Nejviditelnějším odvětvím sdílené ekonomiky v uplynulém roce byly pravděpodobně takzvané alternativní taxislužby. Soudy v Praze i Brně zakazovaly i povolovaly jejich fungování, běžní taxikáři se zase na protest uchylovali k protestům a blokádám ulic s vidinou legislativního řešení. Nic z toho však alternativní konkurenci nebránilo v prudkém růstu.
Například estonská aplikace Taxify hlásí za uplynulý rok trojnásobný nárůst řidičů. A to přesto, že několik měsíců čelila v Praze zákazu činnosti na základě předběžného opatření. Podobně byl na tom také Uber, který musel provozování své služby pozastavit v Brně. V průběhu říjnových protestů tradičních taxikářů se však aplikace Uberu zařadila mezi nejstahovanější v Česku. „Naštěstí se ukazuje, že čím více taxikáři protestují, tím více lidí se od nich odklání a stávají se z nich zákazníci moderních přepravních aplikací,“ popisuje měnící se trend šéf Taxify v Česku a na Slovensku Roman Sysel.
Již začátkem příštího roku chce však ministerstvo dopravy přinést návrh zákona, který by pro alternativní taxislužby nastavil jasnější rámec. V novele zákona chce nabídnout dopravcům jako alternativu k taxametru mobilní aplikaci.
Pokud zákon projde legislativním procesem, odpadne také pro řidiče nutnost vozit na autě střešní svítilnu. Zákon naopak řidiče alternativních taxislužeb nebude vnímat jako součást sdílené ekonomiky, čímž jim vznikne nutnost složit taxikářské zkoušky a vlastnit licenci.
Podobné stanovisko přitom přinesl také Soudní dvůr EU. Podle něj má být Uber posuzován jako běžná přepravní služba. Toto rozhodnutí se tak může stát precedentem pro rozhodování ve sporech napříč Evropou.
