Kolosální blackbox, který dokáže víc pobavit patologického gamblera než svědomitého investora. Tak momentálně jen s mírnou nadsázkou nejen odborná veřejnost hodnotí vývojovou fázi i budoucnost akcií ČEZ. Burzovní energetika, která svým růstem ještě na jaře dokázala díky své dominanci v domácím indexu zviditelnit pražskou burzu před celým světem, v posledních měsících akcionářům jen bere. Čtvrtinový propad hodnoty firmy za poslední čtyři měsíce vyhnal z kapes investorů kolem 165 miliard korun, poslední týdny neurózu burziánů spíše ještě posílily. Skeptici tvrdí, že akcie už rozhodující část svého růstového paliva spotřebovala. Optimisté naopak soudí, že energetika padla jednoduše už příliš hluboko.
„Akcie ČEZ jsou pro mě nadále zlatým vajíčkem portfolia, budu je držet i dále a při případném dalším poklesu je budu přikupovat,“ říká portfolio manažer J&T investiční společnosti Michal Semotan. Investiční příběh na akciích ČEZ se podle něho dá odehrát skrze sázku na předčasné zrušení mimořádné windfall tax v kombinaci s očekáváním i nadále relativně vyšších cen elektřiny na evropském trhu.
„Zejména velká pravděpodobnost zrušení mimořádné daně již od roku 2024 vrací automaticky do hry vyšší hodnotu akcií ČEZ, a to o řády stokorun na akcii. V kombinaci s cenami elektřiny v příštích dvou třech letech nad stovkou eur za megawatthodinu bude ČEZ nadále generovat výrazně více hotovosti, než jsme si odvážili ještě před několika roky představit,“ soudí Semotan.
Zatímco ke dvanácti květnovým stokorunám za akcii dopomohla akciím právě spekulace investorů mnohdy ze zahraničních adres na převzetí energetiky státem za velkorysých podmínek pro minoritní investory, životnost tohoto scénáře v posledních týdnech nicméně došla k úhoně.
„Očekávám, že politické riziko, které jsme ohledně titulu viděli v posledním roce, řadu zahraničních investorů od držby akcií odradí, což také redukuje výnosový potenciál titulu,“ uvádí portfolio manažer Cyrrusu Tomáš Pfeiler. Právě spekulace na převzetí státem přitom Pfeiler považuje za rozhodující rezervoár růstové síly akcií. „Akcie ČEZ bych nyní na držbu nekupoval, jsou oceněny zhruba férově,“ zdůrazňuje portfolio manažer.
Za pravdu mu dávají i některé z platných analytických cílových cen. Švýcarská Credit Suisse tak například v srpnu snížila svůj target, tedy očekávanou cenu akcie v ročním horizontu, z 940 na 900 korun, což by značilo do roka a do dne faktickou stagnaci domácí energetiky.
Platný cíl 951 korun od domácí Fio banky zase nabízí investorům scénář velmi mírného růstu akcie v řádu nižších jednotek procent. „Přikupovat akcie ČEZ budu za ceny pod 920 korun za kus,“ dodává Semotan. Na tuto cenu přitom akcie polostátní energetiky spadly během úterního obchodování.
Trh během srpna prakticky nebral v potaz opakované vyjádření ministra financí Zbyňka Stanjury o potenciálním dřívějším zrušení daně z mimořádných zisků. Její platnost by mohla skončit rovnou o dva roky dříve a aplikována by tak byla naposledy letos.
„Předčasné zrušení ‚windfall tax‘ a s tím související výrazný nárůst čistého zisku by mohlo znamenat i významnou podporu pro akcie ČEZ. Při stávající projekci realizačních cen elektřiny bychom indikativně viděli její posun z aktuálních 951 korun do rozmezí 1100–1200 korun,“ dodává analytik Fio banky Jakub Němec. Akcie ČEZ mají za sebou letos i tak solidní růst na pomezí dvaceti procent, za uplynulý rok pak přes tři procenta ztrácí.
