční trhy tyto úmysly vyděsily. Na vině je černý ekonomický výhled, který banka načrtla a proti němuž chce bojovat. Celosvětový index FTSE World ztratil po otevření americké seance čtyři procenta, japonský Nikkei odepsal dvě procenta. Britský FTSE 100 přišel o pět procent. Francouzský CAC o 5,5, německý DAX o 4,65 procenta. Nejhůře si vedl bankovní sektor, který se smrskl o 5,2 procenta. Bank of America přišla o 7,5 procenta, Société Générale a Lloyds o osm. Pražská burza oslabila o 3,6 procenta.

Špatně se vedlo i komoditám. Měď ztratila 6,5 procenta a spadla na roční dno, americká ropa WTI oslabila o 5,5 procenta na 81 dolarů za barel. Zlato odepsalo 3,3 procenta a dostalo se na 1724 dolarů za troyskou unci.

„Trhy nejsou přesvědčené, že nová opatření Fedu obstarají průlom,“ řekl makléř Klaus Stabel agentuře Reuters.

Historici navíc upozorňují, že původní twist I z roku 1961 měl sice také okamžitý přínos, ale ve výsledku zaznamenal spíše mírný dopad, pokud jde o pokles úrokové hladiny.

„Úroky jsou už teď na historickém minimu, je tudíž sporné, zda se záměry Fedu skutečně odrazí v oživení konjunktury a ozdravení trhu práce. Sazby drží banka v rozmezí od nuly do 0,25 procenta, počíná si tak už od roku 2008, kdy propukla finanční krize. Ještě v létě 2007 byly úroky na úrovni pěti a čtvrt procenta. Míra nezaměstnanosti se blíží deseti procentům, se započítáním lidí, kteří ztratili nárok na podporu v nezaměstnanosti a naději, že si práci vůbec najdou, je toto číslo ještěo šest procent vyšší.

Spekulace o dalším postupu Ameriky jsou dvě. Podle první může přijít pokus o sražení úroků až na nulu s pomocí přebytkových rezerv Fedu. Druhá mluví o navázání nízké úrokové sazby na konkrétní makroekonomická data. Měřítkem může být právě nezaměstnanost. Za nejpravděpodobnější scénář označují znalci nové kolo kvantitativního uvolňování, jež by zajistilo větší množství oběživa a zlepšilo jeho dostupnost. Zároveň by srazilo tržní úroky.

V bilanci americké centrální banky se nachází ceniny v hodnotě 2,85 bilionu dolarů. Zhruba 1,66 bilionu představují americké státní dluhopisy, 995 miliard připadá na hypoteční listiny. Od prosince
2008 do června 2011 nakoupil Fed, ve snaze ochránit a rozproudit domácí ekonomiku,
vládní bondy za 2,3 bilionu dolarů.

Čtete rádi E15.cz? Dejte nám hlas ve finále ankety českého internetu

v kategorii zpravodajství.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah