Ochota investorů půjčovat firmám v době masivního postupu koronaviru se brutálně propadla. Během března tak začala na globálních trzích praskat bublina firemních dluhopisů. Bondové indexy rizikovějších firem bez investičního ratingu se od počátku měsíce propadly bezmála až o 16 procent, tedy stejným tempem jako například evropské akcie.
Investoři se zalekli ztráty schopnosti firem splácet své dluhy, ruce přitom dávají pryč i od dluhopisů zvučných jmen. Ceny bondů favoritů ratingových agentur totiž za stejnou dobu propadly o desetinu.
„Se zvýšenou averzí k riziku se zvyšují problémy s dluhovým financováním firem. Zhoršení ekonomické situace dopadá na platební schopnost firem, výpadky tržeb negativně ovlivňují likviditu,“ vysvětluje ekonom poradenské společnosti Deloitte David Marek. Velcí hráči se tak obávají, že řady byznysmenů značně prořídnou.
„Významné investiční banky očekávají, že více než deset procent společností se spekulativním ratingem může v ročním horizontu zbankrotovat,“ říká investiční stratég Consequ Michal Stupavský.
Index dluhopisů těchto firem Bloomberg Barclays Global High Yield ztrácel během března až 21 procent, mírné oživení nastalo až v posledních dnech v souvislosti s podpůrnými kroky centrálních bank. Investoři jsou zároveň momentálně ochotni nakupovat dluhopisy jen s podstatně vyšším výnosem. Podle indexu ICE BofA US High Yield tak například namísto v průměru pětiprocentního ročního výnosu akceptovaného investory za takzvané prašivé bondy ještě na počátku března nyní požadují dvakrát tolik.
„Výrazný nárůst výnosů nastal rovněž u papírů, jejichž rating se nachází v posledním stupni investičního pásma. Investoři se obávají, že ratingové agentury shodí jejich kreditní hodnocení do spekulativního stupně, čímž vyvolají masivní výprodeje těchto dluhopisů z portfolií velkých fondů nebo bank,“ zdůrazňuje portfolio manažer Cyrrusu Tomáš Pfeiler.
Podporou pro firmy i investory mohou být v příštích měsících centrální banky, které na obou stranách Atlantiku oprášily nákupy firemních dluhopisů, čímž tlačí ceny papírů výše. Centrální banky mohou ovšem podpořit poptávku jen nejkvalitnějších papírů.
„Je ale možné, že vlády začnou kapitálově vstupovat přímo prostřednictvím nového akciového kapitálu do problematických korporací, aby je zachránily, jelikož se významnou měrou podílejí na zaměstnanosti na obou stranách Atlantiku,“ dodává Stupavský.
