Důchodový účet bude poprvé za sedm let v plusu. Penze začnou výrazněji růst až později
Nová vláda vzešlá z podzimních sněmovních voleb bude mít oproti té současné minimálně o jednu starost méně. Důchodový systém, v jehož prvním pilíři se hromadí sociální pojištění obratem vyplácené jako penze, bude příští rok poprvé po sedmi letech v plusu. Plyne to z odhadů Národní rozpočtové rady (NRR).
Například předloni vykázal takzvaný důchodový účet rekordní schodek téměř 73 miliard korun, které si stát musel půjčit. Minulý rok chybělo přes padesát miliard a letos má deficit činit až 13 miliard.
„Přebytek penzijního systému v roce 2026 by mohl přesáhnout deset miliard korun, tedy zhruba 0,2 procenta hrubého domácího produktu,“ uvádí pro e15.cz analytik NRR Michal Hlaváček. Podle rady má plusový trend v dalších letech ještě posilovat.
Růst mezd převyšuje inflaci
Naposledy byl důchodový systém v černých číslech před covidovou pandemií v roce 2019, kdy vykázal přebytek 16,5 miliardy korun. Od té doby byl hluboce minusový.
Rostoucí zadlužení bylo také jedním z argumentů kabinetu Petra Fialy, jimiž obhajoval nutnost přijetí penzijní reformy. Ta ale očekávané kladné výsledky zvýší až v dalších letech, a to v případě, že nová vláda schválená opatření nezruší. Hnutí ANO nebo SPD i další opoziční formace však hodlají s reformou skoncovat.
Za aktuálním pozitivním vývojem na důchodovém účtu je především zvyšování mezd a platů, které o několik procentních bodů převyšuje inflaci. A právě tu stát penzistům každoročně kompenzuje. Na sociálním pojištění se tak už brzy začne vybírat více peněz, než kolik polykají pravidelné lednové valorizace důchodů.
Důchodové kalkulačky na e15
Spočítejte si pomocí našich kalkulaček výši starobního důchodu, osobní vyměřovací základ a důchodový věk:
„Zlepšení penzijního účtu v letech 2025 a 2026 lze přisoudit především relativně vysokému růstu reálných mezd. Vliv vládních reformních opatření na snižování deficitů zatím příliš nepůsobí,“ potvrzuje Hlaváček.
Hlavní změna, kterou je nárůst důchodového věku nad hranici 65 let, začne působit až od roku 2030. Vliv snížené valorizace penzí podle reálné mzdy, kdy se bude započítávat jen jedna třetina skutečného výdělku místo dosavadní poloviny, začne být zřejmý až od okamžiku, kdy mzdy překročí svoji úroveň z roku 2021. Mechanismus je daný platnými paragrafy.
Do lednové valorizace starobních nebo invalidních důchodů se tedy bude nadále započítávat jen takzvaná důchodcovská inflace, která je zpravidla o desetiny procenta vyšší než ta běžná. Například v lednu 2025 byla běžná inflace 1,3 procenta, důchodcovská 1,7 procenta.
O třetinu reálných výdělků by valorizace penzí měly podle odhadů některých odborníků narůst nejdříve v lednu 2028. NRR ale za pravděpodobnější považuje spíše až následující rok.
Důvod ke zrušení reformy?
Podle místopředsedy sněmovny Aleše Juchelky (ANO) se důchodový systém vrací do přirozené rovnováhy. „Je to tím, že se rozjíždí hospodářský růst, zvyšují se mzdy,“ říká.
Návrat penzijního účtu do kladných čísel ale experti rozhodně nepovažují za důvod ke zrušení penzijní reformy, které voličům slibuje současná opozice. Jak ukazují právě minulé roky, systém je velmi citlivý na ekonomickou stagnaci či pokles, které způsobují jeho schodky. Ty mohou být navíc násobeny negativním demografickým vývojem.
VIDEO: Potkat těhotnou bude vzácnost. Prvorodičky stárnou, roste počet matek nad 40 let, říká porodník Krofta ve FLOW
Situace může kulminovat kolem roku 2050, kdy by deficit systému kvůli odchodu populačně silných ročníků z pracovní fáze života v kombinaci s nízkou porodností mohl dosáhnout až 350 miliard korun ročně, což je v přepočtu na dnešní ceny asi pět procent HDP.
S tím Juchelka do jisté míry souhlasí. „Potřebujeme změnit některé parametry. Vidíme, že všechny státy se potýkají s poklesem demografické křivky,“ připouští.
Aktuálně na jednoho seniora pracuje 2,65 plátce sociálního pojištění, zhruba za dvacet let to mají být už jen dva poplatníci.
