Z pražské burzy by mohla odejít Fortuna, Unipetrol a další hráči

Burzovní palác Praha

Burzovní palác Praha Zdroj: eduard erben E15

Burzovní palác Praha
Burzovní palác Praha
Burzovní palác Praha
akcie, burza
5 Fotogalerie

Tuzemský parket může letos přijít o několik titulů. Nejžhavějšími kandidáty na odchod jsou Fortuna, Unipetrol a Pegas Nonwovens.

Objemy obchodů s akciemi na pražské burze znají dlouhodobě jen jeden směr: dolů. Jen loni se meziročně propadly o zhruba 29 miliard korun na 138,8 miliardy. Tento trend se navíc patrně ještě zhorší, protože burzovní parket může opustit několik společností. Veřejné nabídky na odkup oznámily sázková Fortuna Entertainment Group, textilka Pegas Nonwovens a petrochemický Unipetrol, spekuluje se o odchodu CME, pokud změní vlastníka.

„Z hlediska objemu obchodování je největší Unipetrol, který loni dělal 2,8 procenta celkových objemů, Pegas 2,4 procenta, CME jedno procento a Fortuna dělá 0,8 procenta,“ vypočítává analytik České spořitelny Petr Bártek.

Celkem by tak šlo až o sedm procent, což v korunách představuje podle loňských výsledků necelých deset miliard. „U Fortuny a Unipetrolu jejich majoritní vlastníci veřejně deklarovali záměr jejich stažení z burzy, takže je to poměrně pravděpodobné,“ dodává Bártek.

Investiční skupina Penta právě včera zveřejnila podrobnosti ohledně stažení akcií Fortuny. Z burzy však může zmizet rovněž textilka Pegas, kde skupina R2G kontroluje téměř devadesát procent. Pokud by navíc došlo k prodeji Central European Media Enterprises, mohla by společnost rovněž burzu opustit.

„Každé emise, která je obchodována a měla by z trhu zmizet, je škoda. Z pozice burzy s tím však nelze nic dělat,“ komentuje hrozící odchody šéf externí komunikace burzy Jiří Kovařík s tím, že proces odkupu je upraven zákonem.

Odchody společností by měly na burzu nepříznivé dopady. Snížila by se nejen nabídka firem z různých odvětví, ale rovněž i objemy obchodů. Na obchodní aktivitu by to mělo nepříznivý dopad. Už loni došlo k propadu obchodů o zmíněných devětadvacet miliard. „Velký podíl obchodů s českými emisemi se děje netransparentně mimo burzovní trh,“ tvrdí Kovařík s tím, že je to výsledkem evropské regulace MiFid.

Bruselská směrnice ale rozhodně není jediným důvodem, proč objemy řadu let klesají. Trend je patrný od finanční krize 2008, která způsobila propad cen akcií a zároveň odhalila neduhy obchodovaných firem, což srazilo zájem o obchodování.

Zároveň nulové sazby nenutily společnosti hledat zdroje na burze. „U nás jsou firmy historicky zvyklé se financovat z úvěrů,“ dodává analytik J&T Banky Milan Vaníček.

Letos by však Praha mohla těžit ze záměrů velkých českých firem Sazka Group a Avastu jít na londýnskou burzu „Stále není vyloučeno, že se burza dočká jejich duálního listingu,“ říká Bártek.