Koruna ztrácí vůči euru. Roli může hrát i Zemanovo zdraví a povolební politická nejistota
Posilování české měny se v posledních týdnech zastavilo, zhruba od poloviny října zdražilo Čechům euro o více než 30 haléřů. Ve středu se společná evropská měna obchodovala na úrovních okolo 25,70 koruny. Symbolická hranice 25 korun za euro se tak domácí měně vzdálila. Roli, i když spíše okrajovou, v tom může sehrávat i povolební politická nejistota. Zahraniční analytici si v této souvislosti všímají i zdravotního stavu prezidenta Miloše Zemana.
Tuzemská měna oslabuje navzdory tomu, že Česká národní banka letos již třikrát zvýšila klíčovou úrokovou sazbu, naposledy v září překvapivě o 0,75 procentního bodu na současných 1,50 procenta. Navíc většina členů bankovní rady je odhodlána v tomto trendu kvůli obavám ze sílící inflace pokračovat.
Zvětšení rozdílu mezi úrokovými sazbami v Česku a sazbami v eurozóně by přitom mělo podpořit posilování koruny, protože to českou měnu činí u zahraničních investorů a spekulantů atraktivnější.
Podívejte se na první díl pořadu Očima guvernéra
„Aktuální oslabování koruny v tomto ohledu rozhodně nepředstavuje vývoj, jejž by bylo možno nějak intuitivně očekávat, a spíše se můžeme dohadovat, jaké faktory a jakou silou na kurz koruny působí,“ okomentoval vývoj Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE.
Dodal, že navzdory zvyšování úrokových sazeb tamními centrálními bankami ztrácejí v posledních týdnech vůči euru také maďarský forint a polský zlotý. Stejně jako ČNB tak další banky ve středoevropském regionu reagují na rostoucí inflační tlaky.
Za oslabováním koruny, forintu a zlotého je podle ekonomů třeba hledat posilování amerického dolaru vůči euru. „To je obvykle spojeno i s oslabováním měn našeho regionu vůči euru,“ poznamenal hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.
Americká měna reaguje na očekávání, že tamní centrální banka Fed nejspíš zahájí zvyšování úrokových sazeb dříve, než se dosud čekalo. Zatímco zářijová prognóza Fedu naznačovala první zvýšení sazeb zhruba v polovině roku 2023, nyní už finanční trh spekuluje, že k tomu dojde již v půlce příštího roku. Tato očekávání zvyšují zájem investorů o nákup amerického dolaru.
„Určitě částečně posilování koruny brání skutečnost, že chybějí reálné transakce z exportu, protože tuzemský automobilový sektor má citelné výpadky v produkci následkem nedostatku čipů a dalších díků,“ uvedl Seidler z ČBA další důvod. Podnikům, jako je třeba Škoda Auto, nyní chybějí příjmy v eurech, za které za obvyklých okolností například kvůli výplatám mezd poptávají koruny.
Vysvětlením oslabování české měny a dalších regionálních měn může být podle portfolio manažera společnosti Cyrrus Tomáše Pfeilera i narůstající politické riziko a opětovný nárůst počtu případů nemoci covid-19, což může vést k zavádění opatření proti šíření epidemie.
„V případě Polska se politické riziko týká zejména přestřelky s Bruselem, v případě Česka investory znejišťují potenciální komplikace při nástupu nové vlády,“ řekl Pfeiler. Zmínil mimo jiné skutečnost, že i analytici velkých zahraničních bank si ve svých komentářích začínají všímat potenciálně nestabilního politického prostředí v Česku. „Do jejich hledáčku se tak dostává i zdravotní stav prezidenta Zemana, jelikož na něm závisí rychlost sestavení nové vlády,“ uvedl portfolio manažer Cyrrusu.
Nicméně i přes zmíněné faktory se Pfeiler domnívá, že po odeznění nervozity na trhu se projeví pozitivní faktor v podobě vyšších úrokových sazeb a koruna začne opět posilovat. „Do konce roku by měla posílit na úroveň okolo 25,40 koruny za euro,“ odhadl.
Na kurzu koruny by se mohlo pozitivně projevit i rozhodnutí ČNB z minulého týdne o odprodeji části výnosů z devizových rezerv, míní Jáč. Dosažení hranice 25 korun za euro sice již letos neočekává, měna by se k ní však mohla přiblížit v prvním čtvrtletí roku 2022. Podobný vývoj odhaduje také Seidler z bankovní asociace.
