Státům hrozí propad ratingů, Česku až o dvě úrovně, tvrdí studie | E15.cz

Ignorování klimatických změn se prodraží. Státům hrozí propad ratingů, Česku až o dvě úrovně

bru

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Země, které nebudou dostatečně rychle snižovat emise skleníkových plynů, to pocítí na svých rozpočtech. Vyplývá to z výzkumu ekonomů Cambridgeské univerzity, kteří za pomoci umělé inteligence spočítali dopad klimatických změn na úvěrové ratingy států.

Pokud by emise skleníkových plynů zůstaly na stávající úrovni, 63 zemí světa na to do roku 2030 doplatí zhoršením ratingu o více než jednu úroveň, tvrdí skupina ekonomů, jejímž členem je i bývalý manažer ratingové agentury S&P Moritz Kraemer. Například rating USA se propadne o dva body, hodnocení úvěrové spolehlivost Německa, Nizozemska nebo Indie dokonce o tři úrovně. I ty státy, které dokážou dostát závazkům z Pařížské dohody o ochraně klimatu, zaznamenají v průměru propad ratingu o 0,65 bodu. Česko by do roku 2030 mohlo v hodnocení úvěrové spolehlivosti klesnout o dvě příčky.

Jen zvýšení úrokových splátek v důsledku poklesu ratingu přitom bude země v následujících osmi desetiletích stát dodatečných 137 až 205 miliard dolarů. „Jde přitom o pouhý střípek z ekonomických důsledků nesnižování emisí,“ uvádějí ekonomové v prohlášení.

Varování přichází v době, kdy se země po celém světě nevídaně zadlužují kvůli boji proti pandemii nemoci COVID-19. „Obsluha státního dluhu bude obtížnější a dražší,“ říká další z cambridgeských ekonomů Matthew Agarwala. Výzkumníci zároveň upozornili, že ratingové agentury by měly hrozby vyplývající ze změn klimatu lépe promítnout do svých modelů. „Trhy potřebují věrohodné a srozumitelné informace o tom, jak se klimatické změny promítají do materiálních rizik,“ dodává Agarwala.

Agentura Bloomberg v této souvislosti upozorňuje na analýzu společnosti FTSE Russell, podle níž státy s největší náchylností k dopadům klimatických změn mohou do roku 2050 zaznamenat propad svých ekonomik v některých případech i o více než pětinu. USA podle nejhoršího scénáře ztratí 20 procent hrubého domácího produktu, a země blíže rovníku nebo ekonomiky s vyšší produkcí emisí skleníkových plynů pocítí ještě větší dopady. Nejhůře může dopadnout Malajsie s propadem HDP o 31 procent. To může být významná informace mimo jiné pro investory držící státní dluhopisy s dlouhou dobou splatnosti, upozorňuje Kraemer.

Autor: bru

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah