Velké oči v růžových brýlích. Windfall tax vynese státu dramaticky méně, nakopne to akcie
Celkem 85 miliard korun, z toho více než třetina od tuzemského bankovního byznysu. Takový má být v příštím roce výnos z takzvané windfall tax, mimořádné „energetické“ daně. Její parametry představilo ve čtvrtek ministerstvo financí. Čísla vyvolala okamžitou reakci napříč odbornou obcí. Ta zdůrazňuje, že očekávaný výnos je nadstřelený, a v případě bankovního sektoru dokonce řádově mimo první dostupné odhady reálného výběru. Na rozdíl od očekávaných 33 miliard by měl stát v příštím roce vybrat na bankovních přepážkách jen nižší jednotky miliard. Tedy zlomek „papírového“ výnosu.
„V případě bank je očekávání ministerstva financí o výnosu windfall tax utopií,“ uvádí portfolio manažer Raiffeisen investiční společnosti Jaromír Sladkovský. Analytici Patria Finance odhadují, že trio bank, s jejichž akciemi se přímo či přes mateřskou společnost obchoduje na pražské burze, tedy Česká spořitelna, Komerční banka a Moneta, by podle představených pravidel odvedlo dohromady 1,77 miliardy korun.
V minulém roce přitom tyto banky dohromady vydělaly kolem jednatřiceti miliard korun, tedy takřka polovinu zisku celého bankovního sektoru v tuzemsku. Zbylé tři banky zahrnuté do mimořádné daně, tedy ČSOB, Raiffeisenbank a UniCredit Bank, loni vydělaly kolem 27 miliard korun, tedy zhruba 40 procent zisku sektoru. Obdobné zdanění těchto zisků by přisypalo do rozpočtu další půldruhou miliardu, celkem by si tak stát přilepšil o zhruba 3,4 miliardy korun.
„Pokud bude návrh daně schválen s těmito parametry a tímto způsobem výpočtu, výnos z bankovnictví bude směšný,“ sdělil deníku E15 zdroj z finančních kruhů, který si nepřál být jmenován. „Soudím, že návrh nemusí být v současnosti ve finální fázi a diskuze se mohou vést kupříkladu o tom, zda má být v rámci základu pro výpočet daně ziskový průměr skutečně navyšován o navrhovaných dvacet procent,“ dodává zdroj.
Samotné ministerstvo financí do uzávěrky na otázky deníku E15 neposkytlo v této věci oficiální stanovisko. „Jsme si vědomi toho, že diskuze o možném rozdílu mezi očekávaným a reálným výnosem daně zejména v případě bankovního sektoru silně rezonuje na sociálních sítích,“ uvedl pro deník E15 zdroj obeznámený s děním na ministerstvu, který si přál zůstat v anonymitě.
Státu tak získané peníze trn z paty nevytrhnou. „Na základě našich indikativních odhadů se nám jeví očekávání vlády o výběru z této daně nerealistické. Dopad na námi pokrývané banky bude dle našeho názoru proti vládním očekáváním méně významný,“ uvádí analytik Patria Finance Michal Křikava.
Ve svém očekávání není osamocen. „Zaprvé jsem skeptický, zda se podaří představené parametry a cíle daně jasně a srozumitelně přepsat do zákona, zadruhé, zda se podle takto napsaného zákona opravdu podaří vybrat avizovaných 85 miliard,“ pochybuje i daňový expert PwC Česká republika Tomáš Hajdušek.
Z tria bank analyzovaných společností Patria Finance by měla podle předběžných výpočtů Česká spořitelna v příštím roce zaplatit z titulu windfall tax zhruba 1,2 miliardy korun. Odvod na prahu 380 milionů korun Patria očekává u Komerční banky, bezmála 190 milionů korun by do státního rozpočtu putovalo z Moneta Money Bank. V roce 2024 by pak Komerční banka neplatila dokonce vůbec žádnou daň, Česká spořitelna by do rozpočtu poslala necelých 900 milionů korun a Moneta o něco málo více než 300 milionů korun.
„Pokud by se daň počítala podle metodiky, kterou avizovalo ministerstvo, byla by nižší, než očekávaná úroveň, kterou investoři zahrnuli do ocenění tuzemských bankovních domů,“ zdůrazňuje ekonom Cyrrusu Tomáš Pfeiler s tím, že by se současné kurzy bankovních akcií náhle jevily jako atraktivnější.
„Akcie by tak měly výši daňové sazby přecenit směrem dolů, což znamená, že by se jejich kurz měl vydat nahoru,“ dodává Pfeiler. Během pátečního obchodování, tedy první den po oficiálním oznámení parametrů daně, akcie bank skutečně až o procento rostly, na rozdíl od akcií energetické skupiny ČEZ, která během dne ztrácela až šest procent.
Právě akcie bank byly přitom analytiky v posledních měsících obvykle favorizovány jako potenciální investiční příležitost, ovšem s rizikem intenzity případného dodatečného daňového zatížení. „Zavedení mimořádné daně navíc nevydrží dle mého názoru zmiňované tři roky,“ soudí ekonom společnosti XTB Štěpán Hájek.
Obdobný burzovní efekt přitom analytici očekávají i v případě energetiky. „Trh trápila extrémní nejistota ohledně parametrů daně. Ta by měla opadnout ve chvíli, kdy bude zřejmé, jak bude daň fungovat, konkrétně až uvidíme paragrafové znění návrhu zákona. Obecně si myslím, že by ceny jak akcií ČEZ, tak bank měly jít nahoru,“ dodává Sladkovský s tím, že trh může pravděpodobnou podobu daně vnímat v jistém smyslu jako štěstí v neštěstí.
Nová daň má podle předpokladů promluvit do ziskovosti v letech 2023 až 2025. Ministerstvo financí očekává, že po 33 miliardách korun v příštím roce bude výnos z dodatečného zdanění nejen bank postupně klesat. Základem pro toto dodatečné zdanění by se měl stát zisk, který přesahuje o více než dvacet procent výdělkový průměr posledních čtyř let s počátkem za rok 2018.
Ze statistik České národní banky vyplývá, že roční zisk českého bankovního sektoru jako celku dosáhl za léta 2018 až 2021 v průměru necelých 71,5 miliardy korun. O pětinu navýšený průměr pak představuje sumu 85,8 miliardy. Tento limit banky ve zmíněných letech přesáhly jen v předpandemickém roce 2019, kdy vydělaly 89,7 miliardy korun. Pokud by banky vydělaly letos stejnou sumu, předpokládané šedesátiprocentní zdanění rozdílu obou částek by do státního rozpočtu dodatečně nalilo za celý sektor necelých 2,4 miliardy korun.
Letos domácí banky nicméně ziskový limit pravděpodobně překročí. Už ke konci srpna mělo domácí bankovnictví podle statistik České národní banky na „kontě“ 73,8 miliardy korun, což znamená průměrný měsíční výdělek přes 9,2 miliardy korun.
Krátkodobě tak sice může windfall tax v případě schválení návrhu v současných parametrech nečekaným způsobem pomoci domácím akciím, na druhou stranu v dlouhodobé perspektivě bude pro investory velkou nesnází. „Vláda v minulosti uvedla, že chce podporovat rozvoj kapitálového trhu,“ připomíná ekonom společnosti Finlord Boris Tomčiak s odkazem na kontraproduktivitu zavedení windfall tax. „Investorům tak v nejbližších třech letech nezůstane nic jiného než se poohlédnout po investicích do zahraničních akcií,“ soudí Tomčiak.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.
Vyzkoušet za 1 Kč Více informací
