Evropská komise nicméně tvrdí, že LNG musí hrát v evropském dodavatelském mixu důležitější roli. Evropské terminály, které jsou především v západní a jižní Evropě, mají kapacitu, která by mohla vykrýt většinu ruských dodávek na evropský trh.
Brusel argumentuje příkladem Litvy. Ta si postavila plovoucí terminál pro příjem LNG. Země dosud absolutně závislá na podmínkách, které si nadiktujte ruský Gazprom, tím získala částečnou nezávislost. A s Gazpromem si najednou byla schopna vyjednat o pětinu levnější dodávky plynu. Terminál zůstane nevyužitý, ale úspora dosažená změnou kontraktu s Rusy náklady na jeho vybudování pokryje. Podobně uvažuje i Polsko, které svůj nový terminál ve Svinoústí začalo uvádět do provozu letos.
V nedávno zveřejněné strategii pro LNG Komise tvrdí, že jsou nutná tři typy opatření, aby kapalný plyn mohl hrát větší roli v zásobování Evropy. Evropa musí dobudovat přijímací terminál v Chorvatsku a lépe propojit země, kde už terminály stojí, se zbytkem Evropy. Druhým opatřením je zlepšit fungování vnitřního trhu, aby poskytovat dostatečné cenové signály pro případné využití LNG. Nakonec se EU bude muset více zapojit do světového dění týkajícího se vznikající produkční infrastruktury.
Mapa evropských LNG terminálů
V tuto chvíli je podle analýzy Komise v Evropské unii jen pět zemí, které mají dostatečnou kapacitu přijímacích terminálů na LNG, aby mohly plyn vyvážet do dalších členských států. Větší kapacitu terminálů než je domácí spotřeba plynu mají Portugalsko, Španělsko, Velká Británie, Nizozemsko a Litva. Kvůli nedostatečnému propojení je naopak do LNG odříznuta kompletně celá střední a jihovýchodní Evropa, včetně Německa.
Situace se však podle bruselských výpočtů výrazně změní v okamžiku, kdy se dobudují plynovody mezi Litvou a Poslkem, Chorvatskem a Maďarskem, spojení Řecka, Bulharska a Rumunska a konektory spojující Portugalsko se Španělskem a Španělsko s Francii. Najednou by mohlo Česko pokrýt z LNG až pětinu domácí spotřeby. Podobné by to bylo na Slovensku či v Německu.
Atraktivnější Evropa
Trh s plynem dováženým tankery by se tím v Evropě výrazně rozrostl. To Evropu v očích nových vývozců z Austrálie či USA zatraktivní, doufá Komise. Potřebnou infrastrukturu by měli zaplatit spotřebitelé v regulovaných cenách plynu. Potíž je v tom, že by tak platili jen za pojistku, že jednou by mohli nové potrubí nebo terminály použít, na což někteří regulátoři neradi slyší. V Česku je typickým příkladem dlouholetá nejistota o vybudování propojky do Polska.
Jen u terminálů nebo potrubí, které jsou kritické pro zajištění bezpečnosti dodávek, by podle Komise mělo být možné použít unijní peníze nebo půjčky od Evropské investiční banky nebo nově zřízeného unijního infrastrukturního fondu.
Asociace evropských provozovatelů plynárenské infrastruktury GIE tvrdí, že LNG je konkurenceschopný zdroj plynu pro Evropu, protože poskytuje pružnost na straně nabídky a vyhoví aktuálním potřebám spotřeby. Využití evropských kapacit LNG se podle asociace bude v následujících letech zlepšovat. GIE proto přivítala iniciativu Komise, která má za cíl zpřístupnit LNG všem členským státům EU.
