Ceny hliníku, mědi a niklu se prudce rozhoupaly poté, co Washington a Londýn zakázaly na konci minulého týdne burzám s kovy přijímat tyto suroviny ruského původu. K tomu uvalily embargo na jejich dovoz do Spojených států a Británie. Nerostné velmoci nezbývá než prodávat svou produkci v Šanghaji, a stát se tak ještě závislejší na Číně. Evropští výrobci hliníku mezitím tlačí k zákazu ruského importu i sedmadvacítku.
Zmíněné kovy z Ruska nadále nesmí přijímat Londýnská burza kovů (LME) ani Chicagská komoditní burza (CME). Týká se to však pouze nové produkce. Ceny hliníku v reakci na tyto kroky v pondělí v britské metropoli v jednu chvíli vzrostly o více než devět procent, tedy nejvíce od zahájení současné podoby obchodování v roce 1987. Později kov zase poklesl, i když se nedostal na hodnoty před zákazem.
Zatím není zcela jasné, jak se zavedená opatření budou projevovat dále. Společnost ING očekává, že jejich dopady v USA budou velmi nízké, na londýnské burze však nejspíš dočasnou roli sehrají. „Ceny mědi, niklu a hliníku se pravděpodobně zpočátku posunou výše a v krátkodobém horizontu zůstane trh volatilní, zejména kvůli velké nejistotě v zásobování a postsankčním změnám dodávek na LME. Trh se však pravděpodobně přizpůsobí nové dynamice, zatímco ruský materiál bude i nadále nacházet nové sankčně neutrální kupce,“ uvedla ve své analýze.
Kovy z válčící země se slevou
Tvůrci restrikcí počítají s tím, že obchodování s ruskými surovinami zcela neustrne. Západ však doufá, že Kreml přijde o další část financí na vedení války na Ukrajině. Očekává se, že sankce omezí ochotu obchodníků nakládat s ruskou produkcí a Moskva ji bude muset nabízet se slevou. Tím, že na globálním trhu zůstane, by však neměl nastat nedostatek kovů.
„Snížíme příjmy Ruska, a zároveň ochráníme naše partnery a spojence před nežádoucími efekty přelévání,“ je podle Bloombergu přesvědčená americká ministryně financí USA Janet Yellenová. S podobným předpokladem zaváděly země G7 a EU cenový strop na ruskou ropu, jeho efekt však zůstává stále sporný.
Válčící stát je důležitým producentem kovů, připadá na něj šest procent celosvětových dodávek niklu, pět procent hliníku a čtyři procenta mědi. Je přitom zvlášť významným dodavatelem určitého typu niklu. Ruský export kovů dosahoval v roce 2022 podle Bloombergu hodnoty 25 miliard dolarů, zatímco loni to bylo patnáct miliard. Je tedy zřejmé, že někteří obchodníci už se mu vyhýbat začali.
Za oficiální sankce lobbovali i západní producenti jako americká společnost Alcoa. Předpokládá se, že dopadnou zejména na společnosti Norilsk Nickel a Rusal. Druhá jmenovaná firma nicméně tvrdí, že její dodávky zákazníkům neovlivní.
Autoři postihů se chtěli vyhnout opakování tržních otřesů z roku 2018 po uvalení sankcí na zakladatele Rusalu Olega Děripasku, kdy šly ceny hliníku prudce vzhůru. Ke stabilitě trhů má přispět možnost nadále obchodovat s dosavadními zásobami ruských kovů. Devadesát procent hliníku ve skladech LME mělo v březnu podle webu Minining.com ruský původ.
Průmyslové země a asociace se unijních sankcí bojí
Vysoký podíl ruských zásob se rovněž nelíbil konkurentům Rusalu i spotřebitelům, kteří se mu snaží vyhýbat. Nyní panují obavy, že bude londýnská burza zaplavena dalšími starými ruskými kovy, které jsou ještě k dispozici. Její představitelé už upozornili, že budou důsledně kontrolovat jejich původ. Odhady zásob ruského hliníku mimo systém LME se značně liší, pohybují se od stovek tisíc tun po více než milion tun.
Sankce zcela jistě upevní pozici Číny jakožto významného odběratele ruských kovů a Šanghaj zůstane jedinou velkou komoditní burzou, která je bude přijímat. „Likvidita ruských kovů na evropských a amerických trzích může dále klesat a globální obchodní toky budou také přesměrovány,“ řekl webu South China Morning Post komoditní expert Wang Žung ze společnosti Guotai Junan Futures.
Už před zavedením západních postihů čínský dovoz ruského hliníku rostl. Tamní trh loni Rusalu generoval téměř čtvrtinu zisků, zatímco v roce 2022 to bylo pouhých osm procent. Rusal také převzal 30procentní podíl v čínské továrně na výrobu oxidu hlinitého, aby zaplnil mezeru v dodávkách klíčové složky, které narušila válka na Ukrajině.
Nyní se vznáší otazník nad unijním postupem. Investigativní web Investigate Europe na podzim upozornil na to, že do Evropy nadále proudí ruské kovy za miliardy eur od firem, které ve vlasti dodávají materiál na výrobu zbraní. Evropští producenti hliníku, kteří se potýkají s vysokými cenami energií a levnou zahraniční konkurencí, se už dlouho pokoušejí prosadit zákaz dovozu tohoto kovu ruského původu. Sdružení European Aluminium přesvědčuje, že není problém pokrýt unijní potřeby domácí výrobou a dovozem odjinud.
Zatímco pobaltské země a Polsko jsou pro, některé průmyslové státy jako Itálie tyto sankce odmítají, stejně jako významné industriální asociace. Existují obavy, že by bylo složité nahradit ruský výpadek na Blízkém východě, což by mohlo způsobit inflační tlaky. Zakázán je tak zatím pouze dovoz některých hliníkových produktů. To by se však mohlo v příštích měsících změnit.
