Stopka podvodům typu J.O. Investment či Cryfin? Alternativní fondy svážou nová pravidla

Česká národní banka

Česká národní banka Zdroj: e15 Miroslav Belančin

Důležitý krok k omezení nabídky neregulovaných a leckdy pochybných až podvodných investic na tuzemském trhu učinila tento týden Poslanecká sněmovna. Součástí přijaté novely zákona o investičních společnostech a fondech jsou i zpřísněná pravidla týkající se takzvaných patnáctkových fondů. Ty sehrály nechvalnou roli v kriminálních kauzách zkrachovalých firem J.O. Investment, Growing Way, Cryfin či WCA International.

Aktualizovaná právní úprava, kterou ještě musí schválit horní komora parlamentu, zvyšuje informační povinnost alternativních fondů vůči investorům a omezuje nabízení investičních vehiklů široké veřejnosti. Tak tomu sice mělo být i doposud, zakladatelé takovýchto fondů však pravidla obcházeli. To by už nadále nemělo být možné. Ze strany Senátu se při schvalování normy neočekávají komplikace.

Nová pravidla odborná veřejnost schvaluje. „Přijaté úpravy vítáme, neboť řada subjektů operujících podle paragrafu 15 se ve svých prezentacích oháněla logem ČNB a registrací v jejích seznamech. Drobní investoři tak mylně nabývali dojmu, že se jedná o regulované entity, podobně jako je tomu u investičních společností či obchodníků s cennými papíry,“ říká například Richard Siuda, předseda představenstva společnosti Conseq Investment Management.

„Celkově hodnotím novelu jako krok správným směrem, uvádí advokát Martin Hobza, který se na finanční právo a trhy specializuje. Některé problémy šlo podle něj vyřešit i důsledným vynucováním stávajících pravidel. „Nicméně s ohledem na velký počet alternativních fondů a dovozování některých limitů pouze výkladem České národní banky tento postup nebyl efektivní,“ dodává.

Vedle výše zmíněných změn se rovněž zvyšuje minimální investice na 125 tisíc eur, tedy v přepočtu zhruba 3,15 milionu korun. To je více než jeden milion korun běžný u regulovaných fondů kvalifikovaných investorů. Minimální výše investice se nebude vyžadovat pouze v případě, kdy firma spravuje majetek nanejvýš 20 investorů.

V této souvislosti správcům novela stanoví i povinnost doložit ČNB zprávu auditora o splnění podmínky maximálně 20 nekvalifikovaných investorů, pokud shromažďují investice od více než 20 osob.

„Toto může být v praxi velmi účinné opatření, jak odhalit fondy, které limit překračují, a nově vznikající fondy od překračování limitu odradit,“ upozorňuje Hobza. Otázkou však podle něj je, jak na poptávku alternativních fondů zareagují auditoři, zda například některé legitimní fondy nebudou mít problém si auditorské služby zajistit.

Podstatnou změnou také je, že tito neregulovaní správci majetku už nebudou moci využívat termín fond a budou se muset označovat jako osoby rizikového kapitálu. Investorům by tak mělo být na první pohled zřejmé, že nejde o jistou investici a že mohou o vložený kapitál i přijít. Zpřísňují se i sankce, které bude moci ČNB uplatit v případě, že bude správce majetku pravidla daná zákonem porušovat. Mimo jiné bude moci ČNB vymazat společnost ze seznamu a dalších deset let ji znovu nezapsat.

Původně byl tento typ fondů zamýšlen pouze pro správu investic úzkého okruhu osob, zejména rodiny, známých nebo obchodních partnerů. Postupem času však vznikalo více a více těchto kvazifondů, leckdy se základním kapitálem v řádu tisícikorun, a loni se jejich počet vyšplhal nad 450. V některých případech počty klientů dosahovaly stovek či tisíců osob a majetek ve správě stovek milionů a někdy i jednotek miliard korun. Česká národní banka loni uvedla, že celkem tyto fondy spravovaly majetek za více než 18 miliard korun. 

Tomuto typu právnických osob, které mohou podle zákona provádět správu majetku srovnatelnou s obhospodařováním, se někdy říká „patnáctkáři“ či „patnáctkové fondy“, a to podle čísla paragrafu v zákoně. K nabízení služeb jim stačí pouhá registrace u České národní banky, nejsou však regulovány tak jako standardní investiční společnosti či investiční fondy. Pouze dosud musely ČNB zasílat výkazy o spravovaném majetku.

Špatnou pověst vytvořily patnáctkovým fondům krachy některých projektů z posledních zhruba čtyř let. Už v roce 2020 padla firma J.O. Investment. Její zakladatelé vylákali od lidí díky příslibu výnosů ve vysokých desítkách procent přes jednu miliardu korun. Ve stejném roce padl kvazifond Foxtrade Invest. Investorům zpronevěřil okolo 600 milionů korun.

Známé jsou také kauzy patnáctkových fondů Growing Way, Cryfin a WCA International. I tyto firmy byly úspěšné při lákání investorů, slíbené zhodnocení však nedodaly, a naopak za pochybných, či dokonce kriminálních okolností zkrachovaly. O všechny tyto případy se zajímala či zajímá policie.

Není tedy divu, že dění okolo podobných investičních subjektů zmínila ve své zatím poslední výroční zprávě (za rok 2022) Národní centrála proti organizovanému zločinu. „Významnou oblastí v případech investičních podvodů, kde jsou evidovány miliardové škody a které NCOZ intenzivně řeší, jsou takzvané alternativní investiční fondy neboli minifondy, které jsou upraveny v paragrafu 15 zákona o investičních společnostech a investičních fondech,“ uvádí se v ní. 

Podle Siudy z Consequ navíc chování některých patnáctkových fondů vrhalo velmi špatné světlo na celý investiční trh, který je jinak velice silně regulován. „Nově přijaté změny v legislativě by měly takové praxi a snad i podobným kauzám v budoucnosti bránit,“ podotýká.