Tuzemští byznysmeni se musejí naučit, jak předat své firmy

Výroba pianin a klavírů ve společnosti Petrof v Hradci Králové.

Výroba pianin a klavírů ve společnosti Petrof v Hradci Králové. Zdroj: Michael Tomeš_E15

České a slovenské podnikatele čeká v následujících letech složité období. Většina z těch, kteří začali po revoluci podnikat, se bude muset v horizontu maximálně 15 let rozhodnout, jak naloží se svými firmami a majetkem – zda své podniky prodají, předají odbornému managementu nebo řízení přenechají dětem.

Pro mnoho lidí bylo založení firmy a její vedení jedním z nejdůležitějších aspektů života. Po desítkách let před odchodem na zasloužený odpočinek si pak často najednou uvědomí, že se svého byznysu nechtějí vzdát.

„Zjistili jsme, že naši klienti nechtějí nad tématem předávání ani přemýšlet, natož něco řešit. Zajímalo nás proto, proč je pro ně tak strašně těžké a z jakého důvodu se vyhýbají finálnímu řešení,“ říká o výzkumu J&T Family Office Report 2018, který má deník E15 exkluzivně k dispozici, předsedkyně představenstva J&T Family Office Gabriela Lachoutová.

Speak Visually. Create a presentation with Visme

„Lidé mají strach hlavně z předání dětem, které například nemají až takový zájem o jejich firmu. Také se bojí, co by sami dělali, kdyby nevedli svůj byznys,“ dodala. Důležité je proto podle ní už odmalička děti vést k tomu, že rodinná firma je určitá hodnota.

K zájmu o rodinný byznys se snaží své potomky motivovat mimo jiné členové rodiny Petrofů. Jejich firmu, která je největším evropským producentem klavírů a pianin, řídí aktuálně již pátá generace a ve vedení podniku se už začínají angažovat i zástupci generace šesté.

„Je důležité zjistit zájem a a jakmile zachytíte první jiskřičku, musíte ji hned využít. Moji neteř jsme například motivovali tak, že by si mohla zkusit prodat své první piano, což se jí povedlo. Řekla si, že půjde dál a začala se ve firmě více angažovat,“ říká ředitelka Muzea společnosti Petrof Ivana Petrof.

Neteř je jazykově vybavená a má ekonomické vzdělání, takže aktuálně působí v zahraničním obchodě a zčásti i v exekutivě. „Je možné, že bude jednou řídit celou společnost. Jako rodinná firma musíme stále promýšlet věci dopředu,“ myslí si Ivana Petrof.

Začít problém řešit včas

Podle autorů výzkumu J&T Family Office Report 2018 je důležité, aby předávající začali problém řešit včas. Často je potřeba si pravidla stanovit v takzvaném období míru, tedy když je rodina pohromadě a všichni její členové se těší dobrému zdraví. Rodinu by měl procesem předávání vždy někdo provést, ať už to bude přítel, rodinný notář nebo poradenská firma.

Hodnocení vlastních dětí respondenty průzkumu:

V opačném případě se budoucnost podniků může začít řešit až po negativním impulzu, který rodinu k jednání donutí. „To může být ve spoustě případů pozdě. Pokud negativní impulz znamená například smrt zakladatele, tak to rodinu a podnik vystavuje velkému riziku, které může skončit až krachem,“ říká člen představenstva J&T Family Office Popelka.

Efekt Lotranda

Děti úspěšných podnikatelů mají často možnost studovat na kvalitních školách. V mnohých případech se tak stává, že tam naleznou naprosto odlišnou profesní dráhu, než je podnikání rodičů. U dětí dochází k odcizení od rodinného podnikání hlavně během studií, u studia v zahraničí to pak platí dvojnásob.

Typickým příkladem je dcera Ivany Tykačové Ivana Hronová, která odjela studovat mechaniku do švýcarského Lausanne a po návratu spustila své vlastní projekty. V současnosti se soustředí hlavně na vedení marketingového studia Art & Design a svou cestovní all-in-one aplikaci Travel a la Carte, kterou v červenci spustila. Ivanini rodiče od svých dětí neočekávají, že se zapojí do jejich podnikání, ale spíše jim pomáhají s uskutečňováním vlastních podnikatelských projektů.

 „Podporovali nás doma v tom, abychom měli vlastní podnikání. Nikdy jsem neplánovala, že mým projektem bude zrovna cestovní aplikace, ale prostě to nějak přišlo. Už od patnácti jsem chtěla dělat něco s technikou, v čemž jsem se při zahraničním studiu, kde jsem chodila na mechaniku, ještě utvrdila,“ říká Hronová. Prvním investorem do aplikace byla právě její matka Ivana Tykačová.

Speak Visually. Create a presentation with Visme

V rodinném byznysu se naopak angažují oba synové Milana Škody, který v roce 1991 založil firmu FotoŠkoda. Předávání firmy bylo podle něj plynulé a jednoduché hlavně díky tomu, že se synové v rodinném byznysu chtěli angažovat.

„Starší syn Martin pracoval ve firmě už od střední školy. Je s firmou srostlý a v dnešní době už dokáže všechno okolo firmy řídit. Druhý syn je absolvent matfyzu, takže se nám hodí na analytickou část,“ říká Škoda, který očekává, že ve firmě oba synové zůstanou a budou ji časem řídit společně. Každý bude mít podíl 50 procent.  

Prodat či předat

Ačkoli by se mohlo zdát, že tlak na předání majetku roste s věkem zakladatele, je to až druhý určující faktor. Většinu úspěšných podnikatelů donutí k předání firmy množství potomků. S ním se totiž zvyšuje i možnost případných komplikací během předávacího procesu.

Podle výzkumu Asociace malých a středních podniků z roku 2016 počítá většina podnikatelů s tím, že firmu předá ještě během aktivní účasti na jejím vedení. Za důležité považují, aby svého nástupce ještě stihli zaškolit a motivovat. Jen málo respondentů ale uvedlo, že by v případě snahy o předání majetku vyhledali odbornou pomoc. 

Kromě předání firmy rodinným příslušníkům existují i další možnosti. Podle dat výzkumné agentury IPSOS z roku 2016 by o prodeji podniku, kdyby přišla výhodná nabídka, uvažovalo více než 60 procent respondentů, v blízké době ho plánovalo prodat sedm procent majitelů.

O prodeji podniku uvažoval například Libor Suchánek. Rodinné firmy Sulko, která vyrábí plastová okna, se málem vzdal kvůli neshodám se synem. „Starší syn Petr pracoval ve firmě asi od patnácti let. V jednom okamžiku jsme ale firmu chtěli vést každý jiným směrem, a tak Petr z firmy na dva roky odešel. Já jsem pak řešil, co bude s firmou dál a uvažoval jsem i o prodeji, ale zkusil jsem mu zavolat a on se rozhodl, že se do rodinného podniku vrátí. Ve finále to mělo pozitivní efekt, protože syn se vrátil jako dobrý manažer,“ říká Suchánek.