Trumpova celní šikana přerostla v tržní kolaps, investoři se smiřují s trpkým koncem
Finanční trhy v závěru týdne definitivně procitly z růžového snu a naplno vstřebaly hrozbu kolapsu světového obchodu a globální recese. Výsledkem je v závěru týdne faktický rozvrat finančních trhů, kde burzy prakticky ruku v ruce odepisují čísla, která si ještě před pár dny nedokázali představit ani ortodoxní skeptici. Univerzálním receptem investorů na zatím poslední záchvat chaosu způsobeného novou dávkou celní munice Donalda Trumpa se stal překotný úprk od rizika do bezpečných přístavů. Krvavý pátek na burzách se navíc nejen nevyhnul Česku, ale krize důvěry je tu ještě o něco silnější než ve zbytku Evropy.
„Nemyslím si, že jsme na dně. Zároveň až příští dny prvních jednání ukážou, jak vážně jsou míněny nové tarify. Trhy se doposud držely nad naše očekávání, a to i přesto že uvalení cel bylo zřejmé. Momentálně vidíme úprk do safe heavens a to je zlato a dluhopisy,“ uvádí šéf Raiffeisen investiční společnosti Jaromír Sladkovský.
O burzovním šílenství svědčí například třicetiprocentní skokový růst indexu strachu VIX, který momentálně ukazuje nejvyšší hodnoty od prvního pandemického roku 2020. Obdobně tristní hodnoty jsou znát i z benchmarku strachu Fear and Greed indexu. Ten v pátek ustrnul ze stobodové škály na hodnotě 4. S tím jdou ruku v ruce kolapsy trhů.
Panevropský akciový index Euro Stoxx 600 ztrácí v pátek odpoledne přes pět procent, přičemž postupně neustále hledá nové dno, americký index S&P 500 i přes noční propad opět ztrácí přes čtyři procenta. Jeden z nejsilnějších propadů zažívá Rakousko, a to poklesem indexu o více než 6,5 procenta. Rakouský trh je přitom spojen prostřednictvím Erste Bank s pražskou burzou. Vídeňská banka tak svým akciovým pádem průběžně až o devět procent tlačí dolů oba sousedící trhy. Český index PX uzavřel se zrátou přes 5,3 procenta, tedy ještě o několik desetin procentního bodu hlouběji než celoevropský protějšek.
„Teprve v posledních dnech došlo na trzích k uvědomění, že paušální cla uvalená prezidentem Trumpem a odpověď na ně mohou vyústit i v globální recesi se všemi svými důsledky,“ říká analytik J&T Banky Pavel Ryska. Optimisticky soudí, že k tomuto vývoji nemusí nutně dojít, pokud by Donald Trump přistoupil na dohodu s hlavními obchodními partnery a cla by byla postupně odbourávána. „Nicméně scénář propadu mezinárodního obchodu a plnohodnotné recese je nyní na stole a zatím ne všichni investoři tomu uzpůsobili svá portfolia,“ dodává Ryska.
Podle expertů poklesy mohou trvat i nadále, přičemž hledání dna bude úlohou pro investorské alchymisty. „Nejprve musí asi přijít určité vystřízlivění a smíření s tím, že v obchodních válkách se může dít cokoliv. Pak teprve přestanou trh ovládat emoce a začne být opět důležité, jak se firmy s nastalou situací vyrovnají. Dno obvykle nastává v největší beznaději,“ domnívá se analytik společnosti Fichtner Tomáš Tyl s tím, že využíval poklesu trhů k nákupům amerických akcií již v průběhu března.
„Pokud bude pokles pokračovat zhruba o dalších pět procent, budeme dokupovat z titulu rebalancování, tedy kvůli tomu, že se podíl v akciích snížil,“ dodává Tyl. Pokud by byly propady hlubší, kolem 25 až 30 procent z maxim, zvažoval by analytik navyšování samotného akciového podílu v portfoliích.
Aktuálně americké akciové indexy ztrácejí zhruba 16 procent ze svého únorového maxima, Evropa pak kolem třinácti procent. Je to odrazem faktu, že rizika pro globální ekonomiku při plné obchodní válce výrazně rostou. Administrativa prezidenta Trumpa nastavila momentálně průměrná cla na dovoz do USA na úrovně před první světovou válku a Čína již odpověděla zavedením 34procentních odvetných cel na dovoz zboží z USA.
Evropa si prozatím dala čas na odpověď do konce dubna, jelikož sám prezident Trump prohlásil, že očekává „fenomenální“ nabídky od států pro vyjednávání ohledně nastavené výše cel. „Pravděpodobně nelze čekat, že by někdo vyjednal nižší cla než minimálně nastavená globální cla ve výši deseti procent. Momentálně tedy nejvíce roste riziko recese v USA, když někteří analytici z globálních bank vidí šanci na 60 procent, ale s každým dalším odvetným clem a opatřením se zvyšuje riziko pro globální recesi,“ soudí portfolio manažer Erste Asset Managementu Radim Kramule.
Na pozadí nejasných efektů celních válek jsou zatím stále ještě v platnosti predikce hovořící o růstu tržeb i zisků amerických firem. Právě tyto prognózy momentálně masivní prodeje zpochybňují, ne všech se ale dotkne obchodní válka stejnou měrou. „Investoři si mohou levně koupit známé společnosti jako Alphabet, American Express anebo mohou sáhnout i po méně známých společnostech s vysokým potenciálem,“ říká ekonom společnosti Finlord Boris Tomčiak.
Spíše než celkové indexy bude pro investora klíčové sledovat relativní rozdíly ve vývoji různých oborů. „Spíše než prodej a odchod z trhu by měl investor zvážit přesun mezi obory,“ soudí ekonom společnosti Datarun Petr Bartoň. Negativním faktorem pro výhled akciových trhů je fakt, že americké akcie jsou stále relativně drahé, jejich ocenění je totiž nad historickým průměrem. I proto se oslovení experti prakticky shodují, že propady budou pokračovat.
„Momentálně relativně lépe performují defenzivní akcie, tedy některé utility, telekomunikační firmy nebo prodejci základních potravin,“ říká Kramule. V případě nástupu recese by podle expertů došlo k dalšímu propadu na akciových trzích, a naopak by z této situace měly těžit státní dluhopisy. To už se děje právě nyní, kdy prakticky od poloviny března investoři nakupují dluhopisy největších ekonomik, typicky německé bondy.
