Druhá vlna pandemie vzala investorům jednu z bývalých jistot. Od počátku srpna, kdy ve světě začaly opětovně růst počty nakažených koronavirem, bezmála o deset procent propadla cena zlata, tedy aktiva, které v minulosti obvykle plnilo úlohu bezpečného parkoviště peněz v neklidných dobách.
Cena zlata dosáhla vrcholu počátkem srpna, kdy byli investoři ochotni za jednu unci zaplatit rekordních 2070 dolarů. Své poslední slovo prý ovšem žlutý kov teprve řekne, a to v případě, kdy se koronakrize zcela vymkne kontrole.
„Cenu zlata táhl nahoru především propad reálných výnosů amerických vládních bondů. Svého dna však reálné výnosy dosáhly v srpnu, od té doby začaly růst, a v takovém prostředí už kapitál zlatu nepřeje,“ uvádí analytik společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler.
Tento trend se podle něho dále prohloubí, což by mohlo ceny zlata srazit dolů. Jedna unce se teď obchoduje za zhruba 1893 dolarů, ještě na počátku srpna přitom cena zlata atakovala hranici 2100 dolarů, kam může zamířit znovu.
„Zlato letos neřeklo poslední slovo. Trhy může čekat ještě několik turbulencí, a zlato se tak může znovu podívat nad dva tisíce dolarů za unci,“ soudí analytik Colossea Petr Lajsek. 
Pokud bude přibývat nakažených a budou přitvrzovat protiopatření, nemusel by podle něho být výjimkou ani růst cen k hranici 2100 dolarů za unci. To by oproti současné ceně zlata znamenalo jedenáctiprocentní růst.
„Vývoj ceny zlata je důležité uchopit v širším makroekonomickém měřítku. Jeho cena stále odráží přítomnost pandemie, nicméně v uplynulých dnech korigovala především díky silnějšímu dolaru,“ zdůrazňuje analytik Saxo Bank Tomáš Daňhel.
Pro další vývoj bude mít podle něho hlavní vliv americký příslib nalít do ekonomiky dodatečných 2,2 bilionu dolarů. „O tom se ale rozhodne až po volbách. Očekáváme, že do prezidentských voleb se bude zlato obchodovat v rozmezí 1858 až 1944 dolarů za unci,“ dodává Daňhel.
I tak je však cena zlata výše než na počátku roku, kdy unce zlata stála kolem 1500 dolarů. Drahý kov tak od počátku roku vynesl investorům zhruba čtvrtinu jejich lednové sázky, tedy přibližně čtyřnásobek zisku amerického akciového indexu SP 500 za stejné období. Analytici přesto zůstávají opatrní.
„Na investici do zlata nelze primárně a v žádném případě pohlížet jako na generátor zisku nebo na spekulativní instrument. Krátkodobý pohled tak ztrácí význam,“ soudí šéf společnosti Zlaťáky Lukáš Jankovský. Zlato podle něho představuje primárně uchovatele hodnoty v čase. „Krátkodobé korekce jsou vždy žádoucí, jelikož je to určitá známka dobře fungujícího trhu,“ dodává Jankovský.
Důvodem nynějšího cenového propadu drahého kovu mohou být i prodeje centrálních bank, které doposud své zlaté rezervy spíše zvyšovaly. Centrální banky přitom prodaly během srpna dvanáct tun žlutého kovu.
„Řada investorů považovala cenu zlata za přestřelenou, a během posledních dvou měsíců tak přistoupila k ukončení pozic,“ dodává Pfeiler.
Milníkem bude pro zlato výsledek amerických prezidentských voleb na počátku listopadu. „Změna prezidenta by mohla způsobit velkou nejistotu na akciových trzích a přesun investorů právě do zlata,“ dodává Lajsek.
Do konce letošního roku očekává analytik cenu 1800 až 2000 dolarů za unci. „To jsou z historického pohledu stále téměř rekordní hodnoty,“ připomíná Lajsek. Pro investory do zlata tak může být primárně nepříznivou zprávou cenová nestabilita. „Zlato je v krátkodobém horizontu velice volatilním aktivem,“ zdůrazňuje analytik Consequ Michal Stupavský.
