Koronavirus srazil korunu na prosincové úrovně. Investoři skupují bezpečná aktiva

Koronavirus srazil korunu

Koronavirus srazil korunu Zdroj: Koláž E15

Ilustrační foto
Oslabování koruny dostává Českou národní banku do složité situace.
Sídlo České národní banky
Sídlo České národní banky
5
Fotogalerie

Strach investorů kvůli koronaviru se promítl rovněž na české měně, která v posledních dnech oslabila vůči euru. Ještě včera ráno se jedno euro prodávalo na mezibankovním trhu za 25,55 koruny. Domácí měna se tak dostala na nejslabší úrovně od začátku prosince. Během včerejšího obchodování pak posílila pár haléřů pod hranici 25,50 koruny za euro.

Za oslabením koruny stojí vývoj na světových finančních trzích. Ty reagují na epidemii koronaviru, který se rozšířil i do Evropy včetně České republiky. „Investoři utíkali od rizika do bezpečných aktiv, což vyvolalo oslabení koruny,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář s tím, že oslabují rovněž další středoevropské měny jako polský zlotý či maďarský forint.

Podobně se vyjadřují i další ekonomové. „Jednoznačným důvodem je změna náhledu zahraničních investorů na celý region,“ dodává hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek s tím, že k většímu oslabení koruny by už docházet nemuselo.

Oslabení české měny ovšem komplikuje situaci České národní banky, která bojuje s inflací výrazně nad svým cílem. „Oslabení koruny znamená, že bude chybět protiinflační faktor, který ČNB potřebovala, aby inflace klesla,“ uvádí europoslanec a bývalý člen vedení České národní banky Luděk Niedermayer a dodává: „I kdyby kurz zůstal na úrovni 25,50 koruny za euro, tak pokles inflace nebude úplně jednoduchý, protože ekonomika je podpořena vysokou domácí poptávkou.“

Spotřebu domácností táhne nahoru svižný růst mezd a zároveň nízká nezaměstnanost. Konkrétně v lednu byla nezaměstnanost v České republice 3,1 procenta, což je nejnižší lednová hodnota od roku 1997. V loňském třetím čtvrtletí se pak průměrná mzda meziročně zvýšila o téměř sedm procent na více než 33 tisíc korun.

Inflace proto v posledních měsících výrazně přestřeluje cíl centrální banky. V lednu se dostala na úroveň 3,6 procenta, což je dokonce nad horní hranicí tolerančního pásma ČNB, které je ve výši tří procent. „Z pohledu měnové politiky to není komfortní situace,“ upozorňuje ekonom Komerční banky Michal Brožka.

Právě kurz koruny komplikuje rozhodování ČNB. „S měnovou politikou je to hrozně těžké. Kurz koruny se chová extrémně nepředvídatelně,“ zdůrazňuje Niedermayer s tím, že změna kurzu se rychle odráží v inflaci.

Oslabení koruny je totiž proinflačním faktorem v době, kdy hrozí, že tuzemské hospodářství zpomalí kvůli nepříznivému dopadu koronaviru. Experti nicméně i tak očekávají, že centrální banka časem sníží úrokové sazby. „Čekal bych to spíš ve druhé polovině roku,“ odhaduje Sobíšek.