Obrat „zajištění se na stáří“ vás možná v posledních měsících bombarduje prakticky z každé představitelné pozice. Není divu, pro finanční sféru jde o byznys téměř „hypotečního formátu“. Peníze leží ve fondech léta až dekády a loajalita klienta je v ideálním případě pojištěna tučnou penalizací za případné zaječí úmysly. Účtování pravidelných ročních poplatků z těchto investic za takových okolností připomíná rozkošnické ukrajování plátků špeku z talíře vášnivého jedlíka.
Třeba taková novinka v podobě dlouhodobého investičního produktu (DIP) neboli „dipka“. Jako příklad vezměme fond nabízený jednou ze třech největších domácích bank, který je nabízen v rámci dipka a je profilován jako fond s vyšší úrovní rizika. Tedy s vyšším, zhruba polovičním podílem akciové složky. Hned na startu vás prodejce tohoto instrumentu obere o 2,5 procenta z celkové investované částky. Dobře, jde o jednorázový poplatek, tak nad tím přivřeme oči.
Dále vás tu ale čeká roční poplatek za správu vypočtený na základě „loňské zkušenosti“ na 1,42 procenta z vaší investice. K tomu si přidejte 0,34 procenta transakčního poplatku za obchodování položek ve vašem důchodovém portfoliu. První rok Dipka, ke kterému jste připoutáni do 60 let, protože jinak přijdete o daňovou výhodu, vás připraví o více než 4,2 procenta vašich peněz.
Další roky pak pravidelně o 1,76 procenta. Ovšem pozor, oba poplatky jsou variabilní a závisí na konkrétní tržní realitě. Jen sporadickou výhodou pak je fakt, že neplatíte poplatek za výkonnost fondu. Protože k čemu je správce takového fondu vlastně motivován? Jen k inkasu technických poplatků? Skoro to tak vypadá.
Autora tohoto textu košaté diskuze o zajištění se na stáří formou podobných produktů iritují, a tak se pokouší hledat levnější, jednodušší a přehlednější cesty. Prostě bychom moderně řekli „udržitelnější řešení, kterak v důchodu ekonomicky zůstat člověkem“. Ano, ty jsou často také rizikovější, ale co si budeme povídat. Bez rizika není výnos. Dneska se ze specifického pohledu podíváme na fenomén dividendových akcií.
Představte si, že na Wall Street je momentálně kolem 120 akcií, které nabízejí dividendový výnos deset a více procent. Jinými slovy pokud takovou akcii koupíte a firma dokáže v příštích letech vydělávat obdobné peníze a nezmění svou dividendovou politiku, ponese vám stabilně deset či více procent. Dnes si představíme patero akcií, které aktuálně dokážou ročně vydělávat 10 až 23 procent. Vyloučili jsme přitom akcie malých společností spojených s vyšší mírou rizika a byznysové nestability.
Sami si už rozhodněte, zda takové akcie využít v „rentiérském módu“, tedy pro pravidelný příliv hotovosti, anebo v „kumulativním módu“, kdy výnos z dividend reinvestujete. Jen pro představu dodejme, že díky takřka kouzelnému efektu složeného úročení byste ze stotisícového vkladu při ročním reinvestovaném výnosu 10 procent měli za třicet let částku 1 744 940 korun. A mimochodem, věděli jste, že vůbec nejvýnosnější akcie z Wall Street aktuálně nabízí dividendu 421 procent? Pojďme na věc.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
