Vládní konsolidační balíček a novela zákoníku práce od ledna výrazně zvedly náklady firem na zaměstnance pracující na dohodu. Řádově jde o tisícikoruny na jednoho dohodáře. A v případě, že pracuje o svátcích, je nárůst ještě citelnější. Od července mají navíc začít platit přísnější podmínky pro povinné pojištění brigádníků. Kabinet je hodlá narychlo změnit a částečně odložit jejich platnost, aby napjatou situaci o něco zmírnil.
Zaměstnavatelé si stěžují na značný nárůst byrokracie, dodatečné výdaje na právní poradenství a školení. Zároveň postrádají informace od státu, jak postupovat. Většina podniků už sáhla k propouštění dohodářů. Tuto formu přivýdělku mají v Česku zhruba dva miliony lidí.
Jen chaos a komplikace, stěžují si firmy
„Dopad nových změn je naprosto zásadní. Novela zákoníku práce je nepřehledná a do krátkodobého zaměstnání v Česku přinesla jen chaos a komplikace,“ shrnuje problémy jednatel společnosti Shameless Matěj Štěpán. Firma zajišťuje technické pracovníky, kteří jsou zapotřebí při různých událostech, koncertech a festivalech v tuzemsku a ve střední Evropě. Na trhu působí přes patnáct let.
Jen zvýšení počtu administrativních úkonů si podle Štěpána vyžádalo vznik tří nových pracovních pozic. Další peníze polyká transformace systému, právní poradenství a osvěta zaměstnanců. „Změny podmínek nás letos stály zastavení investic, přehodnocení formátu podnikání. V době, kdy se společnosti už roky digitalizují, je to pro nás nepochopitelný přístup,“ dodává Štěpán. Po covidových letech to vnímá jako další ránu ohrožující celý eventový sektor.
O problémech hovoří i Petra Kubešová z firmy Perfect Catering. „Nově nastavená pravidla pro dohodu o provedení práce zatížila nákladovost každého eventu. Ten, kdo digitalizuje, ví, že ovlivnila i všechny nástroje, bez nichž se neobejdeme. Dopočítat si nyní finální náklad je velmi, ale velmi ztížené,“ říká Kubešová.
Podotkla, že eventový byznys je mimořádně rychlý, proměnlivý a individuální, což jsou hlavní důvody, proč nutně potřebuje brigádníky. A stejně tak studenti, matky na mateřské dovolené nebo samoživitelky si musejí touto formou přivydělávat. „Současná podoba novely upravující dohodu o provedení práce se téměř rovná hlavnímu pracovnímu poměru, což nedává smysl,“ zdůrazňuje Kubešová. Kritizuje také to, že vláda zavalila zaměstnavatele novými povinnostmi, ale nedala jim žádnou smysluplnou metodiku.
Řešením by byla například jednodušší smlouva pro krátkodobé brigádní zaměstnání. Místo měsíčních stropů pro výdělek by pořadatelé eventů a poskytovatelé souvisejících služeb uvítali roční limity.
Desítky tisíc brigádníků nemají přivýdělek
Někteří zaměstnavatelé byli nuceni sáhnout ke snížení počtu dohodářů. Například společnosti Conectart, která v Česku provozuje dvanáct telefonních center, jich má o polovinu méně, tedy o vyšší desítky.
Z březnového průzkumu Hospodářské komory plyne, že s dohodáři ukončilo spolupráci přes šedesát procent všech českých zaměstnavatelů. Změnám v důsledku úprav systému se pak vyhnula jen třetina z nich.
Šéfka firmy Hofmann Personal Gabriela Hrbáčková popisuje změny na příkladu modelového pracovníka na dohodu: „Nyní takový brigádník kvůli proplácení dovolené vyjde zaměstnavatele na další tisíce korun,“ kalkuluje. Hrbáčková doplnila, že oproti loňsku mohou náklady na dohodáře vzrůst až o 32 procent v případě, že je firmy využívají o státních svátcích.
Práci brigádníků zaměstnavatelé nejčastěji přerozdělili mezi ostatní zaměstnance, najali osoby samostatně výdělečné činné nebo dohody převedli na zkrácené či plné pracovní úvazky. Najímají také více pracovníků v jiných smluvních vztazích, jako jsou například smlouvy o dílo, nebo využívají služeb pracovních agentur.
Další zpřísnění vláda posune na leden
Nastat mají ještě další změny týkající se povinných pojistných odvodů za dohodáře. Jako první začne platit od července registr dohod, který bude mít na starosti Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). „Druhý krok jsme posunuli na začátek ledna příštího roku, to bude moment, kdy se spustí výběr pojistného,“ vysvětluje ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Aby se úprava stihla schválit, vypracovala Jurečkou vedená skupina poslanců pozměňovací návrh, který předložila jako takzvaný přílepek k novele zákona o investičních společnostech.
„Chceme systém zjednodušit a zvýhodnit jednu hlavní dohodu. A potom reflektovat to, že někdo jde třeba občas přednášet a dostane za to tři tisíce korun. Takový člověk nebude muset pojistné odvádět,“ přibližuje lidovecká poslankyně Marie Jílková, která je spoluautorkou návrhu.
Podle chystané změny si zaměstnavatelé budou moci brigádníka zapsat u ČSSZ na „hlavní dohodu“, která bude nastavena na čtvrtinu průměrné mzdy. „Když si ji zaregistrují jako první, nebudou muset do této výše za zaměstnance platit sociální pojištění,“ dodává Jílková.
U každého dalšího zaměstnavatele má být pak hranice bez pojistného nastavena na čtyři tisíce korun. Pokud měsíční výdělek tuto částku překročí, zaměstnavatel pojištění uhradí. Zároveň se posune termín, odkdy se začne pojistné platit, a to na leden příštího roku.
Ostré výhrady k postupu vlády má předsedkyně poslanců opozičního hnutí ANO Alena Schillerová. „Když se projednával konsolidační balíček, varovala jsem, že to není připravené. Dokonce jsem předkládala pozměňovací návrh, ale neúspěšně,“ řekla. Podotkla, že u aktuálního vládního „přílepku“ chybí stanovisko zaměstnavatelů.
