Michaela Burryho, o němž byl natočen známý film The Big Short (Sázka na nejistotu) popisující, jak vydělat na finanční krizi, je dobré poslouchat. Burry v rozhovoru pro agenturu Bloomberg uvedl, že investování do indexů a dalších dnes velmi rozšířených forem takzvaného pasivního investování může představovat stejný spouštěč případné finanční krize, jakým byly hypoteční a jiné deriváty na startu globální ekonomické krize před deseti lety.
Pasivní investování podle Burryho nadhodnocuje aktiva, na něž je navázané. Obdobně podle něj fungovaly takzvané CDO – obligace, které agregovaly hypotéky, mnohdy nesplácené a toxické.
„Určování ceny totiž není dáno fundamentem aktiva, ale masivním přílivem kapitálu do těchto nástrojů,“ vysvětlil. „Stejně jako většina bublin v minulosti, čím déle trvají, tím horší následky pak mohou mít,“ poznamenal Burry.
Burry byl jedním z prvních veřejně známých investorů, který označil hypoteční deriváty ve Spojených státech jako rizikové a dokázal na situaci vydělat. Dnes řídí fond Scion Asset Management, který má ve správě portfolio o hodnotě 340 milionů dolarů (v přepočtu asi osm miliard korun).
Jeho chování na prahu finanční krize zpracoval nejprve Michael Lewis v knize The Big Short. Ta byla později v roce 2015 zfilmována ve stejnojmenném oskarovém snímku.
Podle odhadu banky Merrill Lynch se investice do akcií formou takzvaného pasivního investování, primárně do indexů nebo do nástrojů jinak poskládaných skupin jednotlivých titulů, podílí na celkovém objemu investovaných peněz na trhu zhruba z poloviny. Za posledních deset let pak makléři do indexových produktů vložili okolo tří bilionů dolarů.
Burry není první, kdo nebezpečí přetlaku indexových investic přičítá nemalé riziko. Šéf společnosti DoubleLine Jeffrey Gundlach například nedávno o pasivním investování mluvil jako o „nebezpečné mánii“.
Jak funguje indexové investování? Rostoucí akcie získává v indexu větší váhu, proto ji přiokoupí indexový fond. Tím vzniká spirála, kdy každý nákup generuje další nákup bez ohledu na fundament.
Indexové investování dlouhodobě kritizuje i šéf fondu Vltava Daniel Gladiš. „Od počátku minulého století došlo na americkém akciovém trhu k pěti krachům. Každý z nich vypadal jinak, ale všechny měly jeden společný průvodní jev. Důležitou součástí finančního prostředí a jednou z hlavních příčin každého z těchto krachů byla finanční inovace, nějaký nový produkt, který sám o sobě byl dobrým nápadem, ale jakmile se ho chopily masy a dotáhly jeho využití do extrému, ukázal se jako velmi nebezpečný,“ upozorňuje Gladiš.
„Pasivní investování do akciových fondů je produkt, který má společné vlastnosti s těmi produkty, které výrazně přispěly už k pěti krachům,“ dodává.
