„Jsme svědky zajímavého úkazu. Když jde cena ropy nahoru, tak jde i cena plynu nahoru, ale když cena ropy klesá, plyn zlevňuje jen neochotně a jen symbolicky,“ říká Ludvík Baleka, ředitel obchodního úseku českého těžaře a obchodníka s plynem MND. Ještě na jaře se zdálo, že plyn by měl v létě ropu spíše podstřelit.
Důvodem je nejenom snaha těžebních společností zvýšit své zisky, protože vazba na ropu se jim přestává vyplácet, ale podle analýz plynárenského gigantu RWE také plnění evropských podzemních zásobníků. Země s největšími kapacitami – Německo, Itálie, Francie, Rakousko a Velká Británie – mohutně do podzemí pumpují plyn na zimu. Denně podle statistik organizace GIE v podzemí zmizí 210 milionů metrů krychlových, což je necelá pětina průměrné evropské denní spotřeby.
„I když po zimě zůstaly zásoby plynu na vysoké úrovni, vtláčení dává při dnešních cenách ekonomický smysl. Budoucí ceny jsou výše než ceny spotové,“ uvádí za ČEZ jako největšího alternativního dodavatele plynu jeho mluvčí Barbora Půlpánová. Jarní propad cen plynu až na 12 eur za megawatthodinu obchodníky nejspíš vystrašil tak, že teď nervózně reagují na každou negativní informaci.
„Trh velmi citlivě vnímá například odstavení největšího zásobníku plynu Rough v Anglii do konce března 2017, snížení těžby z ložiska v Groningenu, odklonění LNG z Evropy do Egypta, více odstávek v Norsku, než bylo plánováno,“ uvádí Baleka.
Pro koncové zákazníky nynější vlna zdražování zatím neznamená vidinu dražších účtů za plyn v příští topné sezoně. I při stávajících cenách je meziročně plyn na velkoobchodních trzích o 18 procent levnější.
