Prodejce tenisek a módy, e-commerce firma Footshop, přichází na pražskou burzu. Tento týden se s akciemi začíná obchodovat poté, co se spojila se speciálním investičním vehiklem Wood SPAC One. Transakce přinesla firmě, v jejímž čele stojí zakladatel Peter Hajduček, nový kapitál, který může použít na další rozvoj. „Naší strategií je jít tam, kde se nám daří online. A když se podívám do největších zemí, dlouhodobě mezi ně patří Německo a Francie. Takže v určitý moment nám může dávat smysl tam otevřít obchod,“ řekl Hajduček v rozhovoru pro e15.
Je pro firmu vstup na burzu milníkem?
Jsem zvědavý na první obchodní dny. Ale zároveň jsme dosud nezveřejňovali čerstvé výsledky, takže si myslím, že bychom neměli čekat nějakou větší aktivitu, jelikož lidé nemají vstupy. Fúzujeme se SPAC a ten zveřejnění výsledky za první půlrok a my až za druhé pololetí. Je možné, že se rozhodneme nějaká data o hospodaření či výhled zveřejnit, ale zatím na to není konkrétní plán.
Jak se chystáte na to, že už nebudete většinový akcionář? A že budou ve firmě další akcionáři a budete muset pravidelně reportovat výsledky?
Jsem zvyklý reportovat výsledky. Už dříve jsme měli další dva investory i jsme měli dozorčí radu, kde jsem musel žádat o schválení v případě, že si chtěl Footshop vzít větší úvěry či uskutečnit akvizici. Takže mám pocit, že se toho tolik až tak nezmění. A zároveň to beru tak, že lidé sázejí na mě a na můj tým, a nečekám, že mezi akcionáři budou nějací aktivisté či někdo, kdo se bude snažit významněji zasahovat do řízení. I když časem se to může stát. Takže spoléhám na to, že noví akcionáři spoléhají na mě a že naše zájmy jsou shodné.
Byl vstup na burzu první volbou, nebo jste zvažovali i další možnosti? Například vstup strategického partnera, což bývá v Česku častější varianta.
Zvažovali jsme různé možnosti, byl zde zájem i ze strany některých private equity fondů a dalších investorů. Proběhla i konkrétní jednání. Do toho se ale objevila možnost investice ze strany SPAC. A to mi přišlo zajímavé, protože takto do firmy nepřichází někdo, kdo by chtěl firmu posouvat podle svých představ. Na burze se mi zamlouvá, že nabízí možnost mít ve firmě větší množství menších akcionářů.
Pan Jaroš z Wood & Co. v rozhovoru pro e15 řekl, že vstup na burzu umožňuje firmám zachovat zakladatelskou DNA. Také to tak cítíte?
Ano, s tím se dá souhlasit. Sice už nebudu většinový akcionář, ale ve snaze přinést do firmy nový kapitál jsem tuhle variantu viděl jako možnost pro zachování největší kontroly.
Jak vidíte svou budoucnost ve firmě do budoucna? Budete v ní ještě roky, nebo ji časem opustíte?
Ve firmě jsem dvanáct roků a nyní jsem se zavázal, že ještě minimálně tři roky v ní budu. Takže pro nejbližší roky to není otázka, ale smluvní povinnost. A až to bude patnáct roků, tak to bude na zamyšlení. Zatím jak tomu věnuju svou energii a čas, tak nepoznám nic jiného. A nyní jsme se navíc dostali do situace, která je velmi příjemná. Po letech, kdy jsme byli poměrně dost zadlužení, měli jsme těsné cash flow, jsme se dostali do situace, kdy máme peníze na rozvoj strategických projektů. Takže je to zajímavá situace a zatím mám pocit, že současné nastavení a to, jaký máme tým a jaké máme výsledky, je pro mě uspokojivé. Ale určitě bych se chtěl časem zastavit a zamyslet, až přijde ta správná chvíle.
Jaké jsou plány ohledně dalšího rozvoje? Chcete jít do dalších zemí?
Už nyní v celé Evropě, akorát někde jsme lokalizovaní víc, někde míň. Na webu máme patnáct jazyků a ve třech zemích máme i kamenné obchody. A v online vidíme velký potenciál růst v zemích, kde už jsme, ale byly dosud marginalizované, ať už jde o východ Evropy, či západ. Láká nás otevírat další kamenné obchody. Po covidu jsme s překvapením zjistili, že kamenné prodejny stále velmi dobře fungují. Dokonce někdy lépe než před covidem.
Takže máme chuť otevírat další, protože ty, co máme nyní, jsou profitabilní a podporují nám online prodeje a přinášejí další synergie. Na začátku srpna otevíráme nový obchod v Bratislavě. A hned potom se chceme podívat na Varšavu a Sofii. A také chceme najít prostory pro obchod značky Queens v Praze. Takže to jsou nejbližší plány pro kamenné obchody.
Vedle toho máme velký projekt vlastních produktů. Jedním z našich cílů je mít vlastní oblečení a doplňky, letos jsme už uvedlikolekci ponožek a pak sadu mikin, triček a doplňků. Hodně se v tom posouváme. A posledním pilířem růstu jsou technologie. Spouštíme mobilní aplikace a chceme posouvat i web stále dál.
Je to zajímavé, že se kamenným obchodům obecně daří, i když roste význam online nákupů…
Je to dost hnané i turisty. Máme obchod v centru Prahy, většina zákazníků jsou tak turisti. To nám pomáhá rozšířit cílovou skupinu. Tohle se online nedá. Příkladem je, pokud přicestuje někdo z USA a pohybuje se po centru Prahy, tak nakoupí u nás v prodejně a objeví nás. Je to nová zákaznická báze, kterou lze vytěžit.
Jaká je význam kamenných prodejen v rámci Footshopu?
Například nedávno jsme měli event v pražském obchodě s Honzou Bendigem. Přišel, zazpíval pět písniček a potom tam strávil čas se svými fanoušky. To jsou momenty, kdy nám do obchodu přijde i okolo 200 lidí, stráví tam nějaký čas, a to je něco, co Footshop odlišuje. Takže těmito aktivitami využíváme obchod mnohem víc než jen na prodej. Může jít i o různé marketingové a PR aktivity.
Takže jde o zviditelnění značky? Že zákazníci vidí víc než jen web?
Proto nás láká otevírat další obchody. Jsme například velmi aktivní v Bulharsku či v Polsku. Ale pro lidi jsme zatím jen webový obchod. A věříme tomu, že tam dokážeme otevřít kamenný obchod, který bude ziskový, ale vedle toho v něm budeme pořádat různé eventy. Což podpoří i online prodeje. Takže kamenné obchody přinášejí další synergie. Na druhou stranu nechceme mít například sto prodejen. Naše strategie je mít jeden v každé zemi.
Chcete jít i do západní Evropy?
Není to pevný závazek, ale chtěli bychom. Naší strategií je jít tam, kde se nám daří online. A když se podívám do největších zemí, tak dlouhodobě mezi takové země patří Německo a Francie. Takže v určitý moment nám může dávat smysl tam otevřít obchod. A navíc naši dodavatelé segmentují partnery a stále platí, že když máte obchod v Londýně či v Paříži, můžete se tam dostat k lepším produktům či k lepší marketingové podpoře. Takže otevřít obchod v některé ze západních metropolí by nám v tomto ohledu pomohlo.
Celkem širokou nabídku tenisek a sportovní obuvi mají i prodejci, kteří mají své obchody například v nákupních centrech. Neprodávají sice nejdražší modely od firem Adidas či Nike, ale nakolik se jejich nabídka střetává s tím, co prodává Footshop?
Dost málo a vzdálenost se zvětšuje. Naši dodavatelé se učí lépe segmentovat a postupem času nás více oddělují. Máme limitované modely, které lze koupit jen u nás a u konkurence pak najdete úplně jiné modely. Ještě před pár lety byly hlavní rozdíly v tom, že jsme nabízeli například jinou barvu. Prodávali jsme stejné modely od stejné značky, ale jinou barevnou škálu. A dnes už to jsou jiné produkty. Nejdále jsou v segmentaci největší značky, Nike a Adidas. Menší značky jako Hoka či On zatím nemají segmentaci tak striktní a tam se střetáváme víc.
Mění se v čase popularita značek, které prodáváte?
Významně. I v průběhu jednoho roku se to hodně mění. V tom je móda náročná. Její prodej má navíc svá specifika. Z každého produktu máme pár kusů a ty pak už nejde dokoupit. Takže jakmile ho prodáme, už není dostupný. A do toho máme jen pár kusů od každé velikosti, může jít o jednotky párů. Druhé specifikum je, že musíme modely objednávat šest až devět měsíců dopředu. To znamená, že buď nějakému produktu věříme, vložíme do něj velký pracovní kapitál, a pokud se trefíme, budeme mít velký profit. Ale pokud se netrefíme do vkusu zákazníků, zůstane nám to ležet na skladě.
A třetí věc je, že se trendy neustále mění. Nemůžeme vycházet až tolik z minulých dat. To je rozdíl oproti produktům, které se ve stejné podobě prodávají řadu let. V takovém případě můžete vycházet z dat, můžete predikovat vývoj poptávky a podle toho objednávat na sklad. To my až tolik nemůžeme. Naše specifikum je široká nabídka, ale od každého modelu a velikosti jen ze pár kusů. A tato komplexita přináší do byznysu náročnost.
Takže v tomto se, předpokládám, lišíte od prodejců běžných modelů, které jsou asi víc obrátkové zboží?
V podstatě ano. Naší úlohou je přinášet na trh nové technologie, nové modely. Je to neustále něco nového. Samozřejmě u části sortimentu můžeme vycházet z dat, část dat si dokážeme odvodit. Příkladem je, když nějaký model navazuje na starší model, kterému se dařilo. Pak se dá předpokládat, že se bude dařit i novému modelu. Dokážeme se tedy pomoc, ale je to samozřejmě složité.
Jaké jsou další značky, které letí, kromě těch nejznámějších, jako jsou Adidas a Nike? Zmínil jste On, což je firma, ve které má podíl i Roger Federer.
Mezi značkami, které nám letos nejvíce rostou, je určitě právě On, dále Hoka, Birkenstock. To je pro nás překvapení, protože to byly zpočátku běžné sandály, dřeváky, ale vyvinul se z toho módní produkt. Tento rok se daří i prodejům značky Crocs. Opět nějaká značka, která je na trhu dlouho, zdála se nezajímavá, ale nyní zažívá boom. A asi největší boom zažívá značka New Balance. Té se významně daří, meziroční nárůst je několikanásobný.
Je to i o tom, že mladí lidé chtějí nosit i jiné značky než Adidas či Nike, chtějí se odlišit?
Firma Nike, ale i Adidas poslední roky trochu omezovaly distribuci, jelikož si chtěly víc bot prodávat samy. I velké řetězce v nákupních centrech dostávaly méně a méně produktů a hledaly, čím to nahradit. Tak my všichni prodejci jsme podpořili jiné značky, protože pro ně vznikl prostor.
V případě Nike se za poslední roky udála v distribuci velká změna. Došlo k výraznému zmenšení distribučních kanálů. Byli jsme zvyklí mít několik menších konkurentů. Ale nikdo z nich už nyní nemá přístup k Nike. A postupně ztrácejí například i přístup k Adidas Originals. Nám se tedy výrazně zmenšila tato konkurence, ale na druhou stranu vyrostlo několik mezinárodních konkurentů, jako například Zalando, které ten přístup nadále mají.
Takže celý trh se úplně změnil. Už skoro nebojujeme s nějakými lokálními prodejci, menšími či podobně velkými jako my. V tomto boji jsme už zvítězili v regionu a nyní jde o to, najít si svůj prostor vedle jiných celoevropských hráčů. Ale samozřejmě je to i móda. Jeden rok crocsy nikdo nechtěl a druhý rok je chce každý. A další rok tomu může být zase jinak.
Jaká je skladba zákazníků?
Zhruba polovina je do 25 let. U značky Queens je to o zhruba deset let výš. Pro nás jsou velmi důležité sociální sítě a komunikace s mladými zákazníky, včetně různých eventů. A to je skupina ve věku zhruba 15 až 20 let. A s nimi nejvíce komunikujeme, ať už na TikToku, Instagramu či Twitteru. Ale velkou skupinu zákazníků tvoří i jejich rodiče, protože máme i produkty, včetně například triček, které vyhledávají nejen mladí lidé. Samozřejmě i silná generace singles a stylařů nakupuje u nás, právě proto, že máme limitované edice a specifické značky, které se jinde kupují těžko. Tato skupina si k nám chodí pro cenově nákladnější produkty.
Loni jste se dostali do kladného zisku EBITDA. Na co nyní dáváte v hospodaření největší důraz? Na jednu stranu chcete dále růst, což si samozřejmě vyžádá investice. Na druhou stranu zde může být tlak akcionářů na ziskové hospodaření.
Za poslední dva roky jsme udělali ve firmě hodně změn směrem k lepšímu hospodaření. A to se již koncem loňského roku začalo projevovat. Určitě chci, aby byl byznys ziskový, generoval kladné cash-flow, je to pro management priorita číslo jedna. A vedle toho chceme realizovat rozvojové projekty. Nyní jsme dostali díky investici od SPAC obnos, který nám k tomu může významně pomoci. Splatili jsme dluhy, u kterých jsme platili úroky, a máme k dispozici rozpočet na to, že můžeme dodávat dodavatelům rychleji a vyjednat si nějaká skonta. Můžeme benefitovat z toho, že rozvaha je čistější a máme důvěru. Otevírá to mnoho možností. Nechceme, aby peníze ležely tři roky někde na termínovaném vkladu. Proto nám investoři peníze nedali. A na druhou stranu chceme přístup držet konzervativní.
Jde o stovky milionů korun a otevřít jeden obchod je pro nás investice řekněme okolo pěti milionů korun. A chtěli bychom otevřít tři v nejbližší době a potom ze pár dalších. Takže v kontextu té sumy je to stále konzervativní postup. A ten chci držet. Pro mě po dvanácti letech a po nějaké cestě, kdy jsme pracovali s VC a podobně super fondy, se těším z toho, že jsme dosáhli nějaké velikosti, kdy všem stakeholderům dává smysl pokračovat rozumným tempem a zároveň se víc zaměřit na bottom line, ziskovost.
