Ondřej Malý: Stát by neměl přispívat na hypotéky. Vlastní bydlení je nejlepší investice

Klidně by se mohlo stát, že lidé s vysokými úvěry by na různých úlevách dostávali měsíčně od státu více než ti, kteří mají skutečnou nouzi a majetek veskrze žádný, píše Ondřej Malý.

Klidně by se mohlo stát, že lidé s vysokými úvěry by na různých úlevách dostávali měsíčně od státu více než ti, kteří mají skutečnou nouzi a majetek veskrze žádný, píše Ondřej Malý. Zdroj: E15 Michael Tomeš

Hypotéky stát stále fantasticky dotuje možností odpočtu úroků ze základu daně z příjmů, připomíná v komentáři Ondřej Malý. Na snímku byty v projektu Waltrovka v pražských Jinonicích.
2 Fotogalerie
Ondřej Malý

V době, kdy rostou náklady na bydlení od tepla přes energii po nájemné, je bezpochyby vhodné zvyšovat částky příspěvků na bydlení, zjednodušit čerpání a rozšířit skupinu příjemců. Nápad některých členů vlády, že by se mělo lidem přispívat i na splátky hypoték, které rostou kvůli zvyšujícím se úrokovým sazbám, je ale nesmyslný a veskrze špatný.

Minulý týden to nakousl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka a ministr financí Zbyněk Stanjura a můžeme si také připomenout, co ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš napsal na Twitteru v pondělí: „Nesmí se stát, aby lidem hypotéky hromadně propadaly a oni tak přišli o bydlení, které celou dobu normálně spláceli. To by velmi těžce zasáhlo nejen tyto domácnosti, ale i stát, který by situaci musel nějakým způsobem řešit.“

Vlastní bydlení koupili ti majetnější

Toto uvažování je zdánlivě logické, protože pochopitelně i lidé s hypotékou – zvláště ti, kterým v minulých pár měsících skončila fixace – mají brutálně vyšší splátky, než na jaké byli zvyklí z minula z doby, kdy úvěry byly levné. Podle průzkumů společnosti PAQ Research má velmi vysoké zatížení náklady na bydlení (tedy dává na bydlení více než 40 procent svých příjmů) asi šestina vlastnických domácností, tedy těch, které mají vlastní nebo družstevní byt. Samozřejmě ne všichni mají hypotéku. A i tak je to dost, i když pořád méně než u domácností, které bydlí v nájmu; tam je to skoro polovina. Je to logické, lidé s vlastním bydlením mívají vyšší příjmy a bývají majetnější.

Což je to klíčové slovo – majetnější. Vláda by měla především brát v úvahu, že rozhodnutí nejít do nájmu, ale do vlastního bytu nebo domu je spojené s tím, že lidé na úvěr koupili reálný majetek, vlastní aktivum v hodnotě obvykle několika milionů. Nemovitost je zastavená bance, ale je jejich a mohou s ní nakládat takřka libovolně. Třeba ji prodat a z výnosu předčasně splatit hypotéku, která je tíží, a jít bydlet do nájmu. Zní to tvrdě, protože sen o vlastním bydlení mělo a má mnoho Čechů. Ministr Bartoš se ale mýlí – lidé nepřijdou o „bydlení“, ale o vlastní byt a stát by nemusel řešit nic, protože budou mít místo vlastního bytu hotovost.

Nájmy jsou nižší než splátky hypoték

Vlastnit nemovitost totiž patřilo v Česku vždycky mezi nejlépe se zhodnocující investice. Pokud vyjdeme z dat Eurostatu, tak meziročně v letošním prvním čtvrtletí to byly právě české nemovitosti, jejichž ceny vylétly nejvýrazněji v rámci EU o 24,7 procenta. Od roku 2010 jejich ceny vzrostly o 121 procent, což je čtvrtý nejvyšší růst v EU. Fakticky tak většina lidí, která má těžkosti splácet hypotéku, může prodejem své nemovitosti získat peníze nejen na její okamžitou úhradu bance, ale ještě na několik let bydlení ve slušném nájmu.

Nájmy jsou navíc oproti splátkám hypoték dnes významně nižší – třeba dvoupokojový byt v okrajových částech Prahy se dá sehnat za nájmy kolem dvaceti tisíc měsíčně, na splátce hypotéky by zájemce dal za současných podmínek a současných cen nemovitostí kolem třiceti tisíc.

Bytová krize: Proč jsou v Česku tak drahé byty a nájmy?

Video placeholder
Bytová krize: Proč jsou v Česku tak drahé byty a nájmy? • Videohub

Možná tak budou prodávající v těžkostech muset akceptovat o pár procent nižší cenu z toho důvodu, že se potřebují bytu zbavit rychle. Rozhodně ale nejsou chudí. Smyslem příspěvku na bydlení má být, aby lidé nepřišli o bydlení, nikoli aby jim stát pomohl udržet si jejich vlastní konkrétní byt.

Stát umožňuje odpočty úroků

Navíc hypotéky stát stále fantasticky dotuje možností odpočtu úroků ze základu daně z příjmů, kdy lidé mohou odečíst u dříve sjednaných hypoték až 300 tisíc korun, u těch novějších (od roku 2021) „jen“ 150 tisíc. To je mimořádně výhodné hlavně na začátku splácení, kdy úroky tvoří většinu měsíční splátky. Situace, kdy stát takto pomáhá lidem s milionovým majetkem a ještě by přispíval na splátky samotné, by už byla naprostým vrcholem politického bizáru v Česku a zřejmě světově naprosto ojedinělá – klidně by se mohlo stát, že lidé s vysokými úvěry by takto na různých úlevách dostávali měsíčně od státu více než ti, kteří mají skutečnou nouzi a majetek veskrze žádný.

Jasně, velká část voličů koalice Spolu a Starostů a Pirátů je z větších měst, většina je mladší a vzdělanější, takže je velká pravděpodobnost, že budou mít hypotéku a někteří z nich budou zadlužení až po krk, zvláště pokud si pořídili nemovitost v posledních pár letech. Ale vláda by v tomto případě měla odolat tomu, aby jim věnovala z veřejných peněz dárek a pomohla jim se splácením úvěru. Nakonec „uplácení voličů“ kritizovali politici současné koalice u Babiše, tak by nemuseli dělat totéž.