Německý diář Petra Fischera: Po pandemii a válce si německý sociální stát žádá rekonstrukci | E15.cz

Německý diář Petra Fischera: Po pandemii a válce si německý sociální stát žádá rekonstrukci

Německá ministryně Annalena Baerbocková hovoří na setkání ministrů zahraničních věcí skupiny G7.
Německá ministryně Annalena Baerbocková hovoří na setkání ministrů zahraničních věcí skupiny G7.
• 
ZDROJ: ČTK / Kay Nietfeld

Petr Fischer

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Krize překonána, zapomeňte. Německo je dál na straně Ukrajiny, i když se v jeho veřejné debatě udržují silné hlasy varující před třetí světovou válkou. Návštěvou Buči, Irpině a Kyjeva to potvrdila německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. „Je to něco jiného vidět vše na vlastní oči,“ svěřovala se ministryně za Zelené, která musí v Německu vysvětlovat, proč bytostní pacifisté, jakými vždy Zelení byli, podporují dodávky těžkých zbraní na Ukrajinu. Očité svědectví z místa je nejlepší argument: nelze masakrované lidi nechat bez vojenské pomoci.

Byl to zkrátka dobrý nápad přestat se rozčilovat a trucovat a vtáhnout Němce do dění na místě. Stačil telefonát německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera s Volodymyrem Zelenským a usmiřovací cesta šéfky německé diplomacie byla na světě. Baerbocková podle všeho pomohla i spolustraníkům v největší spolkové zemi, v Severním Porýní-Vestfálsku (20 milionů lidí), kteří v zemských volbách téměř ztrojnásobili svou sílu, mají 19 procent a mohou si vybrat, s kým budou vládnout. Proukrajinská politika Zelených asi opravdu rezonuje.

Kličko apeluje na pocit spolubytí

Německou společností přesto dál koluje petice intelektuálů proti válce a dodávkám zbraní. Podepsalo ji už přes 200 tisíc lidí. Právě jim adresoval otevřený dopis primátor Kyjeva Vitalij Kličko, který v Německu žil. Kličko se snažil apelovat na pocit spolubytí, který měl na Německu tak rád.

Lidé nemohou být k sobě lhostejní, i když nejsou bezprostřední sousedi, naučil se kyjevský primátor a bývalý boxer od Němců. A je moc rád, že mu to nyní Němci zase potvrzují. Kličko chápe strach z války, kdo by ho neměl, ale v případě rozpínavého agresora je důležité strach překonat a nasadit proti němu i zbraně.

Vitalij Kličko: Z boxerského ringu až ke starostovi Kyjeva

Video se připravuje ...
Vitalij Kličko: Z boxerského ringu až ke starostovi Kyjeva

Německo má i prozaičtější starosti. Rostou ceny, klesá životní úroveň a to nikdo nevidí rád. V Německu zatím nejsou slyšet takové hlasy jako v Česku, které ve stylu „Ukrajincům pomůžete, nám ne!“ volají po zesílení ekonomické pomoci. Není to jen proto, že ukrajinští váleční uprchlíci tolik do Německa nepřicházejí, ale hlavně proto, že německá vláda svou pomoc proti rostoucím cenám už schválila a je vcelku štědrá.

Slevy na benzin i sto eur na dítě

Od prvního června přichází prázdninová výpomoc, kterou by měli ocenit všichni Němci. Týká se slevy na naftu a benzin, třicet, respektive čtrnáct centů na jeden litr. Vláda bude dotovat devítieurové měsíční jízdenky na vlak, každé dítě dostane sto eur. Na výpomoc rodinám, jimž se kvůli růstu cen zvyšují základní životní náklady, vláda pošle 300 eur. Ekonomicky slabí, kteří pobírají sociální pomoc na základě systému Hartz IV, dostanou 200 eur navíc.

Celkově vláda vydá 15 miliard eur, což je v přepočtu neuvěřitelných 375 miliard korun, v poměru k počtu obyvatel je to, jako kdyby česká vláda dala 45 miliard korun. A to vše v situaci, kdy je inflace v Německu poloviční než v Česku a kdy se právě český růst cen (15 procent) dokonce dostává do titulků ekonomických serverů (Tageschau) jako odstrašující příklad.

Přesto se i v Německu rozběhla debata o nedostatečnosti pomoci. Odborové svazy poukazují na to, že jednorázová pomoc rodinám ve výši 300 eur je nezdaněná, a že po odvedení povinných plateb z ní nezůstanou ani dvě stovky. Odbory kritizují, že se růst cen nepromítá do růstu mezd a vláda to podporuje a omlouvá dodavatelskými problémy podniků.

Jenže po invazi na Ukrajinu opravdu došlo v Německu k omezení výroby. Celkový pokles průmyslu a stavebnictví činí 3,9 procenta. Chybějí dodávky dílů a materiálu, zadrhává se obchod s Čínou, která je největším obchodním partnerem Německa. Stát zatím peníze má; vzdor covidovým výpadkům, jež zvýšily zadlužení státu na 75 procent HDP, vláda měla přebytkové rezervy.

Třetina HDP, ale vlastně jen drobné

To se ale může snadno změnit, jak v rozsáhlém textu ve Frankfurter Allgemeine Zeitung varuje předseda Spolkového sociálního soudu profesor Rainer Schlegel, který si není jist, zda třetina HDP, kterou Německo na sociální věci vydává, bude pro klid ve společnosti stačit.

„V roce 2020 všechny sociální instituce společně utratily přibližně 748 miliard eur; tedy asi o osm miliard eur více, než jsou kombinované daňové příjmy federálních, státních a místních vlád,“ připomíná profesor Schlegel, který v pandemii, válce na Ukrajině a v růstu cen vidí obrovské riziko pro sociální stát, jenž musí reformovat důchody, podporu v nezaměstnanosti i rozvojové příspěvky tak, aby „sociální dávky dál vytvářely prostor pro výkon základních práv, zaručovaly prostředky pro důstojný život, a – což je klíčové slovo – sociokulturní životní minimum“.

Příspěvky na spotřebu, jež rozdává německá vláda, jsou jen drobné hozené do sociálního moře, které se může rychle rozbouřit. Německo čeká velká rekonstrukce sociálního státu, která rozhodne i o tom, do jaké míry může vydržet válečné prozření Annaleny Baerbockové a vlády, v níž sedí.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Newslettery