Cena elektřiny na burze 2023: Aktuální graf, dodavatelé a cenový strop v Česku

Cena elektřiny v roce 2022 jako projev energetické krize (ilustrační foto)

Cena elektřiny v roce 2022 jako projev energetické krize (ilustrační foto) Zdroj: E15

Energetická krize se blíží podle odborníků ke konci. Jak se určuje cena elektřiny na burze a co ji ovlivňuje? Jak vypadá aktuální graf burzovní ceny elektřiny? Kdo jsou největší dodavatelé elektřiny v Česku a kde najdete jejich ceníky? Jak zní aktuální prognóza a do kdy potrvá zastropování cen energií? Dozvíte se v článku.

Cena elektřiny a jak se určuje

Cena elektřiny se standardně skládá ze dvou částí, neregulované a regulované ceny.

Neregulovaná cenaJe odvozena od ceny silové elektřiny na burze a marže dodavatele. Tvoří ji pevná měsíční sazba a cena elektřiny ve vysokém a nízkém tarifu. Toto je složka, kterou může ovlivnit dodavatel energií.
Regulovaná cenaStanovuje ji Energetický regulační úřad (ERÚ) a zahrnuje mimo jiné náklady spojené s výrobou a distribucí elektřiny nebo s údržbou a případnými inovacemi sítí. Spadá sem i poplatek za obnovitelné zdroje energií. Tato složka tvoří minimálně polovinu celkové ceny a dodavatel energií ji nemůže ovlivnit.

Cena elektřiny na burze a co ji ovlivňuje

Nejprve je třeba si říct, jak funguje burza s elektřinou. Protože elektřinu zatím není možné efektivně skladovat, je klíčové, aby se nabídka vyrovnala poptávce. Na burze se tak setkává poptávka po elektřině a nabídka jednotlivých elektráren. Ty si samy nastaví cenu elektřiny a určí množství, které jsou schopny vyrobit.

Při uspokojování poptávky se potom postupuje od nejnižších cen. Poslední, a tedy i nejdražší zdroj, který je potřebný k uspokojení poptávky, následně určí cenu pro celý trh. Říká se tomu marginální cena elektřiny, poslední akceptovaná elektrárna se označuje jako závěrná. Znamená to, že i elektrárny, které nabízely nižší cenu, obdrží sazbu posledního zdroje. Elektrárny, které naopak měly nastavené vyšší ceny, v daném období vůbec vyrábět nebudou.

Z toho vyplývá, že čím vyšší je poptávka po energiích, tím vyšší je i výsledná cena, protože ji určují dražší elektrárny.

Aktuální graf: Cena elektrické energie na burze

Cena elektřiny v roce 2023

Energetická krize pomalu končí, tvrdí odborníci. Jejich slova potvrzuje i klesající velkoobchodní cena elektřiny, která se po dlouhé době dostala k úrovni 160 eur (zhruba 3790 korun) za megawatthodinu. 

Proč rostla cena elektřiny v roce 2022?

Cenu, za níž jednotlivé elektrárny nabízejí svou elektřinu na burze, ovlivňuje několik faktorů. Tím zřejmě nejvýznamnějším je způsob, jakým elektřinu vyrábějí. Nejlevnější elektřina pochází z obnovitelných zdrojů, naopak tu nejdražší v současné době produkují elektrárny, které při výrobě používají plyn.

Právě prudké zdražení této komodity má proto obyčejně významný vliv i na zvyšování cen elektřiny. Vzhledem k odstavení řady evropských uhelných i některých jaderných elektráren jsou to právě plynové elektrárny, které při vyšší poptávce určují cenu elektřiny pro celý trh.

Jak se nakupuje elektřina?

Podmínky nákupu elektřiny si určuje přímo konkrétní burza. Na některých burzách mohou kromě dodavatelů energií nakupovat třeba i další velcí odběratelé, jako jsou například města, nemocnice, školy nebo velké průmyslové společnosti. Před pár lety bylo poprvé umožněno nakupovat elektřinu na burze i běžným domácnostem. Je ovšem třeba, aby se sešlo více domácností a byla splněna podmínka minimálního množství odebrané energie.

Nákup elektřiny přímo na burze sice může být o něco výhodnější, při běžné spotřebě energií ovšem přílišnou úsporu nepocítíte. Navíc je třeba počítat s tím, že se jedná o administrativní proces, který zabere nějaký čas.

Cena elektřiny se na burze mění i v průběhu dne. Nákupčí proto mají za úkol pečlivě monitorovat situaci a hledat optimální čas pro nákup. Elektřinu je kromě burzy možné nakupovat i přímo u výrobců, přes brokery, kteří transakce zprostředkovávají, nebo na spotovém trhu organizovaném Operátorem trhu s energiemi (OTE), kde probíhá okamžitý nákup na aktuální den. Pokud jde o burzu, pro Českou republiku je klíčová European Energy Exchange v německém Lipsku. Přímo v Česku potom funguje její dceřiná společnost, pražská burza Power Exchange Central Europe.

Zálohy a cena elektřiny na burze v souvislostech

Velcí dodavatelé často nakupují elektřinu na burze hned na několik měsíců, nebo dokonce i let dopředu. Nekupují ji fyzicky, ale zajišťují si její cenu na stanovené období. To je důvod, proč se růst nebo i snižování cen na burzách propisuje do vyúčtování běžných spotřebitelů s jistým zpožděním. Právě díky tomuto způsobu nakupování elektřiny si u svého dodavatele můžete zajistit fixaci ceny na několik následujících let.

Problém ovšem nastává ve chvíli, kdy fixace skončí. To už se do nově nastavených cen propíšou aktuální, klidně i několikanásobně vyšší sazby.

Největší dodavatelé elektřiny v ČR – ČEZ, PRE, E.ON

Největšími českými dodavateli elektřiny jsou ČEZ, E.ON a PRE (Pražská energetika), kteří současně působí jako distributoři, tedy mají na starost správu soustavy pro rozvod elektřiny. Distributora si nemůžete vybrat, je vám přidělen podle místa, kde elektřinu odebíráte. Vybrat si můžete pouze dodavatele. Tam už kromě těchto tří hlavních najdete i několik desítek alternativních. Aktuální ceny elektřiny jsou potom k dispozici na oficiálních webových stránkách dodavatelů:

Dodavatelé nyní na svých stránkách sami upozorňují volatilní situaci kolem ceny energií na trhu a zmiňují, že celou ji pečlivě analyzují. Někteří dodavatelé nabízejí již ceny pod cenovým stropem. S tím jak se postupně stabilizuje situace, mění se i ceny pro fixaci.

Energetický dodavatel Innogy zlevňuje elektřinu pod cenový strop od začátku března, konkurence v podobě společnosti E.ON tak již učinila v případě klientů,  kteří nemají sjednanou fixaci. Snížení cen oznámily rovněž další dodavatelé energií jako EP Energy TradingCentropol nebo MND. Nový tarif představil i ČEZ. Od května plánuje snížit ceny pod strop také Pražská plynárenská (PRE). 

Prognóza analytiků pro cenu elektřiny

Na 18. ročníku konference Očekávaný vývoj odvětví energetiky v ČR a ve světě, která se konala v Brně, se ekonomové a odborníci shodli, že energetická krize pomalu končí a ceny elektřiny i plynu budou nadále pozvolna klesat. Mezi přednášejícími převažoval mírný optimismus. Zároveň ale upozornili na to, že se podobná krize může opakovat.

Krize totiž podle nich nebyla spojena pouze se začátkem války na Ukrajině a panikou z nedostatku plynu v Evropě, jak upozornil místopředseda představenstva společnosti ČEPS Svatopluk Vnouček. „Dalším faktorem bylo nejhorší sucho v Evropě za posledních 50 let, které snížilo výrobu energie ve vodních elektrárnách, a nízká kapacita v jaderných elektrárnách ve Francii,“ uvedl Vnouček. Zároveň upozornil, že současně s odklonem od uhlí je třeba posilovat energetickou soběstačnost České republiky.

Klíčová je podle odborníků v tomto ohledu dostavba jaderných zdrojů včetně malých modulárních reaktorů, zajištění výstavby obnovitelných zdrojů energie a bateriových úložišť a zavedení mechanismu, který pomůže vyrovnávat výkyvy při výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů - tedy z větrných a solárních elektráren.

Podle Martina Hájka, ředitele Teplárenského sdružení ČR, potřebuje Česká republika zejména nový energetický zákon, ne pouze novely toho současného. „Vláda jde cestou salámové metody a záplatuje starý zákon. Ač má například komunitní energetika obrovskou politickou podporu, novela postrádá záchranné brzdy a bezpečnostní mechanismy. To představuje riziko návratu takzvaných energošmejdů, kterých jsme se nyní už téměř zbavili,“ uvedl Hájek.

David Kučera ze společnosti PXE uvedl, že ceny plynu i elektřiny budou dál postupně klesat. „Energetická krize se zdá být překonána, ceny se postupně vrátí k normálu. Energetický trh se ale do budoucna vlivem masivních investic změní,“ konstatoval Kučera.

Zastropování cen elektřiny

O dalších možnostech, jak řešit vzniklou situaci, se jednalo mimo jiné i na úrovni evropských ministrů pro energetiku. Podrobnosti řešili ministři energetiky na mimořádných zasedáních, které svolalo české předsednictví v Radě Evropské unie.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) předem avizoval, že chce z jednání vyjmout návrh na zastropování cen plynu z Ruska, protože toto řešení podle něj krizi nevyřeší. Jednat chtěl mimo jiné o oddělení cen elektřiny a plynu na trhu, emisních povolenkách nebo o daňových úpravách pro výrobce a distributory energií.

Na zasedání evropských ministrů energetiky, které proběhlo v pátek 30. září loňského roku, tak vznikla evropská dohoda o zastropování cen elektřiny. Ministři se shodli na třech opatřeních, konkrétně na zastropování cen elektřiny, která pochází z jiných než plynových zdrojů, dále na povinných úsporách ve spotřebě energií a zdanění mimořádných zisků producentům fosilních paliv.

Nařízením ze začátku loňského října stanovila česká vláda maximální ceny elektřiny a plynu:

  • Zastropování má platit po dobu celého letošního roku.
  • Cenový strop má platit pro domácnosti a firmy.
  • Malé a střední firmy připojené na vysoké a velmi vysoké napětí mají cenový strop stanovený na 80 procentech nejvyšší spotřeby za posledních pět let.
  • Strop má představovat 6 tisíce korun za jednu megawatthodinu elektřiny včetně DPH plus distribuční poplatky.
  • Smlouvy na nižší ceny elektřiny nadále platí. Zastropování platí automaticky, jako v případě úsporného tarifu o něj nemusíte žádat.
  • Dodavatelé poslední instance (DPI) musí nabízet smlouvu na dodávky energií za vládou stanovenou zastropovanou cenu. 

Videoprůvodce: Drahé energie a zastropování cen 

Video placeholde

Drahé energie a zastropování cen • Videohub