Kdo poráží Magnificent Seven. Bankovní akcie v tichosti šplhají vzhůru a není to náhoda
Existuje sektor, který na burze dokázal letos vydělat více než sedmička kultovních technologických akcií z Wall Street označovaná jako Magnificent Seven, masy jej ovšem nepovažují zdaleka za tak sexy, a proto není v první linii investorského zájmu. Řeč je o bankách, kupříkladu ty evropské mají za sebou od ledna bezmála čtvrtinový růst. Pomyslným crème de la crème jsou pak velké bankovní domy ve Spojeném království, kterým se dařilo ještě daleko lépe. Právě v těchto chvílích přitom sektor na burze může prožít další renesanci. Kvůli hrozbě inflace totiž úroky, a tím pádem i bankovní byznys, zůstanou výše po delší čas, než svět doposud předpokládal. Co je špatné pro zájemce o hypotéku, může být vítanou zprávou pro investora do bankovních akcií.
„Bankovní akcie aktuálně těží ze solidního hospodářského růstu a pomalejšího snižování úrokových sazeb. Zároveň na nich vidíme silné růstové momentum, které tlačí bankovní akcie k vyšším hodnotám. Z tohoto pohledu vypadá letošní rok pro bankovní sektor celkem příznivě,“ soudí šéf investic Raiffeisen Investiční společnosti Michal Ondruška.
Bankovní byznys dostal růstový impulz
Aktuálně očekávané prodloužení éry vyšších sazeb se totiž odráží i v očekávaných vyšších ziscích bankovního sektoru. Skrze vyšší úrokové marže dosahují vyšších čistých zisků. „Otázkou však bývá robustnost ekonomiky a trhu práce, aby vyšší úrokové sazby a s tím spojené vyšší splátky nevedly k výraznému růstu nesplacených úvěrů,“ uvádí portfolio manažer Consequ Martin Pavlík.
Mimo jiné je to právě perfektní splátková disciplína Evropanů včetně Čechů, co podporuje růst i potenciál bankovních akcií. „Jsou velmi nízké odpisy nesplácených úvěrů. Zároveň banky mají vysokou úrokovou marži. Navíc jsou schopné generovat vyšší tržby z poplatků a náklady držet celkem nízko,“ přibližuje analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak.
Akciový index EuroStoxx Banks mapující vývoj akcií velkých kontinentálních finančních domů je momentálně nejvýše od poloviny roku 2015, tedy poté, co v roce 2014 snesla Evropská centrální banka základní úrokovou sazbu na faktickou nulu, čímž částečně podvázala bankovní zisky.
Od října pandemického roku 2020 index trendově stoupá, na intenzitě pak nabyl růst letos v únoru. Zatímco ještě v závěru minulého roku se totiž zdálo, že inflace je globálně poražena a letos nastane intenzivní pokles sazeb hlavních centrálních bank světa, nynější realita i očekávání jsou podstatně zdrženlivější. Pro srovnání například veřejně obchodovaný fond ETF Roundhill Magnificent Seven mapující akcie sedmi nejvýznamnějších technologických firem (aktuálně k nim patří Apple, Microsoft, Amazon, Alphabet, Meta, Tesla a Nvidia), od ledna vydělal „jen“ něco kolem jednadvaceti procent.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
