Pražská burza po pěti letech oprášila neúspěšnou značku Start a znovu rozjela trh s ambicí propojit investory s malými a středními podniky v Česku. Určen je zavedeným firmám o velikosti nad milion eur. Ačkoli nový trh slibuje jednodušší pravidla obchodování a menší bariéry vstupu firem na burzu, i tak vyjde firmy nutné papírování na statisíce korun. Start navíc přichází v okamžiku historicky nejlevnějšího financování dluhem.
„Regulované trhy jsou pro menší firmy prakticky nedostupné. Důvodem je přemíra administrativy vyžadovaná regulací, která ve svém důsledku zvyšuje celkové náklady na vstup na burzu. Odstranění nebo alespoň částečná eliminace těchto bariér byla pro nás zásadní při přípravě trhu Start," říká šéf burzy Petr Koblic. Nový trh přichází se zpožděním, podle plánů burzy z minulého léta měl projekt odstartovat už na podzim loňského roku.
Značka Start se na pražské burze objevila poprvé v červnu 2012. Už po dvou letech ale samotná burza přiznala, že záměr nebyl úspěšný. „Sice si od Startu mnoho neslibuji, ale považuji za správné, že pražská burza hledá smysl své existence. Točení akcií čtyř velkých firem je jako smysl existence burzy nedostatečné,“ uvádí k novému projektu burzy ekonom Pavel Sobíšek.
Před lety Start nepřežil i přesto, že půjčit si peníze od banky bylo podstatně dražší. Podle dat ČNB si tehdy bankéři za úvěr do 30 milionů korun účtovali v průměru 3,2 procenta úroku ročně. Dnes jsou to rovná dvě procenta, půjčka je tak podstatně dostupnější. A v Čechách ostatně i oblíbenější.
„Firmy v Česku i v zemích středoevropského regionu obvykle získávají zdroje úvěrem, je to tak historicky dáno. Pokud to podnikatelé překonají, čeká Start úspěšná budoucnost. Na druhou stranu zhruba sedmdesát procent našich členů říká, že aktuálně s financováním nemá žádný problém,“ zdůrazňuje prezident Hospodářské Komory Vladimír Dlouhý.
„Přál bych si, aby Start nastartoval profesionálnější investiční kulturu. Tím myslím prostředí, kde investoři dostatečně chápou potenciál i rizika investic, prostředí, kde nositelé podnikatelských projektů, investoři i zprostředkovatelé rozlišují mezi dluhovým a akciovým kapitálem,“ řekl ředitel divize Finanční trhy v J&T Bance Daniel Drahotský.
Podle ekonomů se však poměry na burze nezmění. „Pražské burze by spíš pomohlo, pokud by se stát rozhodl na trh umístit menšinové podíly ve významných a prosperujících společnostech jako Letiště Praha,“ říká investiční specialista Consequ Michal Stupavský. S návalem nepočítá ani samotná burza. „Nebudeme brečet, když bude březen a nebude žádný zájemce,“ říká šéf burzy Petr Koblic.
