Volkswagen šetří na učních, místa na školách seškrtá na polovinu. Škoda Auto to má jinak
Značka Volkswagen šetří, jen v Německu má do konce dekády zrušit až 35 tisíc pracovních míst z téměř tří set tisíc. Úsporná opatření přitom výrazně dopadnou na učňovské vzdělávání, které přitom sehrává velmi významnou roli ve snaze automobilek nacházet kvalifikované pracovníky. Místa pro učně seškrtávají i někteří další výrobci, ovšem podstatně střídměji. Automobilky působící v Česku takovéto úspory neplánují, učňovské vzdělávání hodlají naopak dál rozvíjet.
Zatímco o vzdělávání na „učňáku“ se v Česku obvykle nehovoří ve spojitosti s pojmy jako prestiž nebo splněný sen, v Německu je o tato místa velký zájem, přinejmenším v automobilovém průmyslu. Studenti ročně zasílají až tři sta tisíc žádostí, do vzdělávacích programů automobilek se však dostane jen nepatrný zlomek těch úplně nejlepších.
Například v programu německého Volkswagenu se letos začne učit 1150 zájemců. Tím se jim otevírá vynikající příležitost ke kariérnímu postupu ve firmě. Složí-li závěrečnou zkoušku, smlouvu na dobu neurčitou mají zaručenou, což je běžná praxe i u konkurence VW. Rok 2025 je však posledním, kdy dá hlavní značka stejnojmenného koncernu prostor tolika mladým. Od příštího roku totiž sníží počet otevřených pozic na šest set, upozornil web Automobilwoche.
Nejvíce kapacit škrtá management VW ve Wolfsburgu, Hannoveru, Braunschweigu, Kasselu, Emdenu a Salzgitteru. Že Volkswagen šetří, není překvapením. Že firmě „hoří střecha nad hlavou“, varoval bývalý šéf Škody Auto a současný generální ředitel Volkswagenu Thomas Schäfer už předloni.
Volkswagen šetří, Audi jde stejným směrem
Přebujelé náklady se snaží zkrotit i další koncernová značka Audi. Do konce roku 2029 plánuje zrušit asi 7,5 tisíce pracovních míst z celkových 55 tisíc ve svých závodech v Ingolstadtu a Neckarsulmu. Na stejných adresách se letos začne učit 750 mladých, v příštích dvou letech kapacita poklesne o dvacet míst.
Vzdělávací program zahrnuje dvacet profesí. Většina z nich se zaměřuje na výrobu, některé se týkají i obchodu a IT oblastí či umělé inteligence. „Mobilita zítřka je jednou z nejzajímavějších oblastí naší doby. K tomu potřebujeme mladé talenty, které se svým průkopnickým duchem pohánějí inovace a dnes se učí dovednostem, které budou zítra nezbytné. Naše vzdělávání je proto důsledně zaměřeno na budoucnost,“ tvrdí člen představenstva Audi pro lidské zdroje Xavier Ros.
Mercedes-Benz sice ruší dvacet tisíc pracovních míst ve střednědobém horizontu, učňovské kapacity ale přinejmenším příští rok neplánuje snižovat. Šanci opět dostane 1200 zájemců, kteří se budou připravovat na práci v 27 různých profesích. Stejné množství míst otevře BMW, které na rozdíl od řady jiných německých automobilek neprochází výraznějším úsporným programem.
Škoda Auto sází na vzdělávání
V podobném režimu si vychovává své budoucí zaměstnance i Škoda Auto. Počty učňů, kteří nastupují do denního studia na Škoda Auto Střední odborné učiliště strojírenské, se stanovuje vždy na konci září. V roce 2022 jich bylo 815, předloni 762 a loni 753.
„Do budoucna se snažíme tyto počty zachovat na přibližně stávající úrovni a nesnižovat je, přestože v jiných automobilkách v Evropě lze pozorovat opak,“ říká mluvčí Škody Kateřina Boukalová. Otevírají se mimo jiné ty obory, které automobilka zrovna nejvíce potřebuje. Díky tomu absolventi po dokončení studia nastupují přímo na pozice odpovídající jejich kvalifikaci. Student, který výuku úspěšně absolvuje, má pracovní místo zaručené, a to i v případě, že se v mezičase rozhodne studovat vysokou školu.
„Učni tvoří důležitou součást personálního zajištění automobilky – přinášejí kvalifikované pracovníky, kteří znají prostředí firmy od začátku své profesní dráhy, díky úzkému propojení teorie s praktickou výukou v provozech Škoda. I proto v této oblasti dlouhodobě pokračujeme a pracujeme na tom, aby učňovské vzdělávání zůstalo stabilním pilířem rozvoje společnosti,“ dodává Boukalová.
Jihokorejská automobilka Hyundai, která vyrábí v Nošovicích, sice neprovozuje vlastní vzdělávací program, absolventi učilišť ale tvoří nezanedbatelnou část personálních posil. „V průměru to dělá pět až deset procent nově nastupujících,“ říká mluvčí závodu Jan Rodek.
Nejen absolventi učňovských oborů, ale také středoškoláci a vysokoškoláci nacházejí pracovní příležitosti v kolínském závodu Toyoty. V japonské automobilce každoročně začínají nebo získávají praxi desítky mladých lidí. Závod spolupracuje například se střední průmyslovou školou z Kutné Hory, se středními školami z Kolínska a s technickými univerzitami z celé země.
„V českém automobilovém průmyslu útlum v přijímání učňů nevnímáme. Naopak, a to navzdory intenzivní přímé spolupráci řady firem s učňovskými školami, jsou počty absolventů, kteří do daných firem nakonec nastoupí pod dlouhodobou poptávkou. Podíl zaměstnanců s výučním listem se přitom stabilně drží kolem 35 procent a očekáváme, že to tak zůstane i v nejbližších letech," říká výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl.
U oborů s maturitou je patrný silný posun k moderním technologiím – od robotiky a komunikace člověk–stroj až po 3D měření, tisk nebo design. K tomu se přidávají i měkké dovednosti – práce v týmu, schopnost prezentace nebo odborná jazyková vybavenost.
„Vedle tradičních oborů bude automobilový průmysl potřebovat i nové profese – odborníky na elektromobilitu a vysokonapěťové systémy, kybernetickou bezpečnost, autonomní systémy, specialisty na udržitelné materiály a recyklaci a řadu dalších, které se u nás zatím nevyučují nebo jen v malé míře. Školy i firmy proto musí rychleji reagovat na technologické změny," dodává Petzl.
