Chorvatská vláda Strnadovi vystavila stopku. Podíl v přístavu Luka Rijeka mu zatím neprodá

Přístav Luka Rijeka

Přístav Luka Rijeka Zdroj: Přístavní společnost Luka Rijeka

Přístavní společnost Luka Rijeka
2
Fotogalerie

Průmyslník Jaroslav Strnad si bude muset na plné ovládnutí největší chorvatské přístavní společnosti Luka Rijeka počkat, případně na něj rovnou zapomenout. Chorvatský státní fond pro restrukturalizaci a privatizaci podniků (CERP) tento týden oznámil, že si v provozovateli přístavu ponechá svůj zhruba čtvrtinový podíl, čímž fakticky odmítl Strnadovu nabídku na převzetí. Píše o tom agentura SeeNews.

Strnad se o převzetí operátora přístavu Luka Rijeka pokouší prostřednictvím společnosti Port Acquisitions, kterou plně kontroluje jeho průmyslová skupina CE Industries. Už dnes je v něm se svými zhruba 34 procenty největším akcionářem. Nabídku na převzetí zbylého, přibližně dvoutřetinového podílu podala Port Acquisitions počátkem května, přičemž jednu akcii ocenila na 8,4 eura, zhruba 200 korun. 

Port Acquisitions nechce rozhodnutí státního fondu komentovat. „Do skončení povinného výkupu, který stále probíhá, se nemůžeme k věci vyjadřovat, abychom nebyli nařčeni z manipulace trhu. Ze stejného důvodu nepovažujeme za věrohodná tvrzení uvedená v médiích,“ sdělil mediální zástupce firmy Andrej Čírtek, který tím odkazuje na článek agentury SeeNews. Bližší komentář k rozhodnutí neposkytla ani CERP. Podle chorvatských médií však takové rozhodnutí bylo očekávatelné, protože tamní ministr moře, dopravy a infrastruktury Oleg Butković tento postoj už dříve avizoval.

Nabídka nevzešla ze Strnadovy vlastní iniciativy. Podniku Port Acquisitions vznikla povinnost pokusit se o plné převzetí v březnu, kdy jeho podíl ve firmě Luka Rijeka dosáhl zhruba 34 procent. Překročil tak zákonem stanovenou hranici 25 procent pro povinné podání nabídky odkupu akcií. 

Kromě CERP a Port Acquisitions je mezi akcionáři Luka Rijeky ještě šest fondů a drobní investoři, kteří kontrolují zhruba sedm procent. Jak fondy, tak drobní podílníci mohou nabídku ještě přijmout. Čas na rozhodnutí jim vyprší 1. června.

Do hry vstoupila také švýcarská firma Central Swiss Investment Holding, která vznikla teprve na podzim a o které nelze dohledat podrobnosti. Její nabídka na odkup akcií je o pětinu štědřejší než Strnadova, akcionářům nabízí 10,75 eura za akcii. Zda je nabídka seriózní, nebo pouze něčí hrou, lze zatím jen těžko odhadovat.

Pro Strnada může být překážkou také skutečnost, že jeho ambicím v přístavu nefandí zaměstnanci Luka Rijeky. Tamní média minulý týden informovala, že management a odbory provozovatele přístavu zpochybňují rozvojové plány, které Strnad v rámci nabídky na odkup akcií nastínil. Rozvoj společnosti má podle něho zajistit zejména nové železniční spojení Rijeka–Záhřeb, jehož výstavbu však nemůže zajistit ani Luka Rijeka, ani CE Industries.

Rijeka je vedle slovinského Koperu a italského Terstu třetím hlavním přístavem v Jaderském moři a vůbec největším v Chorvatsku. Působí v něm tři společnosti, z nichž největší je právě Luka Rijeka, která vlastní také 49 procent v sousední společnosti provozující kontejnerové překladiště Jadranska vrata. Kromě nich v přístavu podniká ještě přepravce ropy Jadranski naftovod.

Do budoucna by zde přístavních společností mohlo být o jednu více. Velké plány tu má společnost Rijeka Gateway, kterou spoluvlastní chorvatská logistická společnost Enna s dánským přepravním gigantem Maersk. Ty v březnu ohlásily, že se do společného podniku chystají do roku 2026 investovat více než 480 milionů eur a za ně postavit moderní nákladní terminál. Po dokončení má ročně obsloužit přes milion kontejnerů.

Pro srovnání, Luka Rijeka má nyní kapacitu až 600 tisíc kontejnerů a za celý rok 2021 jich odbavila 356 tisíc. Plány Rijeka Gateway jsou ambiciózní i v kontextu celého Adriatického moře. Na milion kontejnerů se loni dostal pouze slovinský přístav Koper.

Loni se přístavu Luka Rijeka dařilo, když odbavil celkem 6,3 milionu tun zboží, což je meziročně o 14 procent víc. Díky tomu mu vzrostly tržby o tři čtvrtiny na 280 milionů kun, tedy něco přes 896 milionů korun, a provozní zisk (EBITDA) z 5,7 na 60 milionů kun, přibližně 192 milionů korun.

V pátek se akcie Luka Rijeky na záhřebské burze prodávaly za 8,25 eura, což je zhruba stejná cena jako před týdnem. Ze střednědobého hlediska hodnota operátora přístavu roste. Ještě loni v červnu se jedna akcie obchodovala za necelá čtyři eura a předtím byla její hodnota nad úrovní osmi eur za akcii naposledy v roce 2015. Na rekordu byla Luka Rijeka ale hned první rok po vstupu na burzu, kdy její akcie investoři skupovali i za více než sto eur za kus.