Světová ekonomika letos výrazně zpomalí, shodují se ve svých předpovědích přední globální banky a investiční společnosti. Zatímco Spojené státy recesi uniknou, Evropa s ní musí počítat. Výraznější problémy čekají střední a východní Evropu.
Mezi analytiky panuje shoda na tom, že růst globální ekonomiky se bude pohybovat těsně pod dvěma procenty. „Příští rok bude dlouhá, těžká dřina,“ nadepisuje svou analýzu banka Barclays. „Pokud byl rok 2022 rokem šoku a hrůzy, v roce 2023 s tím budeme muset žít,“ míní analytici banky.
Ekonomové Credit Suisse jsou přesvědčeni, že recese v eurozóně už začala ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku a potrvá po převážnou většinu prvního čtvrtletí roku letošního, propad hrubého domácího produktu dosáhne zhruba jednoho procenta. Inflace už sice dosáhla svého vrcholu, její pokles ale bude jen pozvolný. „Očekáváme, že přetrvávající vysoká inflace a slabá měna přimějí Evropskou centrální banku, aby v úvodu roku 2023 agresivně zvýšila sazby až na tři procenta. Snižování sazeb je v roce 2023 nepravděpodobné,“ píše banka.
Analytici očekávají, že vzhledem k dostatečnému naplnění plynových zásobníků, ze kterých navíc mírný podzim mnoho neodčerpal, Evropě během této zimy nehrozí energetická krize. Podle Deutsche Bank ale i tak energetické otázky pro evropskou ekonomiku nadále zůstávají tím nejvýraznějším rizikovým faktorem. Nedostatek plynu totiž může hrozit i během příští zimy.
Podle Deutsche Bank bude významným motorem inflace dál energetika. „Nedávný mírný pokles ceny ropy může být v příštím roce následovaný jejím dalším růstem, způsobeným faktory na straně poptávky jako je očekávané zrychlování ekonomiky v Číně, a faktory na straně nabídky, jako omezování těžby ze strany zemí OPEC+, a také nedostatečnou produkcí způsobenou slabými investicemi ropných společností v posledních letech,“ uvádí analýza. Pokračující snaha USA a Evropské unie o vytlačení ruské ropy z trhu bude také tlačit ceny komodity vzhůru. Na rozdíl od jiných ekonomů analytici německé banky očekávají, že inflace v eurozóně vyvrcholí až během února či března.
Situaci na východním okraji Evropské unie oproti eurozóně dál zhoršují geopolitické faktory. Větší blízkost války na Ukrajině i vyšší náklady na odklon od ruských energetických surovin znamenají spolu se silným pracovním trhem mnohem vyšší inflaci než v západní Evropě. „Výsledkem tohoto divokého mixu pro příští rok je mělká recese vyvolaná především klesající spotřebou domácností, jen pomalu klesající inflace, která ale ještě může překvapit, a přešlapování centrálních bank, kdy začít s normalizací měnové politiky,“ uvádí předpověď banky ING.
Podle Goldman Sachs již česká a polská ekonomika stojí na prahu recese. Nebude to tak prý dlouho trvat a národní banky v Praze a ve Varšavě se vrátí ke zvyšování úrokových sazeb.
Ekonomice Spojených států většina ekonomů předvídá, že zůstane v černých číslech. „USA by se měly těsně vyhnout recesi, tempo jádrové inflace ke konci roku 2023 zpomalí z pěti procent na tři procenta, zatímco nezaměstnanost stoupne o půl procentního bodu,“ předpovídá banka Goldman Sachs. Například investiční společnost BlackRock ale upozorňuje na nebývale rychlý pád poptávky po novém bydlení. Reakce na zvyšování úrokových sazeb ze strany centrální banky Fed tentokrát přijal rychleji než dříve.
