Kdo letos spekuloval s jídlem, mohl vydělat

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: CC BY-SA 3.0: Vinayaraj - Wikimedia Commons

Jaroslav Bukovský
Pro výběr nejlepších investic nebylo letos třeba chodit daleko. Stačilo zapátrat v jídelním lístku. Právě potraviny totiž letos uspokojují nejen strávníky, ale i bankovní konta ostřílených investorů. Žebříčku top investic prvního pololetí vévodí základní zemědělské komodity.

Nejvíce vynesly sázky na kávu a vepřové maso. Oba artikly od počátku roku podražily více než o padesát procent. Spekulantům nahrály negativní faktory: katastrofální sucha či smrtící viry. Špatnou volbou nebyla ani investice do dalších běžných kuchyňských surovin obchodovaných na burze. Rostoucí asijská poptávka po čokoládě katapultovala o 15 procent ceny kakaa, dobrý byznys se dal udělat i na třtinovém cukru. Ten podražil více než o deset procent.

Kdo jídlu jako investici nevěří, mohl vsadit na komodity jako celek. Komoditní index Reuters-Jefferies CRB, který sleduje vývoj 19 položek, vydělal v prvních šesti měsících roku přes 11 procent. To je – poprvé po dvanácti letech – více, než kolik za prvních šest měsíců roku vydělaly desetileté americké vládní dluhopisy. Ty investorům přinesly necelých šest procent.

Raketově rostoucí aktiva v prvním pololetí 2014Raketově rostoucí aktiva v prvním pololetí 2014 | Zdroj: E15

Investoři se mohli svézt i na vlně intervencí Evropské centrální banky. Její program odkupu dluhopisů poslal vzhůru ceny obligací problémových zemí eura. Řecké a portugalské desetileté bondy vydělaly 28, respektive 23 procent. Vládním dluhopisům se díky prostředí nízkých úrokových sazeb obecně dařilo. Hon za vyššími výnosy pomohl obligacím rozvíjejících se zemí. Jejich globální index EMBI vydělal na dolarových obligacích přes devět procent a na těch v místních měnách 5,6 procenta.

Špatně se nevedlo ani akciím, přestože podle expertů stále více indicií varuje před budoucími ztrátami. „Z pohledu výnosů v prvním pololetí jednoznačně kralují akciové trhy ve vyspělých státech, jako jsou například USA. V této souvislosti se však již začíná hovořit o potenciální bublině hrozící zejména v případě ukončení podpůrných programů klíčových centrálních bank,“ říká Petr Kříž z PwC.