Chce kreativní prostor a prestiž, bojí se říct si o vyšší mzdu. Na trh práce přichází Generace Z
Vyrostla na internetu a zahaluje ji spousta mýtů nebo předsudků. Lidé na vrcholu svého produktivního věku ji často označují za generaci nespolehlivou, přelétavou nebo dokonce línou. Řeč je o takzvané Gen Z, tedy o lidech narozených někdy mezi lety 1997 a 2010. Čerství absolventi škol jsou sílící skupinou uchazečů o pracovní pozice a firmy musejí stále častěji přemýšlet nad tím, co mladým vlastně nabídnout.
Dizertační práci na obhajobu doktorandského studia v oblasti ekonomiky a managementu o tom, jak si své budoucí zaměstnání představují gymnazisté v posledním ročníku školy, zpracovala Eva Hovořáková z Fakulty podnikohospodářské na pražské VŠE. „U Generace Z se na první příčky hodnotového žebříčku dostávají kritéria, jako je kreativita, nezávislost a prestiž. Právě „prestiž“ odkazuje také na důležitost sdílení úspěchů a zážitků z pracovního světa online,“ říká. Šetření prováděla na vzorku 804 středoškoláků.
Ve své práci sledovala také to, jakým způsobem si mladí lidé představují ideální nábor. „HR manažeři by měli zvážit přesun či rozšíření svých náborových aktivit do online prostředí,“ uvádí na základě výsledků studie. Nadcházející generace jsou totiž i díky zkušenostem během pandemie onemocnění covid-19 stále více zvyklé na virtuální prostředí.
V náboru bude i nadále hrát hlavní roli výše mzdy – informaci o tom, za kolik do práce nastoupí, by se mladí lidé nejraději dozvěděli už z pracovního inzerátu. Velká část mladých lidí si totiž o zvýšení mzdy bojí říct. „Téměř pětina zástupců Generace Z se k tomuto kroku nakonec ani neodhodlá. Na rozdíl od svých starších kolegů pracovníci z této generace častěji upřednostňují vyšší mzdu na úkor mimopracovního času,“ popisuje zkušenosti marketingová ředitelka sppolečnosti Grafton Recruitment Jitka Kouba.
Práce jim musí hlavně dávat smysl
Oproti svým rodičům a prarodičům pak mají nadcházející generace mnohem větší zájem o to, jaké jim firma nabídne možnosti růstu. Stoupání po kariérním žebříčku jako jednu z hlavních priorit potvrzuje také průzkum Barometr zaměstnanců společnosti Up ČR, podle kterého je možnost růst rozhodujícím faktorem pro nástup do práce u téměř třetiny uchazečů z této věkové skupiny.
Kromě vzdělávacích kurzů se letos podle HR ředitelky české pobočky Ely Honické mezi rozhodujícími faktory objevují například příspěvky na stravu. „I z dalších dat vidíme, že cílený příspěvek na stravování prochází letos jistou renesancí a zájem o něj meziročně vzrostl,“ komentuje. To podle ní dokládá, že se chtějí lidé stále více zaměřovat na zdravý životní styl.
Fyzické a duševní zdraví je jedním ze spojovacích témat Generace Z, pravidelný stres v práci přitom podle společnosti Deloitte zažívá přibližně polovina z nich. Za hlavní stresory považují mladí lidé dlouhou pracovní dobu a nedostatečné ocenění své práce. To potvrzují i zjištění Hovořákové z VŠE. „Zaměstnavatelé musejí čelit skutečnosti, že Generace Z bude volit kariéru na základě svých zájmů, nikoli proto že chtějí uspokojit poptávku trhu práce,“ myslí si. Stále větší roli podle ní bude hrát i to, zda mladí lidé považují svou práci za smysluplnou.
Důraz na „zaměstnatelnost“
Hovořáková z VŠE dále zdůrazňuje, že by se firmy pro stabilní udržení zaměstnanců z Generace Z měly více zaměřit na posilování jejich „zaměstnatelnosti“ – například jim pomáhat s hledáním kariérních cílů nebo nabízet mentoringové programy. „Ideální je i podpora absolvování stáží a spolupráce na projektech během studia,“ dodává.
Mentoringové programy pro mladé zájemce o práci zavedla například softwarová firma SAP. Odhaduje totiž, že v příštím roce budou až 75 procent pracovního týmu české pobočky tvořit mileniálové (lidé maturující na přelomu tisíciletí) nebo právě zástupci Generace Z. „Nabízíme programy, které poskytují vzdělávání pro mladé talenty na konkrétní role v rámci jednotlivých oblastí řízení, jako jsou finance, softwarový vývoj nebo prodej. Mladí uchazeči o práci u nás chtějí mít přístup k moderním technologiím, možnost flexibilní práce a zajímají se o rovnost na pracovišti, podporu duševního zdraví nebo o příležitosti k profesionálnímu a osobnímu růstu,“ popisuje školitelka a kariérní konzultantka Iva Horká za SAP.
Na rozdíll od Velké Británie nebo Spojených států se ale do náboru mladých lidí zatím příliš nepromítá zájem o ochranu přírody. „Je překvapivé, že péče o životní prostředí zůstává na jednom z posledních míst hodnotového žebříčku. Je tedy zřejmé, že v porovnání s USA, Velkou Británií a s dalšími vyspělými zeměmi, kde výsledky výzkumů vypovídají o opačné tendenci, nepovažují zatím u nás mladí lidé odpovědný přístup k životnímu prostředí za důležitý,“ říká vedoucí katedry manažerské psychologie a sociologie Daniela Pauknerová. „V tomto ohledu máme zřejmě v jejich vzdělávání stále ještě co dohánět.“
