Velká část rodinných firem založených na počátku devadesátých let prochází v současné době generační obměnou. Předávání těchto podniků nástupcům se však potýká s řadou problémů, Češi s ním totiž nemají zkušenost, nevyučuje se na školách ani neexistují programy, které by se jím zabývaly. 95 procent majitelů českých rodinných firem tak nemá vůbec připraven plán předání své firmy nástupci, ukazuje poslední průzkum Asociace malých a středních podniků ČR.
Průzkum, v rámci kterého agentura Ipsos vyzpovídala 331 rodinných podniků, ukazuje, že 65 procent rodinných podnikatelů ani neuvažuje o vytvoření takového plánu. Pro rady, jak firmu nejlépe předat, si nejčastěji chodí ke známým. Jasno mají povětšinou jen v tom, že nejdřív by měly být předány kompetence a až posléze majetek.
Většina současných majitelů přitom buď nemá v plánu ve firmě zůstat vůbec a věnovat se koníčkům a rodině nebo chtějí svou přítomnost v podniku přetavit do pozice nezávislých konzultantů, předávat svým potomkům zkušenosti a radit jim.
Majitelé rodinných firem se ale čím dál častěji setkávají s nezájmem potomků o pokračování v rodinné tradici. Jen 47 procent z těchto majitelů ví, komu firmu předá. Souvisí to zejména s rostoucím počtem příležitostí na trhu práce pro mladé, tedy zejména nabídkou dobře placených míst v například nadnárodních korporacích.
“Pro nástupce rodinných firem to není tak, jak se to jeví veřejnosti, že by jim to spadlo do klína. Naopak, převzít tu zodpovědnost je pro ně těžký balvan,” vysvětluje člen představenstva AMSP ČR a sám majitel rodinné firmy Libor Musil.
Jeho slova potvrzují i data z průzkumu, podle nichž majitelé rodinných firem kladou u svých nástupců největší důraz na vlastnosti jako je pracovitost, zodpovědnost a čestnost - na rozdíl od nerodinných zaměstnanců, u kterých se očekávají zejména oborové kompetence.
Devět z deseti majitelů se také netají tím, že od svých potomků ve firmě požadují minimálně stejné, ne-li vyšší, pracovní nasazení jako od jiných zaměstnanců. 61 procent z nich je pro, aby jejich potomek nejdříve absolvoval stáž v jiné firmě.
“To byla přesně moje strategie. Nechtěl jsem do Emca nastoupit jako synáček majitele, a tak jsem pracoval sedm let v mezinárodní firmě. Za těch sedm let firma čtyřikrát změnila majitele. Tam jsem pochopil, jaké jsou výhody rodinné firmy,” říká Martin Jahoda, marketingový ředitel a syn majitele firmy Emco, vítěze minulého ročníku soutěže Rodinná firma roku, kterou pořádá s partnery Equa bank.
“Nedělám to pro dobrý finanční výsledek v příštím roce, ale dělám to proto, aby moji tři synové převzali firmu v lepší pozici, než je dnes,” vysvětluje Jahoda svůj postoj k podnikání. Sám se prý ale nediví vrstevníkům, kteří se raději vydají jiným směrem, protože vést firmu, na kterou je napojená celá rodina, je velký závazek.
Zástupci AMSP ČR také upozorňují na to, že v rodinných firmách je těžké předcházet konfliktům. Ať už jde o konflikty mezigenerační, kompetenční nebo finanční, alespoň k občasným vzájemným hádkám se přiznávají dvě třetiny představitelů firem.
“Pokud roubujete na peníze lásku, vzniká vždycky konflikt,” krčí rameny Libor Musil, podle nějž je těžké například hodnotit vlastní děti, protože ty si obvykle kritiku od rodičů nechtějí nechat líbit. Polovina z krizových situací, ke kterým v podnicích dochází, pak podle průzkumu plyne z toho, že si rodinní příslušníci přenáší pracovní záležitosti do soukromého života.
I přes náročnost vedení a předávání rodinných podniků by se měla vláda podle expertů snažit vznik těchto firem podporovat. Jejich přínos pro ekonomiku totiž spočívá v nižším sklonu k zadlužování, práci s dlouhodobějším výhledem a stabilitě, rodinné firmy také více dbají na pověst, jež je obvykle spojena se jménem rodiny a přirozeným způsobem se starají o své okolí a komunity.
Rodinným podnikům by tak podle expertů měla být poskytnuta významnější podpora ze strany státu. Podle odhadů AMSP ČR tyto firmy v Česku tvoří cca 80 procent všech subjektů v kategoriích malých a středních podniků včetně živnostníků.
“Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny už uložil na základě našeho návrhu resortům spravedlnosti, průmyslu a oblastního rozvoje, aby do 30. června zahájily legislativní kroky vedoucí k ukotvení definice rodinného podnikání,” říká předseda představenstva AMSP ČR Karel Havlíček.
Tento krok má prý za cíl vymezení okruhu rodinných firem, aby bylo možné v budoucnu na rodinné firmy navázat podporu v podobě například redukce administrativní zátěže či zjednodušení daňové agendy.
