Suchozemská produkce diamantů začne podle odborných odhadů brzy klesat. Rostoucí poptávku po drahých kamenech by však mohla uspokojit těžba na mořském dně.
Trh s diamanty se už za pár let dostane do bodu, kdy existující doly nebudou schopny nasytit rostoucí poptávku po nejtvrdším z drahých kamenů. Analýza společnosti Bain & Company předpovídá, že zlom by mohl přijít už kolem roku 2019.
Na základě plánů světových těžařů firma odhaduje, že v té době bude těžba vrcholit na úrovni 150 milionů karátů za rok. Do roku 2030 pak postupně klesne na 110 milionů karátů. Nadějí pro diamantový průmysl je těžba na mořském dnu, kam před miliony let diamanty naplavily řeky. Největší naleziště se nachází na západním pobřeží Afriky u břehů Namibie a Jihoafrické republiky, kde by mohla řeka Orange vydat přes miliardu a půl karátů diamantů.
Část namibijského dna, kde se může nacházet přes 80 milionů karátů diamantů, už od sedmdesátých let minulého století postupně prohledává diamantový gigant De Beers, který pro tento účel založil společný podnik s namibijskou vládou Namdeb. Pět lodí Namdebu ročně ze dna vytěží milion karátů. Letos na jaře se flotila rozšíří o další loď. Na jihoafrické dno se těžaři pustili až po roce 2010.
„Podmořská těžba pro nás představuje velkou příležitost, budeme ji dál rozvíjet,“ říká šéf státní jihoafrické společnosti Alexkor. Zatím nevyužívané jsou zásoby u severoaustralských břehů. Britský Seabed Resources pak uvažuje o průzkumu dna u Havajských ostrovů.
„U diamantů se v dlouhodobém horizontu očekává růst cen. Kromě rostoucí světové poptávky a snižující se výtěžnosti suchozemských dolů je důvodem i skutečnost, že získat licenci pro podmořskou těžbu je složité. Rozsah podmořské těžby budou ve velké míře limitovat ekologické aspekty i vyjednávání se státy,“ komentuje situaci na trhu Alojz Ryšavý, majitel firmy ALO diamonds, který obchoduje s diamanty na světových burzách již více než 20 let.
Motivace k podmořské těžbě bude velká. Vodní transport do moře na vzdálenost stovek kilometrů přežily jen ty nejodolnější kameny. Proto přes 90 procent kamenů má kvalitu drahokamu. Pro srovnání z celosvětové těžby se v kvalitě drahokamu získá zhruba 70 procent diamantů.
Karát vytěžený Namdebem z moře má hodnotu zhruba 600 dolarů, zatímco kameny z povrchového dolu Jwaneng, který také provozuje De Beers, se prodávají v průměru za 250 dolarů za karát. Marže těžařů by tak díky podmořské těžbě mohly zůstat i nadále vysoké. Už teď se hodnota mezi 24 až 26 procenty pohybuje na pětinásobku marží z výroby diamantových šperků.
Z pevniny až do mořeVětšina dnes využívaných ložisek diamantů v jižní Africe vznikla před 80 až 90 miliony let. Během následujících desítek milionů let vodní eroze ložiska rozrušila a voda postupně odplavila k západnímu pobřeží Afriky horninu až do hloubky přes tisíc metrů. S ní vzala i diamanty, jejichž původní množství se odhaduje na tři miliardy karátů. Část zůstala v povodí řeky Orange, část diamantů s narušenou strukturou voda zničila. Do moře se dostaly jen ty nejkvalitnější kameny, které podél pobřeží roznesly mořské vlny. |
